Proč sledujeme symbiózu neostalinismu s politickým islámem

1. 7. 2026

čas čtení 1 minuta
Neostalinismus a politický islám se mohou zdát nepravděpodobnými spojenci, píše Sergej Ivanějev. Avšak v Ruské federaci jsou ve stále více symbiotickém vztahu, každý z nich přebírá nápady od toho druhého a pomáhá mu s rozšiřováním.

Dvě události zdůrazňují toto nebezpečí: odsouzení protistalinské kampaně ruskými komunisty a uznání Talibánu ruskou vládou jako legitimní vlády.

Každá z těchto událostí, ale i další, umožnily, aby se neostalinisté a stoupenci politického islámu stali spojenci, i když o tom málokdo v obou táborech mluví. Místo toho oba hovoří o historické spravedlnosti, první v tom, co považují za politickou spravedlnost a druzí v tom, co považují za požadavek své náboženské víry.

Symbiotický vztah mezi neostalinismem a politickým islámem sílí a bojovat proti oběma bude těžší. Tato nevyslovená aliance tlačí Rusko stále dál, k odklonu od závazků ohledně sekularismu, humanismu a skutečné sociální spravedlnosti.

Boj proti tomuto jevu bude obtížný. Ale zřejmým prvním krokem je uznat, že jde spíše o problém, než jednat, jako by příznivci stalinismu a ti, kdo podporují vládu ve stylu Talibánu neměli nic společného. Mají k sobě mnohem blíže, než si mnozí představují.

Zdroj v ruštině: ZDE

0
Vytisknout
229

Diskuse

Obsah vydání | 1. 7. 2026