Britští vědci zjistili souvislost mezi proteiny souvisejícími s krevními sraženinami a dlouhým covidem
1. 9. 2023
Objev biomarkerů naznačuje, že osoby trpící mozkovou mlhou a únavou po viróze by mohly být léčeny antikoagulanty
Vědci identifikovali molekulární znaky v krvi, které souvisejí s mozkovou mlhou, dalšími kognitivními problémy a únavou u pacientů, u nichž byl po onemocnění virem diagnostikován dlouhý covid.
Vědci zjistili, že zvýšená hladina dvou různých proteinů byla častější u lidí, u nichž se objevily příznaky dlouhého covidu, které postihly jejich mozek. Obě jsou charakteristickými znaky krevních sraženin v těle a jsou pravděpodobnou příčinou uváděných příznaků.
Práce, kterou jeden z nezávislých odborníků označil za "důležitý krok vpřed", podporuje úvahy, které se objevily na vrcholu pandemie, že covid zanechává u některých pacientů drobné sraženiny v plicích a potenciálně i v mozku, což vede k celé řadě dlouhodobých problémů s pamětí, soustředěním a myšlením.
Tato zjištění by se mohla ukázat jako užitečná, pokud by klinické studie, jako je Stimulate-ICP, které testují řadu léčebných postupů pro dlouhodobou léčbu covidem, dospěly k závěru, že antikoagulanty mohou u některých pacientů odstranit mozkovou mlhu a únavu. Testování hladiny bílkovin v krvi pacientů by mohlo lékaře upozornit na ty pacienty, u nichž by se měly sraženiny léčit včas, a na ty, kteří jsou méně ohroženi.
Vědci zkoumali krevní bílkoviny u více než 1 800 hospitalizovaných pacientů s covidem a zjistili, že v době infekce měli ti, u nichž se později rozvinuly dlouhodobé kognitivní problémy, častěji než ostatní zvýšenou hladinu bílkoviny zvané fibrinogen nebo bílkovinného fragmentu zvaného D-dimer.
Vysoká hladina fibrinogenu je známkou vzniku krevních sraženin v těle. Podle Maxe Taqueta, autora studie z Oxfordské univerzity, mohou mít pacienti krevní sraženiny na mozku, které způsobují kognitivní problémy, nebo může mít fibrinogen sám o sobě vliv na mozek.
Zvýšená hladina D-dimerů také značí krevní sraženiny v těle, ale pacienti s vysokou koncentrací tohoto proteinu měli také tendenci po covidu trpět únavou a dušností, což vedlo vědce k podezření na krevní sraženiny na plicích, které mohou snižovat průtok krve do mozku a také způsobovat únavu.
"Jedinci se zvýšenou hladinou D-dimerů byli nejen náchylnější k mozkové mlze, ale také vykazovali zvýšené riziko dýchacích potíží," uvedl Taquet.
Zatímco krevní test zaměřený na zvýšenou hladinu těchto proteinů by mohl lékařům pomoci zjistit pacienty s covidem, u nichž je největší pravděpodobnost rozvoje mozkové mlhy a dalších příznaků dlouhého covidu, biomarkery neodhalí všechny rizikové pacienty.
Práce, o níž informoval časopis Nature Medicine, přichází v době, kdy zdravotníci v Anglii vyjádřili obavy z nové, vysoce zmutované varianty covidu, která byla zjištěna ve Velké Británii a několika dalších zemích.
Chris Brightling, profesor respiračního lékařství na univerzitě v Leicesteru a spoluautor nejnovější studie, uvedl, že se obává, že pacientům s dlouhým covidem nebude věnována potřebná pozornost. "Stále jsem zklamaný z toho, že je tu stále mnoho pacientů, kteří trpí a kteří se ještě plně nezotavili, a my nevíme, jak dlouho bude trvat, než se zotaví, nebo zda budou potřebovat léčbu.
Diskuse