Kočky s ptačí chřipkou? Hrozba roste

1. 9. 2023

 

Finsko, jeden z největších evropských producentů kožešin, bojuje s výskytem ohnisek mezi norky, liškami a psíky mývalovitými, tedy druhy, u nichž vědci varují, že je u nich větší pravděpodobnost, že se u nich vyvine varianta, která může nakazit člověka, což by vedlo k propuknutí epidemie u lidí.

Dokonce i finský Úřad pro potraviny ve svém oznámení o vyřazování zvířat uvedl, že norci podléghají  jak lidské, takptačí chřipce. Pokud se jedno zvíře nakazí oběma viry, mohou se geny virů smísit a vzniknout ptačí chřipka, která může nakazit člověka. Kožešinové farmy ve Finsku se však nezavírají. Místo toho finská agentura pro ochranu přírody povolila chovatelům kožešinových zvířat, aby v blízkosti svých farem ve velkém zabíjeli volně žijící ptáky. Agentura sdělila, že zabíjení bylo povoleno, "aby se zabránilo kontaktům mezi nakaženými ptáky a zvířaty na kožešinových farmách", ale vědci poukazují na to, že je to špatný přístup a pravděpodobně marný - a další kožešinové farmy ve Finsku od té doby oznámily další ohniska nákazy.

Mezitím úředníci uvedli, že rozsáhlé ohnisko H5N1 mezi kočkami v zájmových chovech v Polsku letos v létě usmrtilo nejméně 29 zvířat, ačkoli majitelé koček sestavili seznamy s až 89 nemocnými zvířaty. Toto ohnisko má mnoho neobvyklých rysů, které ho činí obzvláště znepokojivým, a přesto stále nebylo vysvětleno, jak přesně k němu došlo, ani nebylo zahájeno důrazné vyšetřování.

Postižené kočky žily v různých oblastech Polska, přesto měly jejich viry téměř identické genetické sekvence. Je zřejmé, že se nemohly nakazit navzájem. Je nepravděpodobné, že by zdrojem byli divocí ptáci, zejména proto, že některé z koček nikdy nechodily ven a ohnisko nákazy nebylo zjištěno u sousedů Polska. Zdá se být jasné, že ohnisko nákazy pochází ze zdroje v Polsku.

Vědci a majitelé koček mají podezření na kočičí krmivo.

Dalším zvratem je, že virus všech nemocných koček v Polsku měl dvě specifické genetické mutace, které se vyskytují téměř výhradně u savců, takže buď byly všechny kočky infikovány a jejich viry pak nezávisle na sobě vyvinuly tyto mutace, nebo tyto dvě mutace byly již v tom, co je infikovalo.

Tom Peacock, který se zabývá chřipkou na britské Imperial College, mi řekl, že nejpravděpodobnější scénář je, že kočky buď jedly maso nemocných savců, nebo maso ptáků, u nichž se nějakým způsobem vyvinuly tyto mutace, které jsou obvykle spojeny s adaptací savců.

Každá z těchto možností je alarmující a stále nám chybí odpovědi na otázku, jak se všechny tyto geograficky oddělené kočky nakazily virem H5N1.

Vědci v Polsku byli schopni otestovat pouze pět vzorků potravy a jediný vzorek - kuřecí maso určené pro lidskou spotřebu, kterým byly krmeny i kočky - se ukázal jako pozitivní na H5N1. Jak se však uvádí ve vědecké zprávě, jedná se pouze o jeden vzorek, který mohl být kontaminován poté, co zvíře onemocnělo v domácnosti.

H5N1 byl nedávno zjištěn také ve dvou kočičích útulcích v jihokorejském Soulu. Úřady měly podezření, že zdrojem je krmivo pro kočky, a stáhly dva druhy od jedné značky. I když tamní vyšetřování může přinést některé odpovědi, situace se od polské liší, protože korejské kočky žily na stejném místě.

Je třeba provést rozsáhlé testování na všech úrovních potravinového řetězce, aby se zjistil skutečný zdroj.

Pokud však v Polsku nějaké takové vyšetřování probíhá, úřady o něm veřejnosti neposkytly informace.

Polsko je největším vývozcem drůbeže v Evropské unii, takže cokoli, co by se týkalo drůbežího potravinového řetězce, by bylo ekonomicky znepokojivé.

Polsko je také největším provozovatelem chovů norků v EU. Jednou ze zřejmých obav je, zda norci neonemocní virem H5N1 a zda se maso norků nějakým způsobem nekontaminuje v potravinovém řetězci a nakonec se nedostane ke kočkám.

Bohužel se však norčí farmy v Polsku zapletly do kulturních válek v zemi. Předchozí pokus o zákaz norkových farem v roce 2020 málem přivodil pád vlády, přestože zákaz měl širokou podporu. Zmobilizovala se proti němu zejména krajní pravice. Jeden z členů rodiny, která ovládá naprostou většinu norkových farem v Polsku, uvedl, že navrhovaný zákaz podporují stejní lidé, "kteří prosazují L.G.B.T., manželství osob stejného pohlaví, potraty, eutanazii a tak dále". Konzervativní vláda ustoupila.

Taková krátkozrakost není monopolem krajní pravice. Ve Spojených státech loni prošlo Sněmovnou reprezentantů ustanovení o zákazu chovu norků, které bylo v Senátu zlikvidováno díky snaze obou stran - mnoho demokratických senátorů se přidalo k republikánovi Ronu Johnsonovi z Wisconsinu, kde stále funguje mnoho norkových farem, a zákaz z legislativy vyškrtli.

Co se děje na polských norkových farmách? Možná Polsko odvádí výjimečnou práci a vyhýbá se vypuknutí norčí epidemie. Ale možná si norků ani nevšímá, což je možné i prostým nedíváním se dost důkladně. Loňské ohnisko norčí nákazy ve Španělsku ukázalo, že virus H5N1 není pro norky tak smrtící jako pro drůbež - kde může zabít 80 až 90 procent nakažených zvířat - takže ohnisko by mohlo zůstat nepovšimnuto, pokud by se nevyvinulo náležité úsilí v oblasti dozoru. Existuje nebezpečí, že by taková mírnější ohniska mohla vyvolat pandemii, protože počáteční stádia mohou být hůře zjistitelná.

Kožešinová zvířata jako norci a lišky jsou masožraví savci, kteří obvykle loví o samotě. Jejich společné zavírání do stísněných prostor nejenže usnadňuje vznik epidemií, ale je obzvláště kruté.

Tyto kožešinové druhy jsou vysoce náchylné k mnoha lidským respiračním onemocněním, nejen k H5N1. Koncem roku 2020 se Dánsku - tehdy největšímu světovému chovateli norků - přes velké úsilí nepodařilo ohniska covidu ve tamějších chovech zvládnout a zjistilo se, že norci vytvářejí varianty, které infikují lidi. Znepokojené Dánsko pozastavilo provoz svých chovů norků, ale nyní je opět povoluje.

Měli bychom zakázat kožešinové farmy, které jsou kruté, nebezpečné a zbytečné, a zvýšit požadavky na dozor a hlášení ohnisek H5N1 u savců.

Vyplatit chovatele kožešinových zvířat v Evropě a Spojených státech by mohlo být levnější než řešit epidemii u lidí, zejména proto, že toto odvětví se již přirozeně zmenšuje. Challis Hobbs, výkonný ředitel sdružení Fur Commission USA, které zastupuje chovatele norků, pro Roll Call uvedl, že v současné době je v provozu asi 100 farem (z původních 257), protože spotřebitelé se od kožešin odklánějí. Kožešinové farmy provozuje také Čína, ale mohlo by se usilovat o mezinárodní dohodu o zvýšeném dohledu a snad i o celosvětový zákaz.

Kromě toho by se nemělo připustit, aby situace jako v případě záhadného výskytu koček v Polsku prošla bez důkladného a transparentního vyšetřování.