Globální dotace na fosilní paliva se vyšplhají na 7 bilionů dolarů ročně, zatímco rok 2023 by měl být nejteplejším v historii měření

31. 8. 2023

čas čtení 3 minuty

Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous

Představte si skupinu lidí, kteří jsou uneseni a mučeni tím, že jsou umístěni do silně vytopené místnosti a jejich trýznitelé zde neustále zvyšují teplotu. Vězni se vzbouří a ovládnou termostat. Sami si ho však zapnou, čímž se místnost ještě více rozpálí, a omdlí z úpalu, píše Juan Cole.

Není to příliš příjemný thriller, protože vězni jednají zmateně a přidávají se k mučení sami.

Je to však thriller, který prožíváme, jakkoli je jednání postav bizarní.

Mezinárodní měnový fond (MMF) uvádí, že země světa v roce 2022 nepřímo dotovaly fosilní paliva částkou 7 bilionů dolarů. Jedná se o zdroje nebezpečných skleníkových plynů způsobujících globální oteplování. Jinými slovy, chováme se, jako bychom neměli mozek. Tak soudí Simon Black, Ian Parry a Nate Vernon z MMF.

Upozorňují, že letošní červenec byl nejteplejší v historii měření teplot. Z toho vyplývá, že možná nebudeme chtít utrácet tolik peněz na podporu uhlí, fosilního plynu a ropy.

MMF dále dodává, že 7 bilionů dolarů představuje 7,1 % světového hrubého národního produktu a je to téměř dvakrát více, než kolik vlády vynakládají na vzdělávání, a jsou to dvě třetiny všech výdajů na zdravotní péči. Vzdělání a zdravotní péče jsou však pozitivní věci, zatímco fosilní paliva jsou ničivé.

V roce 2020 činila částka nepřímých dotací pouze 5 bilionů dolarů. Takže za pouhé dva roky země světa ve skutečnosti zvýšily dotace na fosilní paliva o 2 biliony dolarů.

Tim Wallace v Telegraphu upozorňuje, že nepřímé dotace v hodnotě zhruba 5,7 bilionu dolarů ročně pocházejí z toho, že vlády poskytují fosilním palivům daňové úlevy. Přímé dotace k tomu pak činí 1,3 bilionu dolarů. Přímé dotace se za dva roky zdvojnásobily.

Wallace tvrdí, že část nárůstu přímých i nepřímých dotací je způsobena nárůstem cen energií v důsledku války na Ukrajině a mezinárodního embarga uvaleného na Rusko. Vlády někdy dotují nákup fosilního plynu pro spotřebitele kvůli těmto bolestivě vysokým cenám a nebezpečí, že rodiny v zimě zmrznou.

V závislosti na tom, jak vyčíslíte škody, které fosilní paliva způsobují při vyvolávání extrémních klimatických jevů, nás stojí 5 až 10 bilionů dolarů ročně. A my vkládáme podobné částky na to, abychom všechnu tu zkázu budeme způsobovali i nadále.

Pevné částice ze spalování uhlí a benzínu se dostávají do našich plic a mohou způsobit rakovinu plic a infarkt, nemluvě o tom, že tato fosilní paliva zahřívají planetu. Takže bychom je nejen neměli dotovat, ale měli bychom na ně uvalit dodatečné daně, abychom spotřebitele odradili od jejich používání. Takové kroky by mohly zabránit 1,6 milionu předčasných úmrtí ročně a ušetřit vládám 4,4 bilionu dolarů ročně. A to ani nezohledňujeme obrovskou destrukci způsobenou změnou klimatu, která je způsobena spalováním fosilních paliv.

Fosilní paliva bychom měli nahradit solárními, větrnými a bateriovými zdroji - a to jsme už měli udělat dávno.

 

Celý článek v angličtině ZDE

3
Vytisknout
7253

Diskuse

Obsah vydání | 5. 9. 2023