Argentina má svého Trumpa (nebo Bolsonara?)
18. 8. 2023 / Fabiano Golgo
čas čtení
9 minut
Další
klaun se blíží k moci. Od znovudemokratizace Argentiny uplynulo 40 let,
a je to poprvé, co se tam objevila krajně pravicová politická síla.
Javier Milei stojí v čele strany Libertad Avanza, která se označuje za
"libertariánskou", ale nachází paralely s hnutími globální krajní
pravice, jako je trumpismus. Chce zrušit centrální banku, je proti
potratům, je pro zbraně pro všechny a věří, že prodej orgánů by mohl být
"dalším trhem". Jak rozumět dobrému violebnímu výsledku extremisty Mileiho?
Primárky
v Argentině, které jsou považovány za jakési velké celonárodní
hlasování před prezidentskými volbami, vyhrál ekonom a krajně pravicový
populista Javier Milei. Získal přibližně 30 % hlasů. Překonal tak nejen
očekávání (průzkumy mu přisuzovaly kolem 20 procent), ale i dvě
historické politické formace v zemi, které vyhrály poslední troje volby:
pravicové Juntos por el Cambio, které skončilo druhé, a peronisty z
Unión por la Patria, v současnosti ve vládě, kteří skončili třetí. V
rámci tradičního systému dvou stran v zemi se Milei etabloval jako možná
třetí cesta.
Společně s
dalšími malými stranami, které se označují za libertariánské, a krajně
pravicovými politiky založili kandidátní listinu pro příští parlamentní
volby, které se uskuteční 14. listopadu. V zářijových předčasných
volbách - zvláštnosti argentinského volebního systému - dosáhla tolika
hlasů, že to stačilo na to, aby se v listopadových volbách dostala na
všechny volební lístky a aby to vyneslo Mileiho do čela třetí politické síly v
Buenos Aires. Plány skupiny jsou však ambicióznější a zahrnují
kandidaturu na prezidenta v roce 2023.
Milei
popírá počty takzvaných zmizelých za diktatury, kterou raději nazývá
"válkou" (zmizelí jsou lidé, kteří byli během diktatury uneseni a a
jejich těla nebyla nikdy nalezena), a popírá klimatickou krizi (kterou
označil za "lež socialismu"). Je proti potratům, feminismu a sexuální
výchově ve školách, je pro zbraně pro každého, chce snížit daně,
sociální programy a privatizovat státní podniky.
Je
synem řidiče autobusu, který se stal podnikatelem v dopravě. V roce
2018 řekl, že jeho rodiče jsou pro něj "mrtví". Vyrůstal ve velmi
násilném prostředí a z jeho rodiny ho podporovala pouze babička z
matčiny strany a mladší sestra Karina, která je nyní koordinátorkou jeho
volební kampaně.
Profesor
ekonomie, který nemá žádné politické zkušenosti, se svou agresivní a
provokativní rétorikou namířenou proti politické třídě a levici pokouší
prolomit starou stranickou polarizaci v Argentině. Hájí "svobodu a právo
na soukromé vlastnictví", chce snížit počet zákonodárců a snížit platy
politické třídy.
Ve
škole měl Milei přezdívku "El Loco", což znamená "ten blázen", kvůli
výbuchům a agresivitě, které ho o desítky let později dovedly až k
pozici nejoblíbenějšího televizního ekonoma a poté federálního poslance v
roce 2021. Milei vedl také několik soukromých poradenských firem, byl
rozhlasovým moderátorem a moderátorem talk show a vyučoval na
univerzitě. Byl ekonomickým poradcem Antonia Dominga Bussiho, vojáka z
dob diktatury v Argentině (1976-1983), který byl koncem 90. let zvolen
do parlamentu, poté z něj vyloučen a obviněn ze zločinů proti lidskosti.
Jeho
voliči jsou především mladí lidé, z nichž mnohé zřejmě nadchl Mileiho
nekonvenční vzhled a ekonomova agresivní rétorika namířená proti
argentinskému establishmentu. Milei, bývalý zpěvák rockové kapely, často
vystupuje v kožené bundě na mítincích, kde účastníci provolávají hesla
jako "Mají strach, levičáci mají strach". Jeho husté vlasy, vždy
rozcuchané a směřující na všechny strany, mu vynesly přezdívku "Peluca"
(Paruka).
V posledním
desetiletí se ve světě vystřídala řada excentrických lidí, kteří svým
chováním postrádajícím empatii získávají lidi populistickými bludy, jež
ničí instituce. Když se však tito vůdci dostanou k moci, pouze ničí
instituce a modus operandi demokracie, aniž by nabídli alternativu,
která by je nahradila. Je to jako svléknout někomu šaty, protože jsou mu
příliš těsné, ale nedat mu místo nich volnější, jen ho nechat nahého.
Argentina se rozhodla riskovat svou vlastní verzi tohoto druhu bizarního
charakteru.
Milei chce
zakázat vstup do země cizincům se záznamem v trestním rejstříku a
vyhostit ty, kteří se dopustili trestného činu. Tvrdí, že stát by se měl
starat pouze o výkon spravedlnosti a zajištění bezpečnosti, že
centrální banka okrádá Argentince o peníze prostřednictvím inflace a
neustále útočí na to, co považuje za "kastu" politiků, tj. na tradiční
politické formace. V poslední volební kampani, přestože přehodnotil tón a
styl z minulosti (oblékal se jako voják a nosil neprůstřelnou vestu),
nadále používá populistickou a agresivní rétoriku.
Mileiův
soukromý život se často dostával do centra veřejných diskusí. Milei
studuje telepatii a tvrdí, že umí komunikovat s nejstarším ze svých
mastifů [psů], který zemřel v roce 2017 a kterého často žádá o radu: "Co
dělám doma, je můj problém," odpověděl v jednom rozhovoru na toto
téma.
Existují
historické důkazy o tom, že budování výjimečných režimů probíhalo kromě
strachu, represe a odporu také se souhlasem a podporou společnosti. V
každém případě je jisté, že populisté potřebují oslabit instituce
demokratického právního státu, protože právě ony vytvářejí podmínky pro
omezení jejich autoritářských projektů a zastavení represivní eskalace
směrem k diktatuře, kterou lze nastolit bez monumentálního rozvratu,
beze zbraní.
V každé
zemi má tato krajní pravice své vlastní charakteristiky: v mnoha
případech (Evropa, Spojené státy, Indie) jsou "nepřítelem" - tedy
obětním beránkem - muslimové a/nebo přistěhovalci; v některých
muslimských zemích jsou to náboženské menšiny (křesťané, židé,
jezídové). V některých případech převládá xenofobní nacionalismus a
rasismus, v jiných náboženský fundamentalismus nebo nenávist k levici,
feminismu a homosexuálům.
Navzdory
této různorodosti existují některé rysy, které jsou společné většině,
ne-li všem: autoritářství, fundamentalistický nacionalismus -
"Deutschland über alles" a jeho lokální varianty: "America First",
"Brazílie především" a podobně - náboženská nebo etnická nesnášenlivost
(rasismus), policejní/vojenské násilí jako jediná odpověď na sociální
problémy a kriminalitu. Charakteristika jako fašistická nebo
polofašistická se může vztahovat na některé, ale ne na všechny.
Vůdci
krajní pravice, zastánci antidemokratického liberalismu, kteří usilují o
potlačení práv, mají svůj vzor. Všichni se prezentují "outsiderským"
profilem a antisystémovým diskurzem, čímž se přiživují na rozčarování
společnosti z tradiční politiky a institucí, které udržují demokracii. A
všichni bez výjimky řeší problém korupce tím, že se prezentují jako
čestní, schopní zachránit svou zemi tím, že ji osvobodí od neřestí
deviace a nezákonnosti.
Politická
síla reakčního projektu je založena na všeobecné nedůvěře obyvatelstva v
politický systém a jeho instituce, včetně politických stran. Je to
nedůvěra, která má své opodstatnění tváří v tvář reálným zkušenostem s
neefektivitou mnoha veřejných služeb a s deviacemi, jichž se dopouštějí
někteří političtí činitelé.
Kapitalistická
globalizace, která je zároveň procesem kulturní homogenizace, produkuje
a reprodukuje v celosvětovém měřítku formy paniky z identity, která
vede k netolerantním nacionalistickým a/nebo náboženským projevům a
upřednostňuje etnické nebo konfesní konflikty. Čím více národy ztrácejí
svou ekonomickou sílu, tím více je "nade vše" proklamována nesmírná
sláva národa.
Posledních
několik desetiletí má mnoho aspektů, včetně nových možností otevřených
internetem a sociálními sítěmi, které na jedné straně narušují
diskurzivní monopol médií, na straně druhé však privatizují produkci a
cirkulaci narativů. Každý jednotlivec se stal výrobcem nebo
reproduktorem "zpráv". A toto je jed, který zaplavil svět a uchvátil
mysli nespokojené se současným stavem.
Argentinské
prezidentské volby se budou konat 22. října: aby byl kandidát s
největším počtem hlasů zvolen prezidentem v prvním kole, musí získat
nejméně 45 % nebo 40 % hlasů s odstupem nejméně 10 bodů od druhého v
pořadí. Pokud těchto procent nedosáhne nikdo, bude se konat druhé kolo,
které se podle ústavy musí uskutečnit do třiceti dnů po prvním kole.
Plánované datum by tedy bylo 19. listopadu.
3139
Diskuse