Válka na Ukrajině "skončila", pokud EU nezvýší vojenskou podporu, varuje její vysoký diplomat

19. 2. 2023

čas čtení 5 minut
Šéf zahraničních věcí na mnichovské bezpečnostní konferenci varoval, že je třeba rychle vyřešit zásobování municí


Válka s Ukrajinou skončí, pokud EU během několika týdnů nenajde způsob, jak urychlit poskytování munice Ukrajině, varoval v závěrečný den mnichovské bezpečnostní konference šéf zahraničních věcí EU Josep Borrell.

Uvedl, že zvláštní zasedání ministrů obrany EU, které se má konat 8. a 9. března, poskytne zemím možnost nabídnout munici ze svých stávajících zásob, a dodal, že evropským armádám trvá až 10 měsíců, než objednají a obdrží jediný náboj.

 
"Jsme v naléhavém válečném režimu," řekl. "Tento nedostatek munice je třeba vyřešit rychle, je to otázka týdnů." Pokud by se tak nestalo, válka by podle něj skončila.

Borrell na pondělním zasedání ministrů zahraničních věcí EU rovněž předloží plány na využití stávajícího evropského mírového nástroje ve výši 3,6 miliardy eur pro EU ke společnému nákupu munice po vzoru nákupu vakcín během covidové pandemie, což je myšlenka, kterou jako první navrhla estonská premiérka Kaja Kallas.

Borrell uvedl, že estonský nápad by fungoval ve střednědobém horizontu, ale podle něj je nedostatek zásob natolik naléhavý, že vyžaduje, aby země EU čerpaly ze stávajících zásob. "Musíme využít to, co členské státy mají," řekl.

"Je třeba udělat mnohem více a mnohem rychleji. Ještě je třeba udělat hodně. Musíme zvýšit a urychlit naši vojenskou podporu. V současné době trvá evropské armádě nákup náboje ráže 155 mm téměř 10 měsíců, téměř jeden rok a nákup rakety vzduch-vzduch téměř tři roky. To neodpovídá válečné situaci, v níž žijeme."

Kallas, která vystoupila na téže akci, uvedl, že Rusko je ve válečném režimu a vyrábí munici na tři směny, a dodala, že v Evropě je třeba mít podobný válečný režim. Upozornila, že jí vedoucí pracovníci obranného průmyslu sdělili, že nemají žádné zakázky od EU.

Borrell řekl, že absence munice je způsobena tím, že "jsme zapomněli na klasické války - zabývali jsme se pouze expedičními silami a technologickým Blitzkriegem".

Uvedl, že některé evropské země, například Polsko, zdvojnásobily své rozpočty na obranu, zatímco Francie zvyšuje své výdaje na obranu o 40 %, z 39 miliard na 59 miliard eur.

Poukázal na to, že obrana zůstává v EU v kompetenci národních států, ale řekl, že pokud EU zvýší výdaje na obranu jen tak, že "každý bude ve svém koutě, zvýšíme naše duplicity a nezaplníme naše mezery".

Řekl, že válka na Ukrajině může zapůsobit jako probuzení nebo pobídka k prolomení tabu zvýšením obranné interoperability v celé Evropě, ale dodal, že zkušenosti ukazují, že se to nezmění ze dne na den, a zalitoval kultury zpoždění, která podle něj oslabuje koordinační roli Evropské obranné agentury.

"Trvalo nám příliš dlouho, než jsme učinili kritická rozhodnutí, jako je poskytnutí bojových tanků," řekl, "když každý ví, že k tomu, abyste vyhráli klasickou válku, klasickou válku s manévry těžkých zbraní, potřebujete bojové tanky. Bez tohoto druhu zbraní válku nevyhrajete."

Řekl, že neusiluje o militarizaci Evropy, ale zasazuje se o to, aby Evropa plnila své povinnosti a stala se tak silným a spolehlivým partnerem USA.

Na nátlak ukrajinských poslanců, aby stanovil datum členství jejich země v EU, Borrell uvedl, že k tomu pravděpodobně nedojde v dohledné době. Polský europoslanec Radosław Sikorski však navrhl vrátit se k předchozímu modelu přistoupení k EU, podle něhož je Ukrajině rychle uděleno politické členství v EU a poté musí postupně splnit potřebná kritéria, což je přístupový proces, který byl naposledy použit při vstupu Španělska do tehdejšího Evropského společenství v roce 1986.

Borrell rovněž uvedl, že EU musí udělat více pro to, aby přesvědčila globální jih, že Rusko je imperialistická mocnost. Řekl, že mnoho zemí Latinské Ameriky je protiimperialisticky naladěno, protože se domnívají, že Západ v minulosti podporoval diktatury, a podobně hluboká nelibost panuje i v Africe. "Lidé mají vzpomínky a lidé mají city," dodal.

Rusko na tyto pocity zahrálo, když zaútočilo na francouzského prezidenta Emmanuela Macrona kvůli výrokům naznačujícím, že chce vidět Rusko poražené, a uvedlo, že Moskva si stále pamatuje osud Napoleona Bonaparta, a obvinilo francouzského prezidenta z dvojí diplomacie s Kremlem.

Macron řekl deníku Le Journal du Dimanche, že Francie si přeje, aby bylo Rusko na Ukrajině poraženo, ale nikdy je nechtěla "rozdrtit".

"Ohledně 'nikdy': Francie nezačala s Macronem a ostatky Napoleona, uctívaného na státní úrovni, odpočívají v centru Paříže. Francie - a Rusko - by to měly pochopit," uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová.

Podrobnosti v angličtině ZDE

2
Vytisknout
3964

Diskuse

Obsah vydání | 21. 2. 2023