Útoky Kremlu na ukrajinské civilisty nezmění situaci na bojištích

11. 10. 2022

čas čtení 3 minuty
Rozhodnutí Kremlu zaútočit na ukrajinská města bylo politické, nikoli taktické
 
Údery nijak nezmění poměr sil na místě a neovlivní touhu Ukrajiny klást odpor  


Oběťmi ruských úderů byli v drtivé většině civilisté, píše Dan Sabbagh, jednalo se o první údery na ukrajinské hlavní město od konce června, které zasáhly budovy, ulice, parky a dětská hřiště. Při útoku, který přinesl masový strach nevídaný od prvních šesti týdnů války, byly zasaženy také zdroje elektřiny ve Lvově a Charkově.

Zdá se, že jen málo z toho, co bylo zasaženo, má přímý vojenský význam, pokud vůbec nějaký, a cynické rozhodnutí zaměřit se na Kyjev a další městská centra bylo zjevně politické.

 

Nemělo by se však zapomínat, že úmyslné nebo bezohledné útoky na civilisty a civilní infrastrukturu jsou válečnými zločiny, které si vyžádaly nejméně 11 mrtvých.

Při všem chaosu, který útoky přinesly, bude otázkou, zda tento ruský útok na města vydrží. Začátkem září se Charkov po úspěchu na ukrajinském bojišti v blízkosti druhého města v zemi stal terčem zákeřné vlny ruských raketových útoků, při nichž byly dočasně vyřazeny z provozu dodávky elektřiny a vody.

Intenzita útoků však následně polevila a neměly žádný větší dopad na bojiště, kde Rusko nadále ztrácí pozice v severním sektoru fronty a v posledních dnech přišlo o město Lyman.

Není vůbec zřejmé, zda Rusko může udržet zintenzivnění raketových úderů po delší dobu, vzhledem k tomu, kolik munice dosud ve válce použilo a kolik mezinárodněpolitického odsouzení takové útoky vyvolávají.

Vojenská realita je také taková, že ruské raketové údery nijak nezmění poměr sil v bojích na místě, a ať už vyvolají jakýkoli strach, neovlivní touhu Ukrajiny klást odpor, alespoň v krátkodobém horizontu.

Za současného stavu Ukrajina získává půdu pod nohama také na cestě k Chersonu na jihu i na severu Donbasu. Kreml ví, že jeho současná vojenská pozice je slabá, a proto pondělní útok slouží druhému účelu - snaží se utišit tvrdé nacionalisty, kteří jsou jeho hlavními kritiky.

Není proto divu, že se Moskva zřejmě snaží do války zapojit blíže Bělorusko, přičemž obě země slíbily nasadit společnou vojenskou jednotku. Běloruská armáda je však malá, má pouze 11 700 příslušníků plus 6 150 příslušníků speciálních jednotek (většinu jejích sil tvoří milice k potlačení vnitřního disentu).

To může znamenat, že děsivé pondělní události mají menší dlouhodobý význam, než by se mohlo zdát. Problémem však je, že vzhledem k tomu, že ruské síly zjevně ztrácejí půdu pod nohama, Putinovo rozhodování je stále zlovolnější.

Moskva ví, že potřebuje eskalaci, a už se pokusila o verbování vězňů a o nucené odvody, bez okamžitého výsledku. Nyní se uchýlila k vlně masového bombardování měst a dost možná tak učiní znovu.

Podrobnosti v angličtině ZDE

-1
Vytisknout
2993

Diskuse

Obsah vydání | 13. 10. 2022