Hydra predátorských časopisů

9. 11. 2021 / Boris Cvek

čas čtení 5 minut

Nature 26. října publikoval zajímavý článek o tom, jak pokračuje byznys tzv. predátorských časopisů. Jedná se o časopisy, které předstírají, že jsou vědecké, často si volí názvy velmi blízké známým vědeckým časopisům, ale ve skutečnosti jde o podvod. Já sám dostávám téměř denně, i několikrát denně, do mailu pozvánku publikovat v takových časopisech. Samozřejmě to vytrvale mažu.

Jde o to, že vědci potřebují publikovat, aby dostávali granty a pozice, a na toto publikování mají z veřejných peněz prostředky. Predátorské časopisy nabízejí vědcům, že když jim zaplatí, tak vydají jejich výzkumná sdělení. Může to jít tak daleko, že za peníze dojde k vytvoření celého tzv. výzkumu v „mlýnech na články“, tedy vytvoří se falešná data atd., takže „autor“ nemusí dělat nic, jen zaplatí. Tyto praktiky s mlýny na články byly docela rozšířené zejména v Číně.

Někdo by mohl říci: když někdo chce platit za publikaci svých výsledků, je hned jasné, že je to špatně. Není to pravda. V rámci dobrých úmyslů (kterými, jak víme, je dlážděna cesta do pekel) došlo ve světě vědeckého publikování k popularizaci modelu, kdy autor za veřejné peníze platí publikování svých výsledků, aby čtenář platit nemusel. Takový článek má pak tu výhodu, že si ho může přečíst každý zadarmo, bez předplatného atd. Problém je, že jakmile si za články nechávají platit solidní časopisy, otevírá se aréna pro časopisy predátorské.

V roce 2018 Federal Trade Comission (FTC) v USA vysoudila na firmě OMICS 50 milionů dolarů jako trest za podvodné obchodní jednání. FTC žalovala OMICS za to, že vydala téměř 69 tisíc akademických článků bez solidního recenzního řízení. Problém je v tom, že OMICS samozřejmě ve svých „vědeckých“ časopisech předstírá, že recenzní řízení proběhlo naprosto standardně. To je právě podvod. OMICS od té doby publikuje asi o 40% „vědeckých“ článků méně. Ale to neznamená, že by predátoři byli na ústupu. Naopak Nature píše o tomto byznysu jako o hydře, které vyrostou dvě hlavy namísto jedné useknuté.

OMICS na svých stránkách uvádí celkem 737 časopisů, z nich je ale 600 vedeno už pod jinými společnostmi založenými různě po světě. Příkladem může být časopis Advances in Pharmacoepidemiology and Drug Safety. Tento predátorský časopis začal vycházet v roce 2012 pod značkou OMICS, v roce 2015 logo OMICS zmizelo a časopis se tvářil, že je sám za sebe, zatímco v roce 2019 se jeho vydavatelem stal Longdon, který v poslední době přejímá časopisy OMICSu. Časopis uváděl v roce 2012 dva hlavní editory. Jeden z nich v roce 2016 tvrdil FTC, že to bylo bez jeho vědomí. Druhý zůstal editorem, nicméně od roku 2016 je mrtvý. Časopis samozřejmě „funguje“ dál bez ohledu na to. Tyto časopisy totiž reálné, živé editory nepotřebují.

Jeden ze způsobů, jak predátoři předstírají, že jsou vydavatelé solidních časopisů, je napodobování článků v legitimních časopisech. WHO má ve svých archivech stovky takových falešných článků. Např. články o covidu a nutrici publikované v lingvistickém časopise. Predátoři praktikují běžně postup, kdy si vezmou už vydané články z legitimního časopisu, dají jim novou elektronickou identitu – a někdy mechanicky přejmou jména původních autorů i s indexy, třeba: „John Smitha“ nebo „Mary Jonesb“. Predátoři také někdy strojově nahrazují některá slova synonymy, nahrazují jména míst absurdními opisy apod. Samozřejmě se nepočítá s tím, že by to někdo někdy četl, zkoumal, jde jen o vyvolání dojmu, že predátor publikuje legitimní články, aby nalákal platící autory. Je třeba si uvědomit, že třeba v biomedicíně i v legitimních časopisech vychází tak obrovské množství článků, většinou naprosto balastních, že se nikdo neobtěžuje je číst (ani by to nebylo fyzicky možné).

Predátorské publikování je ve vědě nesmírně rozšířené a OMICS je podle všeho jen špičkou ledovce. Jedná se o desítky tisíc různých časopisů a o obrovský stroj na peníze.

Co se dá s predátory dělat? Autoři článku v Nature navrhují, že hydru je třeba vyhladovět. Navrhují: 1. zaměřit se na kvalitu recenzního řízení, jež by mělo být veřejně kontrolovatelné, 2. ti, kdo financují vědu, by měli zajistit, aby jejich peníze šly jen solidním časopisům, 3. je třeba nabídnout vědcům nové legitimní časopisy pro publikování (BC: s tím mám veliký problém, protože podle mne je vědeckých publikací nepřijatelně mnoho, což vytváří strašný nános balastu, chaosu atd.), 4. přestat lidi vědce odměňovat za články v predátorských časopisech.



Odkaz na článek v Nature:



https://www.nature.com/articles/d41586-021-02906-8?fbclid=IwAR00g0VONu5xKla4uIyvcrrXn_uDlUBgnAlcEszhaJJQe6PvEC4vxXqRAzU



2
Vytisknout
2043

Diskuse

Obsah vydání | 11. 11. 2021