O otřesné situaci na polsko-běroruských hranicích

9. 11. 2021

čas čtení 6 minut

Popis situace

Uprchlická krize na polsko-běloruských hraních se zhoršuje, zatímco teplota klesá

V lesích na polsko-běloruské hranice migranti zápasí o holý život

Právní stav: 

Ženevská smlouva

Úmluva o právech dítěte

Ústava Polské republiky (právo na ochranu života a zdraví)

Trestní zákoník (neposkytnutí pomoci)

Nový zákon – tzv. ustawa wywózkowa

Tento zákon je v rozporu s polskou ústavou i mezinárodním právem:

právní analýza (složitá):

Pushbaky se nejprve konaly na základě vyhlášky ministra vnitra, nově schválen speciální zákon, tzw. ustawa wywózkowa.

Zákon byl schválen sejmem, poté i senátem – s pozměňovacím návrhem, že v případě dětí se pozastavuje výkon rozhodnutí – tento pozměňovací návrh neprošel a prezident zákon podepsal, píše překladatelka a tlumočnice polského jazyka Nina Baše

 

Zacházení s nemocnými lidmi a dětmi

1. Na místě působí Medycy na granicy – Zdravotníci na hranici

Nevládní organizace, která z vlastních prostředků na místo vyslala sanitku a pomáhá uprchlíkům – ale jen na okraji zóny výjimečného stavu, do níž mají zakázán vstup média i humanitární organizace. Medycy na granicy vyhlásili sbírku a shromáždili čtyřnásobek potřebné částky. Dobrovolníci spolupracují raději s „mediky“ než se státním zdravotnickým systémem, protože pokud se volá státní sanitka, vždy přijíždí zároveň i pohraniční stráž = riziko pushbacku do lesa. Probíhá kampaň „pusťte zdravotníky na hranici“.

2. V případě, že je zadržená osoba ve velmi špatném zdravotním stavu, pohraniční stráž volá sanitku a lidé se dostávají do nemocnice. Bohužel po propuštění jsou často odváženi zpět do lesa.

Rozhovor s lékařem z místní nemocnice: popisuje morální problém propouštět lidi z nemocnice s vědomím, že budou odvezeni zpět do lesa.

3. Hraniční stráž našla v lese ženu těsně po porodu.

Jsou dokumentovány případy pushbacků těhotných žen i rodin s malými dětmi.

Kauza dětí z Michałowa

Původní reportáž:

27. září byla skupina uprchlíků z Iráku a tureckých Kurdů zadržena polskou pohraniční stráží a odvezena na stanici v obci Michałowo. Na místě se nacházeli aktivisté skupiny Granica, kteří migrantům poskytli jídlo a hmotnou pomoc, a také tam byli novináři. Ve skupině bylo osm dětí, které byly vyfotografovány před budovou (včetně holčičky s medvídkem). Bylo také natočeno video, na kterém jistý Suat z Turecka křičí, že chtějí žádat o azyl v Polsku. Byl přistaven autobus, do kterého migranti nechtěli nastoupit. Po hodině přijeli vojáci a násilně je odvedli do autobusu. Mluvčí pohraniční stráže informovala, že tyto osoby chtěly do Německa, nikoliv do Polska – a proto byly „vráceny na hraniční čáru“.

V tomto článku je přehled všech vyjádření mluvčí polské pohraniční stráže.

Po publikaci článku w deníku Gazeta Wyborcza začaly po celém Polsku protesty a otázky – Kde jsou děti!?

Když byla tato otázka položena předsedovi PiS Kaczynskému, odpověděl, že jsou jistě na bezpečném místě a že polský voják by nikdy nenechal dítě v lese.

-         Mela v parlamentu kolem fotky holčičky s medvídkem.         

-          UNICEF se ptá – kde jsou děti?

9. října se na Twitteru Murada Ismaele z Akademie Sindžar, vzdělávací organizace v Iráku, objevilo video se skupinou 70 lidí pobývajících v zóně mezi hranicemi. Na videu lze rozpoznat děti, které byly vyfotografovány v Michalowu.

Později se se skupinou povedlo spojit i polským reportérům.

Podobná kauza – děti od Narewky. Existuje video dokumentující celou událost. České titulky k videu připravujeme.

Kdo pomáhá?

-         grupa Granica – neformální sdružení organizací – nemají však povolení pro vstup do příhraniční oblasti, mohou se legálně pohybovat jen na jejím okraji.        

-          Medycy na granicy (pozor, nejedná se o mediky, polsky medyk=zdravotník)         

-         místní obyvatelstvo (starosta Michałowa)

Církev má vůči tématu opatrný postoj, patrně je zde velký vnitřní nesoulad. Papež se vyjadřuje jednoznačně pro pomoc uprchlíkům, kdežto polští biskupové jsou často loajální spíše vůči polské současně vládnoucí straně PIS. V praxi to vypadá tak, že mnoho farností pomáhá, velká část polské  katolické scény však mlčí.

KIK – klub katolické inteligence podporuje akce na pomoc migrantům.

Poslanci - Přítomnost poslance na místě je jedním z mála faktorů, které by mohly napomoci přijetí žádosti o azyl.

Protesty v Polsku

Minulou sobotu a neděli se v polských městech a v zahraničí konaly protesty (Praha, Kolín nad Rýnem, Londýn, Paříž, Barcelona, tento týden Švédsko) – o tomto polská média asi nepsala, chystáme videosestřih. K tomu apel od UNICEF.

Společenské pozadí

-        podpora ze strany občanů – jeden ze tří Poláků je proti postupu pohraniční stráže.

Problém je špatná informovanost, jelikož provládní média o situaci téměř neinformují – a pokud ano, tak hovoří jen o opevňování hranice a nutnosti ochrany obyvatel Polska. Zákaz přístupu médií do příhraniční zóny tomu nepomáhá.

Moje poznámka: Polská politická scéna je rozdělena na dva velmi znesvářené tábory. Pojmy pravice a levice tam mají zcela jiný význam než u nás. Polská pravice prosazuje velmi konzervativní hodnoty – vlastenectví, široké zapojení církve do života státu (výuka náboženství již v mateřských školách), absolutní zákaz potratů apod. Po ekonomické stránce se však chová spíše prosociálně, u nás bychom řekli levicově.

Účinnost aktivit polské pohraniční stráže – bezpečnostní argumenty

Tendenční, ale dobře ozdrojovaný článek o počtech lidí, kteří přesto projdou.

Můj závěr: Mladým a zdatným se občas daří projít, odvozy pohraniční stráží tak dopadají hlavně na lidi v nejhorším stavu, kteří mají omezenou možnost pohybu, na rodiny s dětmi a staršími lidmi.

 

 

 

 

 

 

1
Vytisknout
4233

Diskuse

Obsah vydání | 11. 11. 2021