Mezitím v Absurdistánu 197:

Každodenní polské absurdity a otřesná situace na běloruské hranici

9. 11. 2021 / Tomasz Oryński

čas čtení 13 minut

Každý týden se snažím psát o méně důležitých věcech, které se dějí v Polsku, aby moji čtenáři nesledovali jen politiku, ale mohli také nahlédnout do každodenního života v této zemi. Ale děje se tolik důležitých věcí, že skoro pokaždé se těch drobností vzdám a doufám, že je budu moci vtěsnat do pokračování příští týden. O pár takových věcech chci psát dnes.

Například chci psát o té zprávě z konce října o zcela idiotské „sportovní disciplíně“ zvané „PunchDown“, ve které si soutěžící střídavě rozbíjejí obličeje. Dopadlo to tak, že jeden z nich skončil v nemocnici v komatu s vážným zraněním hlavy  (poslední zpráva, kterou se mi podařilo o tom najít, je z doby před šesti dny, ten člověk je stále v kritickém stavu). Nebo o výměně názorů dvou europoslanců zastupujících Polsko v Evropě,  kdy Beata Kempa ze strany PiS oslovila Radka Sikorského „Herr Lord“ (??? je prostě hloupá) a ten jí doporučil, aby si "dala  pěstí do své mastné hlavy“. Sikorski se samozřejmě dostal pod palbu za napadení ženy, navzdory tomu, že se  omluvil (ale kupodivu předseda polského parlamentu Terlecki, který ženu, která zdvořile kritizovala vládní postoj proti právům žen, označil za  „kreténku“  a pak to ještě zdůraznil a tvrdil,  že prý byla "agresivní"  a on se prý k ní za těchto okolností choval extrémně zdvořile, je bráněn lidmi blízkými straně PiS). Pak je tady ta zpráva o tom, jak spadl viadukt v Koszalinu poté, co neodborný pokus o demolici jen jednoho z jeho polí skončil tak, že se celá estakáda poskládala jako domeček z karet (naštěstí pod viaduktem v tuto chvíli nebylo ani jedno auto). Pak se musím zmínit o zprávě o Morawieckého projektu postavit v každé farnosti stožár (více ZDE), který by měl „důstojně připomenout“ výročí bitvy ve Varšavě v roce 1920. Projekt nebyl l realizován, protože média zjistila, že vláda chtěla tyto stožáry financovat z prostředků proti koronavirové pandemii.

Nedávno vyvolala nová bankovka s Lechem Kaczyńským určitou kritiku a výsměch poté, co se ukázalo, že po desetiletích vydávání bankovek, které byly vysoce ceněny jak odborníky, tak veřejností, vydala Polská národní banka tentokrát bankovku, která vypadá, jako by tento úkol byl svěřen barvoslepému desetiletému dítěti. Na bankovce je vytištěno heslo  „Stojí to za to být Polákem“ a hodnota toho být Polákem je zjevně oceněna na 20 zł (120 Kč)...

Ale tohle není jediná kontroverze, která se týká Polské národní banky. Její šéf Adam Glapiński – známý především tím, že je věrným následovníkem Kaczyńského a že zaměstnává dvě nekvalifikované blondýny ve své bance v nejvyšších funkcích  (viz ZDE) – byl nyní ohodnocen jako jeden z nejhorších šéfů národních bank v Evropě. Toto hodnocení přichází právě v době, kdy se   začala vymykat kontrole inflace (což podle Glapińského není problém, protože polská ekonomika je skvělá jako nikdy a rostoucí ceny a inflace nemají nic společného s politikou vlády strany PiS). Zřejmě však Glapiński ztrácí nervy, a tak nařídil svému PR oddělení pro sociální sítě, aby zahájilo protiofenzívu. Začali tím, že to hodnocené Glapińského označili za „nedůležité“  a že prý vyšlo v novinách, o které se nikdo nezajímá, a pak to změnili v poukazování na to, že Glapińského předchůdci dostávali také špatné hodnocení.  Nyní jeho účet na Twitteru tvrdí, že „útoky na Polskou národní banku jsou inspirovány Donaldem Tuskem“ (zřejmě Glapińského sociální média provozují také desetileté děti). Odkazuji na článek, protože samotný tweet může být později smazán, stejně jako ten, ve kterém se Banka chlubí ziskem z manipulace směnného kurzu zlotého…

Ale kromě toho jde život v Polsku jako obvykle. Veřejnoprávní televize odmítla odvysílat reklamu s ženskou tematikou, v níž olympijská atletka líbá svou přítelkyni. Požadovali, aby byla také  odstraněna nahota (tedy záběr ženy kojící dítě), ale zatímco nahota je prý po dvacáté hodině večerní přijatelná, v polské veřejnoprávní televizi se nesmí nic o homosexuálním vztahu vysílat nikdy. Polsko se octlo na desátém místě na seznamu zemí, které dopadly během pandemie covidu-19 špatně, a vláda nedělá nic, aby Polsko připravila na další vlnu pandemie, ani nezvyšuje míru očkování. Legenda odborového hnutí Solidarita  Władysław Frasyniuk čelí trestnímu stíhání za slova kritizující chování vojáků k migrantům na hranicích (řekl, že jejich chování je nelidské a ten, kdo takto zachází se slabými, neozbrojenými lidmi v nouzi, je spodina a ostuda uniformy). Premiér Morawiecki ze sebe udělal hlupáka na  klimatickém summitu v Glasgow, kde nedokázal poskytnout žádný plán pro Polsko, aby se stalo klimaticky neutrálním, místo toho tvrdil, že my, stejně jako země třetího světa, si  transformaci  nemůžeme dovolit  (je to tedy úplně opačná zpráva než ta zaměřená do Polska,  jemuž Morawiecki tvrdí, že Polsko zažívá zlaté časy a všichni nám naše ekonomické úspěchy závidí). Ti novináři, kteří odmítají šířit tuto vládní propagandu v nově převzatém místním tisku, jsou nuceni odejít a hledat si novou práci. 

Mezitím ve Swarzędzu zemřel na ulici muž na následky infarktu, protože blízká ordinace odmítla pomoci, v podstatě se vyjádřila, že „tohle není jejich práce“ (ale z ordinace vyšli lékař a sestra, a čuměli spolu s dalšími přihlížejícími na to, jak se posádka sanitky se snaží zachránit mužův život). Doplňte to z jedné strany filmovým režisérem a ministrem kultury, kteří se mezi sebou dohadují, kdo měl nápad natočit tento film a jaké poselství nese  a z druhé strany skutečností, že současný ministr spravedlnosti by mohl čelit tribunálu v Haagu. Tak získáte obraz typického týdne  v Polsku AD 2021.

Ale největší událostí minulého týdne byly demonstrace  pod heslem #AniJednejWięcej (Už ani jedna další) poté, co jedna těhotná žena zemřela na septický šok poté, co jí lékaři odmítli provést potrat a místo toho se rozhodli počkat na přirozenou smrt plodu (viz díl z minulého týdne). Demonstrací se účastnily davy možná ještě větší než ty, které před pár týdny svolal Donald Tusk na obranu členství Polska v EU:



Ale přesto, že smrt Izy z Pszczyny (jak je oběť v médiích nazývána) nebyla jediným případem (jiná žena zemřela ve Świdnici poté, co byla nucena porodit mrtvý plod), pravice nám tento svůj úspěch při boji proti "potratům" vůbec nevnucuje (protože všichni věděli, že to skončí úmrtími žen) a odmítá ho vlastnit. Pro poslance PiS Marka Suskiho je to naprosto normální (lidé občas umřou, problémy se dějí,  se zákazem potratů  to nemá nic společného – tvrdí), jiní – jako Krzysztof Bosak  obviňují lékaře a argumentují, že vyjádřená obava, že mohou být méně ochotni v kritických situacích zasahovat kvůli tomu, že mají  strach z odpovědnosti podle nového protipotratového  zákona je jen „levicová propaganda“ a Kaja Godek – další hlavní zastánce zákazu potratů – obviňuje... feministky. (Omlouvám se, nemůžu sem dát přímý odkaz, protože mi zakázala přístup na svůj Facebook.)

Přitom to zřejmě ještě není konec. Ordo Iuris, Kremlem sponzorovaná ultrakatolická fanatická organizace, zahájila „vícestupňovou kampaň, jejímž cílem je omezit cesty polských žen za potraty do zahraničí, zakázat prodej léků používaných k farmakologickému ukončení těhotenství a  pilulek 'den poté'“.  Chtějí také postavit před soud každého, kdo umožňuje polským občankám potraty (i když jim jen pomůže s cestou do zahraničí, což by  udělalo zločince i ze mě). Už se objevují první případy – jeden z aktivistů z organizace Aborcyjny Dream Team, která pomáhá ženám s legálními potraty, se už dostal do problémů – organizace to potvrdila, ale všechno, co  víme, jsou  jen informace, které pronikly do TVP od žalobců.

To je tedy ten bič, ale protože Polsko čelí demografickému problému, je potřeba i cukru. Za pouhých 30 000 000 zł  (180 milionů Kč) bude zřízen „Polský institut pro rodinu a demografii“.  Instituci navrhl jeden z poslanců odpovědných za zákaz potratů a kromě toho, že půjde o vědecký ústav, bude mít jeho šéf také pravomoc stíhat občany v oblasti rodinných záležitostí. Vzhledem k tomu, že vláda má dostatek dat už nyní (ale ta ji nezajímají, pravděpodobně proto, že data jasně ukazují, že polské ženy nechtějí mít děti kvůli ekonomické situaci, nedostatku dostupné péče o děti a v neposlední řadě se obávají, že kdyby se něco pokazilo při  těhotenství kvůli protipotratovým zákonům, skončí jako Iza z Pszczyny, a v lepším případě se budou muset starat o těžce postižené dítě). Někteří se tedy domnívají, že aspekt trestního stíhání v nové instituci bude to nejdůležitější – a státní zástupci budou moci zasáhnout, když rodina, například, nebude dostatečně tradiční nebo pokud rodiče budou respektovat transgenderové problémy nebo homosexuální orientaci svého dítěte… Takže ten cukr je vlastně jen další bič a dystopická vize z „Příběhu služebnice“ se každým dnem přibližuje.

Situace na běloruských hranicích mezitím eskaluje. Zpráv o nelidském zacházení s uprchlíky na hranicích je příliš mnoho na to, abychom je zde zmiňovali – ženy rodící v bahnitých lesích, děti oddělené od rodičů a zatlačené polskými vojáky zpět do Běloruska, nespolehlivé zvěsti o desítkách mrtvol, které se hromadí v jedné místní řece, neonacistické skupiny hlídkující na hranici. Tyto informace se šíří – a my je nemůžeme prověřit, protože vše, co máme, jsou zprávy od uprchlíků a místních obyvatel a pak fragmenty zveřejněné oficiální polskou a běloruskou propagandou, protože vláda stále zakazuje do pohraniční oblasti přístup pro novináře. Humanitární nevládní organizace také nesmějí působit v této vyloučené oblasti a Polský Červený kříž tam také nechce jet bez vládního požehnání.

Když píšu tato slova – v pondělí 8. listopadu se tisíce migrantů  vydaly k polskému hraničnímu přechodu. Mohli byste si myslet, že to je to, co polská pravice chtěla – vždyť všichni říkali, že se žadatelé o azyl mají hlásit na oficiálním hraničním přechodu – ale nikdo nebyl překvapen, že jim nebyl povolen vstup. Nemáme spolehlivé informace, ale údajně byl poklidný pochod nápadem samotných uprchlíků, ovšem běloruský režim akci unesl a poté, co dav nesměl přejít do Polska a uvízl mezi polskou hranicí a běloruskými vojáky, donutil je Lukašenkův režim přejít do Polska hrubou silou. Podle některých zpráv Poláci použili slzný plyn, Bělorusové varovné výstřely. V tuto chvíli jsou tisíce uprchlíků stále uvězněny na hranicích, zakládají ohně a táboří podél hraničního plotu. Jde do tuhého – podle předpovědi má dnes v noci klesnout teplota až k -2 stupňům.

Polská vláda stále odmítá pomoc Frontexu a bylo přijato rozhodnutí utratit 350 000 000 eur na „neproniknutelnou zeď“ podél hranice.  Celá síla polské reakce je namířena proti těm lidem, kteří se z toho či onoho důvodu stali obětí Lukašenkova režimu, přičemž nedochází k pokusům o diplomatickou odvetu vůči Bělorusku, nejedná se s  EU a NATO ani se nikdo nesnaží řešit problém u zdroje (tedy – v Iráku a dalších zemích, odkud letadla Belavie dopravují lidi do Běloruska). Místo toho režim strany PiS a jeho následovníci se nemohou dočkat, až polská armáda zahájí palbu na uprchlíky  a obviní polskou opozici, že jedná jménem Lukašenka. Situace je drsná, protože Lukašenko přilévá olej do ohně tím, že nazývá části východního Polska „okupovaným běloruským územím“

A jen pomyslet na to, že by  situace mohla deeskalovat, kdyby bylo  těch 350 000 000 eur použito na pomoc lidem v nouzi (důvod, proč se dostali do pasti v Bělorusku, už není relevantní) a kdyby se ukázalo světu, že polská vláda ještě neklesla na úroveň Luchašenkova režimu.
 

2
Vytisknout
4872

Diskuse

Obsah vydání | 11. 11. 2021