Co pro Blízký východ znamená "zvolení" íránského hardlinera Raisího?

21. 6. 2021

čas čtení 4 minuty

Prezidentské volby v Íránu podle očekávání "vyhrál" bývalý hlavní soudce íránské justice Ebrahim Raisí s více než 60 procenty voličských hlasů. Problém tkví v tom, že méně než polovina oprávněných voličů se obtěžovala jít k urnám. Klerikální establishment měl natolik prověřené kandidáty na prezidenta, že bránil centristům a pragmatikům v kandidatuře. Mnoho Íránců tak získalo pocit, že nemají moc na výběr, píše Juan Cole.

Kenneth Roth, ředitel Human Rights Watch: Nyní "zvolený" íránský prezident Ebrahim Raisi zasedal r. 1988 v čtyřčlenníé komisi, která poslala 5000 uvězněných členů opozice na smrt. Mnozí byli ve vězení popraveni, přestože k smrti odsouzeni ani nebyli.

Duchovní vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí (82) se zasloužil o to, aby v prezidentských volbách "zvítězil" krajně pravicový prezident. Někteří pozorovatelé spekulují o tom, že by Chameneí chtěl, aby ho Raisí jednou nahradil. Jiní se domnívají, že Chameneí je odhodlán obnovit jadernou dohodu s Bidenovou vládou v průběhu příštích šesti týdnů, tedy dříve, než se Raisí ujme úřadu.

Dohoda by zahrnovala zrušení americké finanční a obchodní blokády, a to v pravý čas, aby si Raisí mohl připsat zásluhy za zlepšující se ekonomickou situaci země. Můj vlastní odhad je takový, že se Chameneí a další hardlineři obávají, že reintegrace Íránu do světové ekonomiky zvýší globalizaci a ztíží izolaci íránské veřejnosti od Evropy a Spojených států. A proto chtějí mít v prezidentském úřadu zastánce tvrdé linie – aby bojoval proti západnímu vlivu.

Raisího volební vítězství není zas tak důležité, protože duchovní vůdce Chameneí disponuje velkou mocí. Úloha íránského prezidenta se spíše podobá úloze amerického viceprezidenta. Přesto ale má jistou moc a může lobbovat za politiku, kterou sám upřednostňuje.

Považme, co Raisího volební vítězství znamená pro íránskou zahraniční politiku na Blízkém východě, zejména pro tři ožehavá místa: Irák, Sýrie a Jemen.

Šíitský Írán je pro Irák důležitý kvůli boji proti ultra-sunnitské teroristické organizaci Daeš. Írán je také významným obchodním partnerem pro Irák, přičemž do některých jižních provincií dodává elektřinu. Raisí dokázal vzájemné vztahy mezi Íránem a Irákem upevnit. V Iráku v současnosti působí asi 2 500 amerických vojáků, kteří pobývají na základnách, které jsou pod téměř nepřetržitou minometnou a raketovou palbou šíitských milicí podporovaných Íránem. Raisí a další íránští hardlineři budou v Iráku tvrdě lobbovat za to, aby ze země vypudili všechny Američany.

Souriya.net uvádí, že zatímco se Raisí k otázce Sýrie prozatím moc nevyjádřil, v roce 2013 vyslovil podporu íránské intervenci. Totéž prohlásil v roce 2019, kdy do Teheránu přišel nový syrský velvyslanec. Raisí v roce 2013 doslova uvedl: „ Je třeba myslet na komplexní obranu Sýrie. Sýrie je bodem útoku a obrany Íránu,“ a dodal, že „totální agrese si vyžaduje komplexní obranu“. Raisí se podle všeho domnívá, že povstalecké skupiny v Sýrii představují hrozbu nejen pro Damašek, ale i pro samotný Írán, a má za to, že jejich rozdrcení vyžaduje jak sociální a kulturní, tak i vojenské zásahy. Raisí považuje íránskou obranu Asadovy vlády za klíč k obraně samotného Íránu. Odhaduje se, že Teherán od roku 2012 na podporu syrské vlády v boji proti sunnitským rebelům utratil 16 miliard dolarů. Není proto divu, že Bašár Asad byl prvním zahraničním lídrem, který Raisímu pogratuloval k volebnímu vítězství.

Nepodařilo se mi nalézt Raisího stanoviska týkající se Jemenu, nicméně íránský vliv v této zemi je americkými politiky a novináři značně zveličován. Jemenští Húsijové, kteří Raisího volební výhru uvítali, podle svých slov volají po zrušení nespravedlivých sankcí proti íránskému muslimskému lidu, který dal jasně najevo svou volbu.

 

Celý článek v angličtině ZDE

1
Vytisknout
1847

Diskuse

Obsah vydání | 24. 6. 2021