Levicový autokrat Daniel Ortega je latinskoamerický Lukašenko

24. 6. 2021 / Fabiano Golgo

čas čtení 4 minuty
„Y tu, Daniel,“ ptal se anonymní nápis na zdi supermarketu, než ho seškrabali muži z armády. Jako nejtypičtější jméno sandinistického hnutí Daniel Ortega zradil revoluci, kterou pomohl vést. V roce 1979, kdy se sandinistické hnutí chopilo moci a svrhlo diktátora Anastasia Somozu, zahrnovalo nikaragujské městské masy, rolníky, řemeslníky, dělníky, křesťanská základní společenství, intelektuály a „muchachos“ („chlapce“, mladé lidi, kteří stojí v čele ozbrojených povstání). Revoluce prosazovala novou vizi společnosti založenou na sociální a ekonomické spravedlnosti, která zahrnovala chudé a vyvlastněné. Revoluce byla mnohotřídní, multietnická a politicky pluralitní.

 

Nyní, tak, jak probíhá většina revolucí, zbývá už je typ diktatury Banánová republika, kde jedna rodina shromažďuje monarchické síly. Ortegova manželka je šéfkou vládního tisku, jeden z jeho synů, Maurice, je ředitelem hlavního televizního kanálu 13, jeho dcera Luciana má na starosti zprávy kanálu 13, zatímco dcera Camila řídí další televizní stanici, kanál 2. Jeho syn Daniel Edmundo je manažerem kanálu 4 a prostřední syn Juan Carlos řídí kanál 8. To jsou všechny televizní stanice se zpravodajskými odděleními, které v zemi existují. Nejstarší syn Rafael vlastní hlavní rozhlasovou stanici v zemi.

Ani při tomto úplném uchopení moci Ortega stále není schopen zajistit si vítězství v nadcházejících volbách 7. listopadu. Jeho popularita je nižší než Somozova  popularita v jejím nejnižším bodě. Rozhodl se tedy vyčistit pole od opozice. Tím, že uvěznil všechna známá jména, která proti němu mohla zvítězit, jedná Ortega stejně jako běloruský prezident nebo myanmarská armáda.



Ortegova policie zadržela 19 členů opozice, z nichž pět usiluje o prezidentskou kandidaturu. Ortega je už nyní čtvrtý rok ve funkci. V roce 2018 vedly masové protivládní nepokoje k brutálním represím protivládních demonstrantů, které si vyžádaly více než 300 mrtvých a tisíce exulantů. Více než 108 000 Nikaragujců bylo nuceno uprchnout ze své země.

Mezi dosud zadržovanými jsou například prezidentské naděje Felix Maradiaga, generál Torres, Dora Tellezová, Juan Sebastian Chamorro, Cristiana Chamorro a Arturo Cruz. Juan a Cristiana Chamorro jsou přímými příbuznými bývalé nikaragujské prezidentky Violety Chamorro, která v roce 1990 získala prezidentský úřad proti Ortegovi.

Torres bojoval po boku prezidenta Ortegy v nikaragujské revoluci. Dora Tellez, bývalá revoluční velitelka, sloužila jako ministryně zdravotnictví během první administrativy prezidenta Ortegy. Většina vězněných osob je obviněna ze spiknutí proti suverenitě Nikaraguy a z organizování teroristických akcí financovaných cizími mocnostmi. V prosinci přijalo Národní shromáždění podporující Ortegu zákony o zradě, podle nichž jsou nyní tito členové opozice vězněni. Vláda Nikaraguy tvrdí, že nezávislost země je ohrožena americkou imperialistickou mocí a že chrání její suverenitu.

Toto úterý opustil zemi spolu s manželkou, aby „ochránili“ svou svobodu, novinář Carlos Fernando Chamorro, Cristianin bratr a ředitel digitálních médií kritických vůči vládě. Chamorro odsoudil, že po pondělní policejní razii v jeho domě byla před dům jeho matky postavena tři policejní vozidla s policisty v nich. Bývalá prezidentka Violeta Barrios de Chamorro (91) má podle něj už dva roky špatný zdravotní stav, takže nemůže uprchnout ze země a obává se, že ji diktátor bude brzy šikanovat.

Ze země také odešel novinář Sergio Cornavaca, který provozuje digitální nástroj La Mesa Redonda. Řekl, že se stal obětí hrozeb ze strany stoupenců vlády. Náměstek ministra vnitra během sandinistické revoluce a bývalý partyzán Luis Carrión se rozhodl opustit Nikaraguu také se svou ženou, „pokračovat v boji za demokracii a svobodu pro všechny politické vězně,“ tweetoval.

Nevládní organizace Human Rights Watch vyzvala OSN, aby zvýšila tlak na ochranu lidských práv a zajistila svobodné volby v Nikaragui, a to ve zprávě, která podrobně popisuje „svévolnou šikanu, zatýkání a stíhání“ kritiků prezidenta, v některých případech mučení.

"Závažnost a eskalace brutálních represí od Ortegovy vlády vůči kritikům a členům opozice v posledních týdnech vyžaduje zvýšený mezinárodní tlak," řekl José Miguel Vivanco, americký ředitel Human Rights Watch.

V České republice můžeme zasílat e-maily, SMS a dopisy honorárnímu konzulovi Nikaraguy Zdeňkovi Dleskovi na adresu Vlkova 19, 130 00 Praha 3, telefonicky 774 433 371 nebo e-mailem drdenis@grbox.cz.

1
Vytisknout
5857

Diskuse

Obsah vydání | 29. 6. 2021