Okruh přátel Ruska ve Východní Evropě se právě zmenšil

21. 4. 2021

čas čtení 1 minuta
Vladimir Putin možná ztratil jednoho z nejbližších spojenců v Evropě, když se politici v České republice konečně sjednocují proti Rusku a vyzývají k témuž své partnery, napsaly Lenka Ponikelská a Andrea Dudiková.


Obviněním Moskvy ze smrtící exploze a vyhoštěním 18 zaměstnanců velvyslanectví lídři v Praze zdůraznili západní obavy ohledně Putinových akcí a americké sankce proti Rusku za hackerské útoky a vměšování do voleb, hromadění vojáků na hranici s Ukrajinou a zdravotnímu stavu uvězněného disidenta Alexeje Navalného.

Rusko v odvetu paralyzovalo české velvyslanectví v Moskvě. Rozhodnutí Prahy signalizuje posun od rozdělené zahraniční politiky, kterou Rusko využívalo ke zvyšování vlivu v NATO a EU.

I když se české vlády tradičně drží svých spojenců, prezident Miloš Zeman je jedním z největších evropských zastánců užších vazeb s Moskvou a Pekingem. Využil své z velké části ceremoniální ústavní role, aby oponoval americkým a evropským sankcím proti Rusku za jeho roli v konfliktu na Ukrajině a otrávení bývalého ruského špiona Sergeje Skripala v Británii. Zeman se v neděli výjimečně postavil na stranu vlády proti Putinovi.

Pro Rusko byla Česká republika dlouho favorizovaným partnerem, i když city vůči Moskvě jsou mezi Čechy z velké části negativní. Obviňují SSSR, že je během čtyř dekád komunismu oddělil od západní prosperity.

Ministr vnitra pověřený řízením ministerstva zahraničí Hamáček minulý týden nabídl uspořádání summitu amerického prezidenta Joea Bidena a Putina v Praze, ale šance na jeho konání jsou nyní nepatrné.

Ovšem největší změna se týká Zemana. Prosazoval rozšiřování vztahů takřka dekádu, nedávno vyzval k navýšení ruských investic a přijetí ruské proticovidové vakcíny, která nebyla schválena regulátorem EU.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
5979

Diskuse

Obsah vydání | 27. 4. 2021