Terapie s kamerou

16. 11. 2020

Spolupracovnice Britských listů Dominika Švecová zahajuje ve spolupráci s psychoterapeuty z Jihočeské univerzity Yvonou Mazehóovou  a  Janou Kouřilovou praktický filmový psychterapeutický projekt, který je součástí její doktorandské práce pro Aberystwyth University ve Walesu. V rámci projektu budou klienti trpící úzkostnými stavy či mírnou formou PTSD pod vedením psychoterapeutek natáčet své vlastní psychoterapeutické krátké filmy. Kdo se chce do projektu přihlásit, má stále možnost, napište Dominice Švecové na adresu dos13@aber.ac.uk. Dejte vědět svým známým.

Minulý týden byla Dominika Švecová o tomto projektu interviewována v Českém rozhlase, nahrávka je ZDE

Další podrobnosti v článku, který zveřejňujeme níže. O projektu psali také v časopise Psychologie dnes ZDE.

TERAPIE S KAMEROU

Filmová a video-terapeutická sezení

Úzkostné stavy a posttraumatické stresové poruchy (PTSD) je možno zpracovat inovativní formou arteterapie, o níž je v České republice dosud relativně málo známo a nikde se zatím nepraktikuje. Jde o moderní formu arteterapie, v jejímž rámci si postižení klienti pod vedením psychoterapeuta natáčejí vlastní krátké filmy a videa.

První takový projekt se uskuteční poprvé v České republice v Praze od začátku ledna 2021. Projekt je součástí doktorandské dizertace Mgr. Dominiky Švecové, která na ni pracuje na univerzitě v Aberystwythu ve Walesu, ve Velké Británii. Cílem doktorandské práce Dominiky Švecové je zjistit, jaké charakteristické rysy klientských filmů mají na trauma neutralizující efekt. Autorka projektu očekává, že čeští klienti, kteří se ho rozhodnou účastnit a budou pod vedením psychoterapeutek PhDr. Yvony Mazehóové Ph.D. a Mgr. Jany Kouřilové, Ph.D. natáčet vlastní psychoterapeutické filmy, budou ochotni jít vzorem a nabídnout svou zkušenost s natáčením vlastního psychoterapeutického filmu jiným klientům i odborné veřejnosti.

Jsou známy dva proudy, jak se film využívá v psychoterapii. Jedním z nich je cinematerapie a druhým filmová a video-terapeutická sezení.

Cinematerapie - Trocha historie

Začátek historie terapeutické práce využívající filmu se datuje do druhé poloviny čtyřicátých let. Terapeutická práce s filmem, tzv. cinematerapie, vznikla v USA po ukončení druhé světové války v roce 1945, kdy čelili psychologové nutnosti léčit velký počet traumatizovaných vojáků, kteří se navrátili z evropských bojišť. Od samého počátku se cinematerapie soustřeďovala na práci s vojáky, postiženými post-traumatickou stresovou poruchou. Teprve později začali psychoterapeuti nabízet cinematerapii i nevojenským klientům. Po roce 2000 začali američtí psychoterapeuti vydávat knižní publikace, obsahující seznamy komerčně vydaných hraných filmů s informacemi o tom, které z nich a jak mohou být nápomocné při řešení různých druhů traumatu. Jednu z prvních takovýchto publikací vydali v roce 2001 John W. Hesley a Jan G. Hesley. Hesleyovi zdůrazňují, že filmy poskytují traumatizovaným klientům emocionální porozumění. Film funguje prostřednictvím svých terapeutických metafor. Klienty překvapuje, a tato překvapení rozbíjí jejich navyklé reakce na jejich trauma. Metafory klientům dávají možnost se od jejich traumatické zkušenosti distancovat.

Filmová a video-terapeutická sezení - Staňte se součástí

Nabízíme lidem s traumatem (PTSD a/nebo úzkostí) možnost se projektu účastnit. Účastníci projektu dostanou možnost zabývat se svým traumatem novým, inovativním způsobem vyjádření sebe sama. Účastníci projektu se naučí na základě instrukcí od dokumentaristky Dominiky Švecové, jak natáčet film. Krátké filmy, které účastníci projektu natočí, budou použity pro sémantickou (významovou) analýzu – cílem výzkumného projektu je definovat, které konkrétní rysy takového filmu mají schopnost zpracovat a zneutralizovat trauma.

Bylo by dobré, kdyby účastníci měli své vlastní technické vybavení. Postačí jim chytrý mobilní telefon, který dokáže nahrávat video, nebo digitální kamera. Dále budou potřebovat notebook nebo počítač s připojením k internetu, kde si mohou stáhnout software pro střih/úpravu/editaci videa a střihat svá videa. Měli by také mít externí pevný disk, aby na něj mohli natočená videa uložit a přenést.

Účastníci se mohou rozhodnout natočit jakýkoli druh filmu. Psychoterapeutky je povedou tak, aby se mohli vyjádřit co nejlépe a co nejsvobodněji. V průběhu arteterapie bude režisérka natáčet svůj vlastní film o procesu práce s traumatem. Pokud budou klienti souhlasit, části jejich vlastního krátkého filmu mohou být zahrnuty do filmu dokumentaristky Dominiky Švecové. Klienti budou mít možnost si vybrat, zda se projektu účastnit pod skutečným jménem nebo pod pseudonymem. Pokud si budou přát, jejich tváře budou ve filmu zamlženy a hlas pozměněn.

Doufáme, že ti čtenáři, kteří by se rozhodli našeho projektu zúčastnit, zjistí, že je to obohacující zážitek. Toho, kdo projeví zájem o účast na tomto projektu, pozvou psychoterapeutky a vedoucí projektu na schůzku, kde jim poskytnou podrobnější informace.

Přihlašte se!

Projekt hledá lidi, kteří by byli ochotni vyjít se svým traumatem ven, zveřejnit ho, podělit se o něj s ostatními a tím pomoci nejen sobě ale i druhým lidem zmírněním nebo zneutralizováním traumatu. Pohovory se budou konat 23. a 30. listopadu 2020.

O praxi psychoterapeutek PhDr. Yvony Mazehóové, Ph.D. a Mgr. Jany Kouřilové, Ph.D. se můžete dozvědět více zde: https://psychologie-cb.cz/o-nas

Pro více informací kontaktujte Dominiku Švecovou email: dos13@aber.ac.uk

0
Vytisknout
2036

Diskuse

Obsah vydání | 23. 11. 2020