Studie: "Dlouhý covid" poškozuje četné orgány v těle

16. 11. 2020

 

Britské zdravotnictví v neděli oznámilo, že vytváří síť více než 40 specializovaných klinik, které se budou zaměřovat na "dlouhý covid", kde lékaři, zdravotní sestry a terapeuti budou zkoumat a hodnotit fyzické i psychické příznaky pacientů.

Studie společnosti Coverscan se zaměřuje na hodnocení dlouhodobých dopadů covidu-19 na zdraví orgánů asi 500 "nízkorizikových" pacientů  - tedy relativně mladých osob bez významných předchozích nemocí - kteří trpí dlouhým covidem. Budou se zkoumat prostřednictvím MRI skenů, krevních textů, fyzického měření a onlinových dotazníků.

Z předběžných údajů od prvních 200 pacientů vyplývá, že téměř 70 procent z nich má poškozený jeden tělesný orgán nebo víc z nich. Poškozeno je srdce, plíce, játra a slinivka břišní, a to čtyři měsíce po jejich původní chorobě.

"Dobrou zprávou je, že toto poškození orgánů je relativně malé, ale nicméně existuje a asi 25 procent lidí má poškozeno dva čí více orgánů," konstatuje Amitava Banerjee, kardioložka a profesorka klidických dat na University College v Londýně.

"Pro nás je to důležité, protože potřebujeme vědět, zda poškození tělesných orgánů pokračuje, anebo zda se situace zlepšuje - zda existuje podskupina lidí, jejichž stva by se mohl zhoršit."

V některých případech, ale ne ve všech, dochází ke korelaci mezi příznaky a poškozeným orgánem. Například, poškození srdce či plic je spojováno s dýchavičností, zatímco poškození jater či slinivky břišní je spojováno s gastrointestinálními příznaky.

"Zdá se to potvrzovat hypotézu, že dochází k poškození na úrovni několika orgánů, což je zjistitelné, a to by mohlo pomoci vysvětlit alespoň některé příznaky a trajektorii choroby," říká Banerjee.

Nicméně studie nedokazuje, že poškození orgánů je příčinou pokračujících příznaků u pacientů.

Z předběžných dat získaných z jiné, samostatné studie 58 pacientů, kteří byli hospitalizováni s covidem-19, vyplývá, že se u nich objevily dva až tři měsíce po nákaze abnormality plic v 60 procentech případů, ledvin v 29 procentech případů, srdce v 26 procentech případů a jater v 10 procentech případů.

"Lidé po celém světě s dlouhým covidem zoufale požadují, aby je lékaři brali vážně a aby zjišťovali, co se vlastně na úrovni orgánů děje, takže začít shromažďovat určité důkazy je absolutně tou správnou cestou," říká Danny Altmann, profesor imunologie na Imperial College v Londýně.
" Myslím, že je to první krok na dlouhé cestě k vytvoření určitého mechanismu pro ty symptomy a nakonec snad určitých léčebných metod pro lidi s dlouhým covidem," dodal.

Výzkumníci také poukazují na to, že je zapotřebí těsnější spolupráce mezi lékařskými odborníky z různých oborů.

Podrobnosti v angličtině ZDE