Proč pravoslavní křesťané ztrácejí víru v Putina

27. 12. 2019

čas čtení 5 minut
Když se Vladimir Putin v roce 2012 připravoval k návratu do Kremlu, patriarcha Kiril označil bývalého důstojníka KGB a "Boží zázrak", upozorňuje Marc Bennetts.


Patriarchovo vyjádření během předvolebního setkání s Putinem přenášeného televizí bylo jasnou ukázkou eroze odluky církve od státu, které předpokládá tolik zneužívaná postsovětská ústava. Během následujících let Putin, který předvádí hlubokou pravoslavnou víru, přešel k ultrakonzervatismu a začal vystupovat jako obránce tradičních křesťanských hodnot.

Přejděme k roku 2019 - a i když instituce ruské pravoslavné církve zůstává široce loajální k sekulárním úřadům, vztahy Kremlu s některými obyčejnými věřícími jsou stále napjatější. Přesto, že byly kdysi považovány za základ Putinovy podpory mezi voliči.

Nejenže pravoslavní křesťané tvoří významnou součást letošních prodemokratických protestů, ale mnozí z nich otevřeně uvádějí svouv íru jako důvod, proč se akcí účastní.

Tvrdé potlačení moskevských demonstrací proti tomu, že opoziční politici nesměli kandidovat v městských volbách, se pro mnohé stalo bodem obratu.

"Tohle je vůbec poprvé, co klérus ruské pravoslavné církve podnikl kolektivní akci, jež nebyla sankcionována církevními autoritami," říká religionistka Ksenija Lučenková.

Ochota věřících Rusů účastnit se prodemokratických protestů z nich udělala terče během rozsáhlého potlačování opozice. Vyvolala také bezprecedentní reakci samotných jednotlivých náboženských lídrů, kteří stále více zvedají hlavy kvůli obraně hodnot, jež spojují se svou vírou a které podle nich úřady porušují.

V září 200 kněží napsalo otevřený dopis odsuzující to, co označili za "represivní" procesy proti více jak dvěma tuctům protestujících - z nichž většina má mezi 20-30 lety - obviněným kvůli účasti na protestech. Do dnešního dne zůstává šest z nich za mřížemi a čeká na proces, zatímco osm dalších dostalo nepodmíněné tresty v trvání až pěti let.

"Vyzýváme ty s justičními pravomocemi, kdo slouží v agenturách vynucování práva naší země. Mnozí z vás byli pokřtěni v pravoslavné církvi a považují se za věřící. Justiční procedury by neměly být represívní, soudy by neměly být využívány jako prostředky potlačování disentu a použití síly by nemělo být prováděno s neospravedlnitelnou krutostí," uvádí se v dopise.

Dopis se stal bezprecedentní ukázkou nezávislosti církve. Ekonomický deník Vědomosti označil krok kněží za "statečný a hluboce křesťanský", který řada věřících přivítala.

Když policie letos v Moskvě zatkla Alekseje Minjajla, pravoslavného věřícího známého charitativní činností a politickým aktivismem, policisté provedli razii v jeho bytě a zabavili transparent s nápisem "Láska je silnější než strach," což je parafráze biblického verše.

Jeho procesu se zúčastnilo několik pravoslavných kněží a dali mu najevo podporu, obvinění z vyvolávání masových nepokojů byla nakonec stažena.

"V pravoslaví existovala dlouhá tradice mlčení. Modlit se, místo abychom jednali," prohlásil Minjajlo. "To je škodlivý, překroucený pohled na pravoslaví." Nicméně instituce mocně zasáhly ve prospěch zachování zmíněného mlčení.

Dopis kněží vyvolal okamžité odmítnutí a mluvčí církve Vachtang Kipšidze obvinil kleriky z vměšování se do politiky. Nejméně jeden ze signatářů byl údajně postižen zákazem vykonávat bohoslužby.

Kněží, kteří dopis podepsali, však měli pocit, že nemají na výběr, tvrdí jeden z nich otec Oleg Batov. "Církev je součástí společnosti. Nemůže existovat ve vakuu," tvrdí Batov. V parafrázi na Sv. Augustina dodává: "Stát bez spravedlnosti není lepší než banda lupičů."

"Došlo k některým případům, kdy policisté dali přednost rezignaci před účastí na bití pokojných protestujících," říká Batov. "Ale naneštěstí mnozí z toho měli sadistickou radost. Církev může jednat jen jako buditel lidí s křesťanským svědomím."

Tvrdý zásah proti letošním protestům však není jediným důvodem znepokojení pravoslavného společenství.

Pravoslavní křesťané také vyslovili podporu osmi lidem v Moskvě a okolních městech, kterým hrozí až 10 let vězení kvůli obvinění z vytvoření "extrémistického" hnutí jménem Nová velikost, které údajně mělo připravovat násilné svržení vlády.

Obvinění, z nichž dva jsou mladší 20 let, obvinění odmítají a tvrdí, že padli do pasti službě FSB, která infiltrovala online chaty a nabídla jejich "hnutí" financování. Kritici viní agenty FSB, že si obvinění vymysleli, aby zlepšili statistiky svého boje se zločinci.

"Tato skupina mladých lidí diskutovala o politice v McDonaldu a snila o tom, že naši zemi učiní lepší, nyní jsou obviněni z extrémismu. Proč? Protože někteří hoši v FSB případ zfalšovali," říká Jelena Morgunovová, pravoslavná křesťanka, která nedávno demonstrovala před velitelstvím FSB s obrázkem Ježíše Krista ukřižovaného za "extrémismus".

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
7054

Diskuse

Obsah vydání | 30. 12. 2019