O ubohých výsledcích populistického "suverenismu"

25. 9. 2019 / Karel Dolejší

čas čtení 2 minuty
Nechcete prodat Grónsko? Tak tady máte přes držku!

V zoufalé snaze alespoň zčásti nahradit výpadek vzniklý odchodem ze společného evropského trhu bude muset vláda Borise Johnsona při dvoustranných jednáních s USA přistoupit na dovoz geneticky modifikovaných potravin ZDE, v EU zakázaných problémových pesticidů ZDE nebo chlorovaných kuřat nesplňujících evropské hygienické normy ZDE.

Trump také nepochybně využije příležitosti, aby se pokusil Britům namísto prudce zdraženého evropského ovoce a zeleniny ZDE v co největším množství vnutit americkou kukuřici a sóju, jejichž export se zadrhává kvůli obchodní válce s Čínou ZDE. Navíc jsou očekávány vážné (potenciálně likvidační) problémy nejen pro britské chovatele ovcí ZDE, ale třeba také pro pěstitele pšenice ZDE.


Srbsko statečně vzdorující "západnímu poručníkování" se může pochlubit horkou novinkou: V Bělehradě, Novém Sadu a Smederevu můžete již od 18. září potkat na ulicích smíšené srbsko-čínské policejní hlídky, jejichž cílem je uklidnit a zorientovat čínské turisty ZDE. Jistě jde o příjemnou změnu ve srovnání s bruselskými nařízeními, která by bývala mohla v některých případech Srby nutit třeba i k využívání účinnějších elektrospotřebičů.

Demagogičtí populisté všude po světě zahrnují politicky negramotné voliče svých zemí hrozivými obrázky údajného nepřijatelného útlaku ze strany liberálních nadnárodních institucí, v nichž si jejich země mohou podle vlastního uvážení hledat spojence potřebné k prosazení svých zájmů a kde mají také coby řádní členové zaručena minimální práva. Obratem je vrhají do nerovných dvoustranných jednání s mnohem silnějšími partnery, v nichž si toho zákonitě musejí nechat líbit mnohem a mnohem více než třeba při rozhovorech se sice byrokratickým, nicméně relativně benevolentním Bruselem.

Pokud nastane chvíle, kdy všelijací zahradilové, tomští, machové - a kdo ví, jak se všichni ti czexitéři jmenují - prosadí svou, rozhodně bude nutné starostlivě studovat kauzu brexitu, čínského Srbska nebo ruského Běloruska. To jsou totiž modely dvoustranných vztahů slabších států se sobecky jednajícími silnějšími partnery, které se již neřídí žádnými "omezujícími" pravidly a regulacemi. Nechcete prodat Grónsko? Tak tady máte přes držku!

Bohužel, populistické festivaly vrcholné lidské blbosti nabízejí možnost opakovaného a podrobného studia dávno známého poznatku, že nejrůznější byrokratické regulace zpravidla chrání spíše ty slabší, protože silnější se každopádně ochrání sám.

A bez omezujících regulací dokonce prosadí svou daleko snáze a důkladněji než tam, kde ještě musel respektovat rámec platných mezinárodních pravidel.

0
Vytisknout
11514

Diskuse

Obsah vydání | 27. 9. 2019