ČR, Polsko a Maďarsko zabránily EU, aby usilovala o nulové emise uhlíku do roku 2050
21. 6. 2019
Babiš řekl po příjezdu na summit: "Proč bychom měli rozhodovat 31 let předčasně o tom, co se stane v roce 2050?"
Polsko, Česká republika a Maďarsko odmítly podepsat dokument, který považují aktivisté stejně za příliš vágní
Vedoucí činitelé členských zemí Evropské unie se v Bruselu střetli ohledně role Evropské unie při boji proti krizi globálního oteplování, která vážně hrozí zvýšit riziko sucha, záplav, extremního horka, chudoby a likvidace flóry a fauny po celém světě.
Česká republika a Polsko zabránily v této věci v Bruselu kompromisu.
Odmítly podepsat dokument, který usiloval o tom, aby se Evropská unie
do roku 2050 stala klimaticky neutrální. Dokument však byl už aktivisty
předtím odmítnut jako příliš slabý. Maďarský premiér Viktor Orbán se pak
k odmítavému postoji Česka a Polska připojil.
Stoupenci plánu klimatické neutrality EU do roku 2050 doufali, že Evropská unie bude signalizovat, že směřuje tímto směrem před zásadním klimatickým summitem letos v září. Namísto toho byl rok 2050 odsunut do poznámky pod čarou, v níž se praví: "Pro velkou většinu členských států platí, že klimatické neutrality bude nutno dosáhnout do roku 2050."
Německá kancléřka Angela Merkelová řekla v přítomnosti všech ostatních šéfů zemí EU, že je nutno před zářijovým summitem signalizovat rozhodnost k akci. Francouzský prezident Emmanuel Macron požadoval, aby EU schválila jednoznačný cíl nulových uhlíkových emisí do roku 2050.
Avšak středoevropské země se postavily proti jakékoliv zmínce roku 2050 v hlavním komuniké Evropské unie.
Premiér ČR Andrej Babiš řekl po příjezdu na summit: "Proč bychom měli rozhodovat 31 let předčasně o tom, co se stane v roce 2050?"
Babiš se ptal, proč by měla Evropa jednat, když emise v Číně rostou. Vyvolalo to odpověď od německé kanclářky, že Čína podniká akce, které povedou k snížení čínských emisí po roce 2030.
Stoupenci uhlíkové neutrality do roku 2050 se nevzdávají. Drtivá většina členských zemí EU podporuje uhlíkovou neutralitu do roku 2050. Slovensko, Bulharsko a některé pobaltské země oznámily, že podporují cíl roku 2050. Uvědomují si, že z přechodu k zelené ekonomice budou mít hospodářský prospěch.
"Dospěli jsme k názoru, že je to pro nás obrovská příležitost," řekl lotyšský premiér Krišjānis Kariņš na bruselském summitu.
Podrobnosti v angličtině ZDE
Stoupenci plánu klimatické neutrality EU do roku 2050 doufali, že Evropská unie bude signalizovat, že směřuje tímto směrem před zásadním klimatickým summitem letos v září. Namísto toho byl rok 2050 odsunut do poznámky pod čarou, v níž se praví: "Pro velkou většinu členských států platí, že klimatické neutrality bude nutno dosáhnout do roku 2050."
Německá kancléřka Angela Merkelová řekla v přítomnosti všech ostatních šéfů zemí EU, že je nutno před zářijovým summitem signalizovat rozhodnost k akci. Francouzský prezident Emmanuel Macron požadoval, aby EU schválila jednoznačný cíl nulových uhlíkových emisí do roku 2050.
Avšak středoevropské země se postavily proti jakékoliv zmínce roku 2050 v hlavním komuniké Evropské unie.
Premiér ČR Andrej Babiš řekl po příjezdu na summit: "Proč bychom měli rozhodovat 31 let předčasně o tom, co se stane v roce 2050?"
Babiš se ptal, proč by měla Evropa jednat, když emise v Číně rostou. Vyvolalo to odpověď od německé kanclářky, že Čína podniká akce, které povedou k snížení čínských emisí po roce 2030.
Stoupenci uhlíkové neutrality do roku 2050 se nevzdávají. Drtivá většina členských zemí EU podporuje uhlíkovou neutralitu do roku 2050. Slovensko, Bulharsko a některé pobaltské země oznámily, že podporují cíl roku 2050. Uvědomují si, že z přechodu k zelené ekonomice budou mít hospodářský prospěch.
"Dospěli jsme k názoru, že je to pro nás obrovská příležitost," řekl lotyšský premiér Krišjānis Kariņš na bruselském summitu.
Podrobnosti v angličtině ZDE
10222
Diskuse