Jižák, Jižák je město snů
9. 2. 2023 / Bohumil Kartous
Máte pocit, že o Jižním Městě, největším sídlišti v Praze i v celém Česku, lze říct něco pěkného? Že ho lze pojmout literárně, výtvarně, že ho lze milovat jako domov a poeticky opěvovat?21. 6. 2019
Vědci studující rozvaliny Catalhoyuku v moderním Turecku zjistili, že obyvatelstvo na vrcholu čítající 3 500 - 8 000 osob zažívalo přelidnění, infekční choroby, násilí a problémy s životním prostředím.
Ve studii publikované časopisem Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS) mezinárodní tým bioarcheologů oznamuje nová zjištění založená na 25 letech studia lidských ostatků v Catalhoyuku.
Výsledky představují obraz toho, jaké to bylo přejít z nomádského lovectví a sběračství k usedlejšímu životu založenému na zemědělství, vysvětluje Clark Spencer Larsen, hlavní autor studie a profesor antropologie na Ohio State University.
Catalhoyuk ve střední části dnešního jižního Turecka byl obydlen zhruba v letech 7100 - 5950 př.n.l. První vykopávky na lokalitě s výměrou 13 hektarů zde proběhly v roce 1958 a průzkum skončil v roce 2017.
Dieta obsahující velký podíl zrnin znamenala, že někteří z obyvatel (10 - 13 % dospělých) brzy začali trpět potížemi s chrupem - jednou z tzv. civilizačních chorob.
Environmentální degradace a změna klimatu způsobily, že v závěrečném období museli obyvatelé pěstovat potraviny a získávat zásoby ve větší vzdálenosti než na počátku. I to přispělo k závěrečnému pádu sídla.
Obyvatelé také trpěli infekcemi, nejpravděpodobněji kvůli přelidnění a špatné hygieně. Až jedna třetina nalezených ostatků z raného období nese na kostech stopy infekcí.
Na populačním vrcholu byly domy stavěny bez mezer mezi nimi - obyvatelé přicházeli a odcházeli otvory ve střechách domů.
Z více 93 zajištěných lebek jich 25 neslo stopy zahojených zlomenin. A 12 se stalo obětí násilí opakovaně. Tvar lézí naznačuje, že byly způsobeny údery tvrdých tupých předmětů.
Více než polovinu obětí představovaly ženy (13 žen, 10 mužů). A většina zranění se nachází na vrcholu lebky nebo vzadu na ní. Zdá se, že oběti nestály útočníkovi tváří v tvář. Na populačním vrcholu zranění hlavy přibývalo.
Většina lidí byla pohřbena v mohylách vykopaných v podlahách domů a výzkumníci jsou přesvědčeni, že docházelo k pohřbům v domech, kde zemřelí žili. To vedlo k neočekávanému zjištění založeném na analýze chrupu: Většina členů domácnosti nebyla navzájem biologicky spřízněna.
Podrobnosti v angličtině: ZDE
Diskuse