Konec agenta MDZ prostřednictvím syrského řezníka

27. 2. 2019 / Karel Dolejší

Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf považovaný za jednoho z hlavních architektů dohody o íránském jaderném programu z roku 2015 (JCPOA) oznámil v pondělí na Instagramu rezignaci. Vnitroíránské zdroje označují za poslední kapku dvouhodinové setkání nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího se syrským diktátorem Bašárem Asadem, jež se Zarífem nikdo nekonzultoval - a které velmi účinně torpédovalo snahy "reformního" ministerstva zahraničí vybudovat íránskému režimu na Západě nové mezinárodní PR. 
Íránští "reformisté" ve skutečnosti nikdy netvořili podobně soudržný tábor, jako jejich konzervativní konkurenti (jejichž měkčí verzi sami představují). Loajalitu příznivců kupovali především výběrovým přidělováním kontroly nad nově dostupným importem zahraničního zboží, ovšem po obnově amerických sankcí se nacházejí dlouhodobě v defenzívě.  Obchod i zahraniční investice opět slábnou - a s nimi karty, jimiž "reformisté" hrají. Zastánci tvrdé linie na ně doma útočí ve jménu ortodoxního výkladu ideologie, k níž se reformní tábor stále hlásí - a zároveň konzervativci nikdy nepřestali v zahraničí podnikat kroky, které potvrzují dlouhodobou reputaci Íránu coby jednoho z největších sponzorů a organizátorů mezinárodního terorismu. "Reformisté" přitom neměli a nemají pod kontrolou klíčové náboženské instituce íránské teokracie, takže z mocenského hlediska nikdy nehrozilo, že by mohli konzervativním klerikům či Revolučním gardistům účinně zatnout tipec. Ve skutečnosti byli mnohem silnějšími konzervativci tiše trpěni, dokud se jim dařilo dílčím způsobem zlepšovat obtížnou ekonomickou situaci v zemi a vymaňovat ji z mezinárodní izolace. 

Když se však EU ze všech sil vynasnažila vynalézt mechanismus obcházení amerických protiíránských sankcí, Teherán její úsilí sám perfektně torpédoval. Tento krok přitom nepadá ani výlučně na vrub škodolibým konnzervativcům - odmítnutí požadavku na boj proti praní špinavých peněz přišlo právě ze Zarífova ministerstva. Vnější pozorovatel se nyní může jen dohadovat, zda konzervativci položili rezortu nůž na krk, pokud jde o praní podezřelých fondů (z nichž financují teroristické aktivity v zahraničí), nebo jestli věc rozhodly neprůhledné ekonomické aktivity samotného "reformního" křídla íránského vedení. 

I kdyby nakonec uspěly prosebné dopisy íránských poslanců žádajících Zarífovo setrvání ve funkci, jeho hlavní dílo - whitewashing obrazu Íránu v zahraničí - leží v troskách. Asadova návštěva u Chameneího přitom představovala jen poslední hřebíček do rakve. Odhalení snah vraždit příslušníky íránské opozice na evropském území v konečném součtu váží mnohem více, než společné snímky smějících se "vůdců" utlačitelských režimů, které se v médiích objevily během pondělka. 

Protože ty jen symbolicky stvrdily vše ostatní, co už je o "opravdovosti" snah reformovat agresívní teokratický režim revizionistické mocnosti s názvem Íránská islámská republika dávno známo. 

0
Vytisknout
3751

Diskuse

Obsah vydání | 5. 3. 2019