Studie varuje před střetem Kanady s Ruskem v polárních oblastech

1. 2. 2019

Po zhroucení SSSR sledovaly Kanada a Ruská federace výrazně odlišné strategie ekonomického rozvoje a bezpečnosti v cirkumpolárních oblastech. Tato politika vyústila ve velmi odlišné strategické výsledky, upozornil Ron R. Wallace.

Zatímco Kanada a její sousedé v polárních oblastech (Dánsko, Finsko, Island, Švédsko, Norsko a USA) své teritoriální nároky předkládala prostřednictvím OSN, Rusko podniklo dodatečné odvážné kroky z zajištění svých polárních zdrojů. Od roku 2000 vychází najevo tvrdá ruská odhodlanost zajistit si ekonomickou nezávislost na Západě a dosáhnout prominentního místa na světové geopolitické scéně. V oteplující se Arktidě Rusko uznalo potenciální ekonomický a strategický význam své Severomořské cesty a je nyní zdaleka první v dopravě a vojenství v této oblasti. Rusko dál urychluje zprovozňování opuštěných vojenských základen na Sibiři a výstavbu nových. Již v roce 2011 ruský prezident Vladimir Putin předložil názor, že lodní doprava v Arktidě může konkurovat Suezskému průplavu coby primární komerční spojení z Evropy.

Zůstává na politických analyticích a vojenských plánovačích, aby monitorovali ruské akce v Arktidě a rozhodli, zda znamenají potenciální agresi, nebo jde o výraz agresívního izolacionismu. Protože ze stále nestabilnějších polárních oblastí plynou významné důsledky, Kanaďané by se měli zajímat o politiku na severu své země. Těžce vydobyté nároky na severní regiony Kanady, včetně Severozápadní cesty, by měly znamenat závazek pro všechny Kanaďany.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
3362

Diskuse

Obsah vydání | 5. 2. 2019