900

Jemen: Používání hladu civilistů jako válečné zbraně

1. 2. 2019

 

Šéf Světového potravinového programu OSN David Beasley konstatoval v rozhlase BBC, že utrpení lidí v Jemenu je vážnou obžalobou lidstva. Osud, jemuž čelí civilisté v této zemi, je neodpustitelný.


Ze všech humanitárních krizí v dnešním světě je ta v Jemenu podle Beasleyho nejhorší. Hovořil o tom, jak byl šokován, když navštívil nemocnici a lékař mu sdělil, že tam mají tak málo zdrojů, že nemocné a podvyživené děti posílají každý den  domů zemřít. Je to neodpustitelné a je to obžaloba lidstva. Jediným způsobem jak tuto krizi ukončit, zdůraznil, by bylo aby se pro její řešení spojili vedoucí světoví představitelé a ukončili tamější válku.

Tento týden zveřejnila OSN stav hladomoru ve válečných zónách světa.   V Sýrii se situace trochu zlepšila. Nyní je tam ohroženo hladem pět a půl milionu lidí, před rokem to bylo šest a půl milionu.  Avšak zpráva OSN je děsivým shromážděním špatných zpráv. V pěti zemích světa počet lidí ohrožených akutním nedostatkem potravin vzrostl.
 

David Beasley: Jako mezinárodní společenství jsme za posledních několik desetiletí udělali při omezování hladu obrovský pokrok. Nyní, za dlouhou dobu poprvé, se počet hladovějících lidí zase zvyšuje. Opravdu znepokoující je však vážné ohrožení hladem, situace lidí, kteří jsou na hraně hladomoru. Za poslední dva roky počet lidí bezprostředně ohrožených hladomorem vzrostl z 80 milionů lidí na 124 milionů lidí a to ani nezahrnuje ty nové počty z Jemenu, jimž čelíme právě teď.

Prvotní otázkou je, co způsobuje tyto nové počty? Odpověď je naprosto jasná: je to válka. Jsou to lidmi vyvolané konflikty. Jako Jemen a Sýrie a seznam pokračuje.

Afghánistán byl loni postižen největší potravinovou krizí od roku 2011. Ve Středoafrické republice trpí vážným nedostatkem potravin 1,9 milionu lidí, více než půl milionu z nich je v krizové situaci. V Demokratické republice Kongo je vážně ohroženo hladem 13 milionů lidí. V Jižním Súdánu loni potřebovalo naléhavou potravinovou pomoc 59 procent z tamějších 6 milionů lidí. A pak je tu, samozřejmě, Jemen. 15,9 milionu Jemenců, více než polovina obyvatelstva, naléhavě potřebuje potravinovou pomoc.

Statistiky znamenají velmi málo. Reportérka Lisze Doucett byla v Jemenu. Zde je její reportáž:

Když jsme byli v Jemenu a vkročíte tam do nemocnice, když uvidíte všechny děti, které tam leží, nutí vás to, abyste se dívali pryč. Protože ony jsou nesmírně vážně podvyživené.

Přijeli jsme do hlavní nemocnice v Adenu. Je to jediná nemocnice na jihu země, která léčí tyto vážné případy podvýživy. Volají mě na nemocniční pokoje matky, chtějí mi ukázat své podvyživené děti. Jsou to uprchlíci a neexistuje pro ně žádná finanční pomoc.  Přestože se údajně situace v městě Hodeida zlepšuje, počet nebezpečně podvyživených dětí přicházejících do nemocnice se nesnižuje. Je tu cítit úzkost. Je to ekonomický hladomor, tito lidé nemají peníze, aby si mohli koupit potraviny.

Nejděsivější je, že Jemen, navzdory všemu tomu utrpení, je nesmírně přátelská a hostitelská země. Je to nesmírně vřelá země, lidi vás neustále zvou mezi sebe a nabízejí vám jídlo. Lidi chodí do restaurací a nabízejí vám nejpozoruhodnější jemenská jídla. A vy víte, že jen pár kroků odtamtud jsou děti na pokraji smrti hladem. Jsou to doslova surrealistické kontrasty ve většině válečných zón. V Jemenu jsou nesmírně ostré.

David Beasley: Byl jsem právě v Adenu, v Sanna, v městě Hodeida. Nedovedete si to představit, jak strašné to je. Země 29 milionů lidí, z nich 10-12 milionů lidí je přímo ohroženo hladomorem.  20 milionů lidí každý večer usíná vyhladovělých. Je to katastrofa.

Víte, co je ohromující na té reportáži Lisze Doucet z té nemocnice? V pozadí jsem slyšel, jak tam brečí dítě. V těch mnoha nemocnicích, co jsem byl já a kde byly podvyživené děti, ty nebrečely. Nemají na to sílu.

Mluvil jsem s lékařem v jedné nemocnici nad těmito silně podvyživenými dětmi. Ptal jsem se ho: Kolik jich tu máte? Odpověď: Padesát. A kolik jich zvládnete? Dvacet. A co děláte s těmi ostatními? Odpověděl: Musíme je poslat domů zemřít.

A to jsou maminky, které s těmi dětmi cestují na velké vzdálenosti. Procházejí vojenskými kontrolami, válečnými zónami. Jdou stovky kilometrů. jen aby se dostaly do nemocnice a tam je pošlou domů s dítětem zemřít. Je to neodpustitelné. Je to obžaloba lidstva. Vedoucí politikové světa musejí tuto válku zastavit.

Ma světe je dnes mnoho takových krizových situací. Sýrie, Irák, Somálsko, severovýchodní Nigérie, Demokratická republika Kongo, tam se to ještě zhoršuje ebolou, Jižní Sudán, pak je krize  Rohingyů v Asii, což je samo o sobě katastrofa. Problematický je širší region Sahelu, protože tam je ISIS, al Kajda, dochází tam k destabilizaci vlády a ke klimatickým extremům.

Nejhorší z celého světa je však v současnosti Jemen.


Zdroj v angličtině  (audio) ZD







0
Vytisknout
3495

Diskuse

Obsah vydání | 5. 2. 2019