Katalánskou krizi živí zlovolné mýty na obou stranách

3. 10. 2017

čas čtení 2 minuty


Moderní stát nezávisí na monopolu násilí, ale na monopolu legitimity.

Španělsko je otevřenou zemí, která úspěšně integrovala miliony imigrantů, aniž by ve Španělsku vznikla xenofobní strana.


Španělsko, a zejména Katalánsko, roste ekonomicky rychleji než většina evropských zemí. Vztahy mezi Katalánci a Španěly jsou příkladné, píše  Victor Lapuente Giné.

Problémem jsou mýty. U kořene nynějšího konfliktu jsou dva zlovolné mýty. Prvním, který sdílí katalánští separatisté a globální levicová inteligence, je, že španělská vláda je historicky vysoce autoritářská a centralistická. Druhým zlovolným mýtem, který sdílí španělští unionisté a pravicoví komentátoři po celém světě, je, že jestřábi dokáží zvládnout takovéto krize daleko lépe než holubice.



Španělsko nikdy nebylo centralizovaným a absolutistickým královstvím. Byl to vždy vysoce decentralizovaný stát, kde politická strategie vzniká v důsledku vyjednávání mezi různými frakcemi.

Pozitivní důsledky historických svobod ve Španělsku jdou daleko za ekonomickou sféru. Španělé mají zdravě skeptický postoj vůči moci. Jejich antielitářství je možno vidět v každodenním a každonočním životě každého města, kde spolu v barech a v restauracích navzájem hovoří lidé z nejrůznějších sociálních vrstev. V minulosti vyvolávaly ekonomické problémy lidová libertariánská hnutí, od anarchistů až po indignados. Ve Španělsku nevznikají ultrapravicová autoritářská hnutí.

Španělsko je otevřenou zemí, která úspěšně integrovala miliony imigrantů, aniž by ve Španělsku vznikla xenofobní strana. Španělsko je jednou z nejtolerantnějších zemí na světě vůči sexuálním menšinám.

Avšak namísto toho, aby španělská vláda poukazovala na tento triumf diverzity, reaguje na katalánský separatismus neohrabanou agresí. V důsledku toho nyní Madrid vypadá represivní a neefektivní. Premiér Mariano Rajoy mohl Kataláncům dovolit hlasovat v referendu, jemuž chyběly základní demokratické principy a které by nikdy nebylo uznáno mezinárodním společenstvím. Už to jednou udělal, v roce 2014.

Vyslání brutálních policejních jednotek do Katalánska bylo kontraproduktivní. Politicko-byrokratická elita, která ovládá konzervativní Lidovou stranu, která je u moci, nepochopila, že moderní stát nezávisí na monopolu násilí, ale na monopolu legitimity.

Podrobnosti v angličtině ZDE



0
Vytisknout
9304

Diskuse

Obsah vydání | 6. 10. 2017