Na okraj k pití kravského mléka

5. 10. 2017 / Boris Cvek

čas čtení 3 minuty

Dovolte mi krátkou reakci na článek Ondřeje Plachého o dotacích na mléko. Poněkud mne překvapilo jeho tvrzení, že pití mléka je škodlivé… cituji:

„V poslední době se objevila řada studií, která poukazuje na propojení zvýšené konzumace mléka a incidence některých typů rakoviny (nejčastěji rakoviny plic, vaječníků, prostaty či prsu). Právě u těchto, vysoce běžných typů rakoviny, bylo možné u lidí se sníženou konzumací laktózy pozorovat mnohem lepší výsledky než u běžné populace (více například v této studii). Také existuje řada studií, která u populací se zvýšenou konzumací mléka odhalila zvýšenou incidenci osteoporózy.”

Je hezké, že autor cituje aspoň jednu studii, i když čtenáře trošku polechtá představou „řady studií“. Tak jsem si na tu studii klikl. Jde o článek v solidním vědeckém časopise British Journal of Cancer (i když zdaleka nedosahujícím úrovně např. Journal of Clinical Oncology), jehož titulek zní: „Laktózová intolerance a riziko rakoviny plic, prsu a vaječníků…“. Důležité je to sousloví „laktózová intolerance“. Tato studie zkoumá lidi, kteří ztratili s věkem schopnost strávit mléčný cukr laktózu. Takovým lidem je prostě z mléka špatně a neměli by ho pít bez ohledu na nějaké studie.

K představě „řady studií“ bych jen připomněl, že zdaleka ne všechny publikované studie je možné brát vážně. Podle odhadů je až 80% (i více) vědeckých prací z oblasti biomedicíny nezopakovatelných. Týká se to i medicínského výzkumu. Zvláště se proslavil provokativní článek standfordského výzkumníka Johna Ioannidise, publikovaný v roce 2005 v PLoS Medicine: „Proč je většina publikovaných vědeckých zjištění falešná“.

Podle doporučení vlády USA z roku 2010 je pití mléka pro běžnou populaci doporučeno (str. 38) a i když může jít o text ovlivněný potravinářskou lobby, nedovedu si dobře představit, že by nebyl vystaven drtivé odborné kritice, kdyby byla jasná data o tom, že mléko opravdu lidem škodí. Byl by to skandál, který by oblétl světová média. Na druhou stranu vskutku existují solidní studie, které běžné představy o přínosu pití mléka zpochybňují. Např. rozsáhlá studie v British Medical Journal ukazuje, že vysoký příjem mléka má nepříznivé účinky zejména u žen. Nicméně sami autoři upozorňují na to, že studie je pouze observativní, tedy není podložená náhodným rozdělením pozorovaných lidi do kohort a jejích srovnáním. A o nějaké příčinné souvislosti už vůbec nemůže být řeč.



Studie citovaná panem Plachým: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4453601/

O nezopakovatelnosti biomedicínských studií: http://vesmir.cz/2014/06/04/kostlivec-nezopakovatelnosti-ve-skrini-vedeckeho-publikovani/

Článek Johan Ioannidise: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1182327/

Doporučení vlády USA (str. 38): https://health.gov/dietaryguidelines/dga2010/DietaryGuidelines2010.pdf

Studie v British Medical Journal: http://www.bmj.com/content/349/bmj.g6015





0
Vytisknout
10640

Diskuse

Obsah vydání | 6. 10. 2017