Bodláky Václava Duška

Pytláci a pytlačky

3. 10. 2017 / Václav Dušek


Pytláctví se rozmáhá, účinných pytlaček přibývá. Vychytralí pytláci vtrhli do politiky, k čemu se zdržovat pastmi, riskovat mateřinkový kriminál. Pytlačit v bankovním sektoru se prý vyplácí – umění zbohatnout není dáno každému trollovi, být bohatí všichni, kam bychom přišli!? Bohatství je lék, ne všem dostupný. Veselý okresní tajemník Schöne Vene kdysi dával rozumy učenlivým modrákům, říkal, nebudeme věčně chudí, svět se pohnul ne leninsky kupředu, proboha živého, my už nejsme předvoj, být bohatý není ostuda, ale závazek. Zapomenul, vořežprut, jak pilně a neomylně rozkulačoval statky i malá hospodářství, kterak usedal do kombajnu a žal a žal, kdepak směšný lidský žal. Vzdálila se mu agitace, více práce; nikdo nebude mít hlad, každý bude bydlet, mít práci, zdravotní péči, sociální zabezpečení, školu, kdo to sliboval a dodržel? Bylo to mnoho nebo málo? 

Tajemník prohlédl – být bohatý je lepší než se vemlouvat do přízně neznabohů a mít holý zadek. Myšlenkou neurazíš, ale ani neprorazíš. Blbec nemusí zůstat nutně blbcem. Pokroku se nevyhneš. Ideologické žvásty si dejte laskavě za klobouk. Vzhůru do barevného podnikatelského pralesa!

Najdi vhodnou banku, posílíš mír!

Političtí pytláci plnou parou vřed. Bohatstvím k trvalému míru.

Pytlák kolotočář nemeškal – kdepak, u nás doma musíš kvaltovat, jinak z tebe bude bohatá bída. Charismatičtí darebáci se o sebe umí postarat, režim ne režim. V dinosauřím období plnil sály nadšenými davy chtivých hysterických, neukojených fanynek – písničky k pláči snadno rozpláčou, muzika nuzně kolotočářská, kafemlýnky cinknutého štěstí, reklama silně přeplacená; vydělával v potu tváře, dokázal si nechat od pořadatelů proplatit šest automobilů, ve skutečnosti přijely tři. Ve společnosti tehdejších potentátů i ponrav se pohyboval zlehka, svůj k svému.

Podivný špás, skutečně, po revolučním výbuchu se za pár šupů dostal k nemalému majetku bývalých obchodů; možná si ještě šičky vzpomenou, jak našívaly značkové upoutávky na laciné deutschekluft z malé bavorské fabričky. A pozor – již žádná Moskva, ale Amerika, i když bez muziky. Projíždí kolem božích muk, křižuje se, neznaboh. Člověk nikdy neví. Sláva Bohu na výsostech, rudé bůžky si vymazal z paměti. Jidášský grošík neurazí, jak věděl i modravý režisér, Američan z Vysočan. Proslulý psychiatr v pohostinném hostinci u zkumavky chutného krversaje pojal nápad, založit spolek člověk v žízni. Spolků hromada, prachy spolyká správní porada. Komedianti jedou – dějiny před sebou hrnou. Nezapomeň, že poslední velbloud v karavaně jde stejně rychle, jako ten první. Zklidni hormon.

Siderickým kyvadlem, div se vesmíre, prý skutečně odhalíš snadno cizí nájemné pytláky řízené jakousi Ljublajnkou. Jeden velmi hloupý rozvědčík působí v utajení katastrofy na běžícím pásu – laje všemu, co je ruské, plaší nám nepřítele dříve, než ho stačíme prověřit.

Kyvadlo bude možno vyvážet, doporučí – li to náš velkomožný ministr příhraničí, který prozřel a všemu rozumí. Afričtí pytláci budou mít utrum s vybíjením zvěře, hlavně slonů, nosorožců, a zhořkne jim kšeftování se zbraněmi. Vizitýrování turistů a povolené odstřely vybraných kusů skončí – domácích blbů nadbytek. O bělásky nestojíme! Smrtelné sliby komisí, že oceány a moře jsou nedotknutelné, k smíchu. Rybářská havěť vybíjí velryby i delfíny, tuleně – apetýt zakázaného roste. Čertův mazel, bacilonosič lži, drtivé vohráblo, ochočený knížecí loskuták se vyjadřuje k letu parlamentních mušek, ale k zásadním záležitostem světa týkajícího se i nás podřipských maličkých mlčí.

Mlčeti zlato!

Zahraniční i domácká bezstarostná jízda vzbuzuje pocit, že všechno, co se stalo, stalo se z lásky. I ten ostravský pizizub krmící se sýrovým fondue v poklidném švajcu jest pytlákem, který pytlačil, dopytlačil, ale předplatil si po vzoru miliardářských es smysluplnou knihovnu k potření hříchu, čistě nepokradeš; vyčistit území od pytláckých mizerů nebude lehké. Prchlivost jest špatným rádcem, vytrvalost dokáže zázraky. Stačí odebrat napytlačené majetky, bezduchou falešnou moc, nakradené myšlenky, prodávané domněnky, potrestat nenasytnou duchovní chátru a vrátit lidem důstojnost i odvahu. Nehandrkovat se o spolehlivé fedrpuše, smrtící letadýlka, bachraté tanky, přesná děla, samopaly drtivé kadence, fešné uniformy.

Odhalením pytlaček a jejich zničením dokážeme zrušit pytláky i jejich pomocníky. Siderické kyvadlo využijme k boji s pytláky celého širého, a dosud zbytku krásného světa – bude-li fungovat přesně, máme vyhráno. Pytlácké stezky se ztenčí. Vražedná komanda zahynou. Pytláctví, zděděné hamounství, nemá patřit do moderního světa.

Boj o pravdu nekončí, holata. Vítězství zříme tehdy, až pravdu nebudou vykládat lháři.

0
Vytisknout
2758

Diskuse

Obsah vydání | 9. 10. 2017