Slepičí Výmar

9. 10. 2017 / Jan Mareš

Léto sice příchodem zbytků hurikánů, kterými bůh bezpochyby trestá bezbožné Spojené státy, skončilo, ale v sousedním Německu po volbách vládnou tropy. Přesněji řečeno Jamajka. Kokosy, reggae, teplíčko a naprostá deprimace spojená s depresí. Ještě-šéf sociální demokracie Martin Schulz obviňuje z fiaska střídavě Merkelovou, vlastní stranu, voliče i sám sebe. Všichni se proti němu spikli a nejvíc ze všeho on sám.

Nadšení Svobodných demokratů (FDP) a Zelených z jejich historických volebních úspěchů se dá stručně shrnout citátem oblíbeného a nedávno zesnulého intrikány z Hry o Trůny: „Když se ocitnete v posteli s ošklivou ženou, tak prostě zavřete oči a dejte se do toho.“

Jaké emoce ohledně voleb projevuje pokročilá umělá inteligence Merkel 4.0 není lidskými smysli měřitelné.

Čtvrtou čtvrtletku politického biedermaieru, nepolitické politky nebo post-politiky (říkejte si tomu, jak chcete) ale údajně narušuje návrat násilné politiky, jako z doby Výmarské republiky.

Konkrétně Ministryně Práce a Sociálna na odchodu, Andrea Nahles (SPD) táhne stranu do ostré opozice proti lidem, se kterými 4 roky vládla. Na záverečné vládní schůzi „to bylo trochu tesklivé ale zítra už dostanou do držky,“ prohodila Nahles. Pochodňové průvody! Holínky na dlažbě! Ordneři v ulicích! Výmar a politické násilí je tady!

A ano, je to ta Andrea Nahles, kterou fiktivní Hitler z „Už je tady zas“ nazval „prostoduchou chovnou slepicí“ a která je na internetu nejznámější z videí, kde plete vlněné čapky s pozitivními hesly.

A pak je tady AfD. Chodící skandál Alexander Gauland vládě zase hrozí, že jí „budou honit“ (bohužel toto není v němčině dvojsmysl). Media, hladová po něčem jiném než neprodejné depresivní povolební kocovině bijí na poplach. Vrací se doba před rokem 68 nebo rovnou před rokem 1945! Nacisté v parlamentu a politické násilí v ulicích!

Zatím tedy nic nového neproběhlo. Gauland a spol. dělají politiku CDU a FDP ze 70. a 80. let, koneckonců byl Gauland před lety vysokým funkcionářem CDU. I ty největší skandály AfD jsou jenom jakési politické retro.

Připomeňme si, že třeba zákon zakazující znásilnění v manželství prošel v 90. letech právě jen proti tuhému odporu nemalé části CDU/CSU.

Revanšistů a antisemitů v těchto partajích bylo ještě donedávna také nepočítaně. Šéfka Svazu Vyhnanců a bývalá nejlepší kamarádky na věky Angely Merkel - Erika Steinbachová (ex-CDU) - terorizovala svojí partaj a německý internetz bizarními výlevy na Twitteru, které se s pokročilou stařeckou demencí rozhodně nezlepšovaly: „NACISTI byli levicová strana! Zapomněli? NacionalistickySOCIALISTICKÁ strana PRÁCE!“; „To je prostě pravda, Poláci si tehdy začali“, nebo psychadelické „Kdo ochrání naši ústavu před Ústavním soudem?“

Steinbachovou z partaje, kde byla těžko uvěřitelných 43 let, nikdo nevyhodil. V lednu si prostě odstěhovala židli do poslední řady v Bundestagu a ve volbách už raději nekandidovala.

Podobně zpochybňování německých válečných zločinů není taky nějaká novinka. V 80. letech rozpoutali Ernst Nolte a Andreas Hillgruber přirovnáním Holocaustu a Odsunu Němců tzv. Historikerstreit – spor historiků, který se táhl měsíce skrz veškerá média. Nolte i Hillgruber měli mnoho příznivců v CDU/CSU a FDP a řada těchto výtečníků hlasovalo společně se Steinbachovou proti konečnému přijetí hranic s Polskem v 90. letech.

Bavorská CSU platila vždycky za vypjatější, konzervativnější formu CDU – legenda německé politiky Franz-Josef Strauss ostatně razil zásadu, že napravo od CSU už na politické scéně nic nesmí být. CSU tak byla dlouhá léta mimo jiné domovskou stranou pro revanšistický Witikobund. V současnosti je pak strana posledním útočistem ultra-konzervativních křesťanských politiků jako Stephan Mayer nebo Markus Söder, kteří požadují přísnější tresty za trestní čin „rouhání“ (§ 166, který díky CDU/CSU stále formálně platí.

A raději ani nepitvejme liberální FDP, která byla od svých počátků útočištěm nacistických funkcionářů a esesáků a šla v roce 1949 do voleb se sloganem „Konec denacifikace!“. Dlouhou dobu byla strana hnědější, než obsah septiku. Ještě koncem 70. let tuto partaj zastupovali i v Evropském Parlamentu staří nacisté, dokud tomu neučinil přítrž soud.

Německé noviny hlásají, že proběhlé volby znamenají převratnou změnu k zhrublé politice jako za Výmarské republiky. Jestli mají pravdu, ukáže čas. Zatím to na Výmar moc nevypadá, a pokud ano, tak na takový slabý, vlažný, slepičí Výmar.

0
Vytisknout
1869

Diskuse

Obsah vydání | 13. 10. 2017