ČSSD krmí voliče xenofobií, aby se jim lépe volil Okamura

10. 10. 2017 / Boris Cvek

čas čtení 6 minut
Vždycky jsem se snažil volit tak, abych podpořil tu stranu, která v dané politické situaci může reálně něco posunout k lepšímu. Když jsem např. v roce 2006 volil zelené, záleželo mi – jako příznivci soutěže dvou velkých stran a jejich střídání u moci – na tom, aby nemohla vzniknout velká koalice. A měl jsem štěstí: zelení se dostali do vlády.


Samozřejmě: to, co bylo štěstí pro mne, nebylo štěstí pro levicové křídlo zelených. Jsem zvědav, zda i z případného neúspěchu v letošních sněmovních volbách bude obviněn Martin Bursík. V roce 2010 jsem volil ODS, v jejímž čele pan Čistý hřímal „padni komu padni“. Jak to dopadlo, to víme: jeho podpis umožnil Klausovu amnestii. O Nagyové, vládnutí s podivnou stranou LIDEM atd. nemluvě.

V roce 2013 jsem volil ČSSD a vnitřně jsem zpracoval nutný nástup vlády levice. Levice jako obroda po katastrofální Nečasově vládě. Jenže hned po volbách se sociální demokracie místo tvrdého vyjednávání s ANO, které tehdy bylo ještě slabé a nezkušené, rozložila a postupně nechala ze své vnitřní hniloby vystoupat do čela Milana Chovance. Ještě na začátku roku 2014 jsem byl přesvědčen, že ČSSD nemá s ANO jednat a má argumentovat, že Babiš patří pravici. Jenže Babiš byl rozhodčím sporu uvnitř ČSSD.

Milan Chovanec pak naložil voličům policejní reorganizaci a během tzv. uprchlické krize, která se Česka ani nedotkla, zásadně přispěl k celonárodní xenofobní hysterii. Vrcholem bylo odmítnutí třináctého uprchlíka. V situaci, kdy Rakousko má strop asi 37 tisíc uprchlíků ročně, se Česko hroutí na tom třináctém. A říká se tomu, že nám Západ dává za pravdu. Tedy ČSSD místo toho, aby důsledně prosazovala levicový program a udělala z něho volební téma střetu s Babišem, popírá i ty nejelementárnější základy moderní levice: humanismus, úctu ke každé lidské bytosti, odmítání tmářství a předsudků.

Kromě toho se ČSSD přeorientovala ze Západu na Orbána a Kaczyńského. A otevřeně vytáhla proti západním zemím EU nikoli jen v otázce uprchlíků (ach, vy Rakušené, vy kdybyste věděli, jaká děsivé je mít 12 uprchlíků v zemi, vy byste nám dali za pravdu!), ale – světe div se – v otázce ochrany držitelů zbraní. Kvůli tomu se má dokonce měnit Ústava. Chápal bych, kdyby ČSSD chtěla měnit Ústavu kvůli lidem bez domova… ale kvůli majitelům zbraní? Co tohle je za ultrapravicovou stranu?

ODS a TOP09 se rozhodly, že si z Nečasovy vlády vezmou to poučení, podle něhož je Babiš horší než všechno, tedy i než  Nečasova vláda, a že tedy takto donutí voliče, kteří od nich odešli k ANO, vrátit se zpátky. S tou taktikou pravice dosáhla toho, že poprvé v dějinách ČR hlavní opoziční strany prohrály krajské volby. ODS nebo TOP09 nemají ani jednoho hejtmana. Součet těchto stran v průzkumech preferencí voličů je v zásadě od voleb 2013 konstantní nebo mírně klesá. Ani ODS, TOP09, ani ČSSD nejsou pro mne volitelné.

ANO je majetek miliardáře, který hrozí po všech stránkách ovládnout tento stát. Bohužel reálnou změnu tohoto trendu nenabízí žádná strana. Všechny strany jsou oproti ANO vlastně už „malé“. Navíc jsou rozdrobené. KDU-ČSL, STAN a TOP09 se tahají o ty samé voliče a možná se navzájem pošlou mimo Sněmovnu. Stejně tak se přetahují piráti a zelení. Všichni tito voliči dohromady by možná mohli tvořit výsledek kolem 20%, což by při sečtení s nějakou stranou, která by důsledně prosazovala západní levicovou agendu, mohlo tvořit i 40%. Jenže realita je naprosto jiná. Např. voliči ČSSD jsou krmeni xenofobií, aby se jim lépe volil Okamura.

Zelení podle mne udělali zásadní chybu v tom, že chtěli získat levicové voliče (které od roku 2013 hypnotizuje známý příznivce zelených Miloš Zeman) a nevsadili na protikorupční kartu, na níž měli dobře našlápnuto s veřejným obrazem Matěje Stropnického za jeho působení ve vedení pražského magistrátu. Tuhle agendu jim vzali piráti a může se jim podařit něco na způsob bývalých Věcí veřejných (ty měly ve volbách 2010 skoro 11% ). Bylo by ovšem velmi naivní si myslet, že piráti – byť by měli třeba 15 poslanců – budou moci něco zásadního reálně ovlivnit nebo změnit. Pro mne osobně tyto volby budou první v životě, kdy budu volit podle programu a zlomím hůl nad realitou, tedy budu volit zelené.

Pokud chce někdo porazit Babiše, musí nejspíše udělat něco podobného tomu, co udělal Macron ve Francii, zejména spojit lidi kolem středu a poslat spoustu malých stran, do nichž jsou beznadějně rozškatulkovaní, ke dnu. Především bude ale muset vzít voliče Babišovi nějakou pozitivní alternativou. Např. TOP09 měla zničit ODS na začátku roku 2013 tím, že by odchodem z vlády svalila na ODS vinu za Klausovu amnestie. Tehdy národ zuřil, zuřili i pravicoví voliči. Tehdy mohl vzniknout pravicový hegemon, který by se zároveň odřízl od Nečasovy vlády. Tím by bylo možné zachytit ty voliče, kteří pak někdy na jaře a v létě 2013 odešli od ODS k ANO.

Ale to se - jak víme – nestalo a TOP09 směřuje k bezvýznamnosti (ve volbách 2013 měla 12%, nyní má minimálně o 5% méně). Je to velká škoda, neboť její prounijní pojetí pravice nemá za sebe v ČR prakticky náhradu. Naopak v tomto segmentu pokračuje další štěpení, takže nám ve sněmovních volbách přibyla strana STAN. Velmi napjatá situace je také u lidovců… např. mezi Hermanem a Čunkem je propast přímo kolosální. Nezapomeňme, že lidovci se už jednou štěpili za vzniku TOP09.

Jediné, co nám zbývá, je naděje, že po sněmovních volbách, které proběhnou za pár týdnů, se něco jako důvěryhodná, nejlépe nová, macronovsky laděná, opozice proti Babišovi začne tvořit. A že dosáhne vlivu, který umožní reálnou změnu. Jisté se zdá, že tradiční strany na to definitivně nemají.

0
Vytisknout
20284

Diskuse

Obsah vydání | 13. 10. 2017