Proč fakta lidi nepřesvědčí, a co se proti tomu (snad) dá dělat
10. 10. 2017
Pokud jste strávili určitý čas na Zemi, mohli jste si povšimnout, že lidé nejsou zrovna racionální bytosti. Činí rozhodnutí většinou na základě emocí namísto faktů a nechají se vést kmenovými instinkty. Jedním z problémů je, že lidský mozek se vyvinul tak, aby nám pomohl přežít, a nikoliv proto, aby nám pomohl přidržovat se věcných faktů. Takže mi často reagujeme lépe na sociální dynamiku namísto na intelektuální analýzu. Například, pokud někdo věří, že Obama je tajně muslim, který se narodil v Keni, ten člověk si pravděpodobně myslí, že pevný důkaz jeho rodného listu z USA je podvod. Tento úsudek není ani racionální, ani věcný.
Avšak z kmenové perspektivy to dává smysl. Je bezpečnější
souhlasit s vaším kmenem a zůstat s ním sjednocený ideologicky, i když
zastáváte chybná fakta, než abyste s vaším kmenem nesouhlasili, a
zůstali tak osamoceni. Jinou součástí problému je to, že náš mozek
neustále ochraňuje náš názor na svět a naše vědomí vlastní totožnosti.
Takže
když nám někdo zpochybní náš názor na svět, aktivuje to přesně tu část
našeho mozku, která nám signalizuje nebezpečí. Proto lidé často reagují
tak agresivně na informace, které dokazují, že nemají pravdu. A proto
bývá tak obtížné vést inteligentní politickou debatu.
Některé
studie také dokázaly, že existuje tzv. "backfire effect", efekt "zpětné
palby". K tomu dojde, když lidé čelí faktům, které jsou v rozporu s tím,
v co v danou chvíli věří. V takovém případě začnou věřit ve své původní
představy ještě intenzivněji.
Takže bojovat s nevědomostí fakty je jako bojovat s ohněm přiléváním oleje. Celou věc to jen zhorší.
A pak ještě existuje problém absence empatie. Několik studií zjistilo, že když jsou lidé rozděleni do skupin, jakéhokoliv druhu, instinktivně máme menší porozumění pro členy jiných skupin. To znamená, že abychom přežili, máme menší porozumění pro příslušníky jiných ras, jiných národností a dokonce i jiných sportovních týmů. Tato instiktivní dehumanizace jiných skupin je to, co umožňuje v našich společnostech genocidu a otroctví.
Takže: CO SE PROTI TOMU DÁ DĚLAT?
Pokud chcete, aby někdo začal uvažovat o věcných informacích, které jsou v konfliktu s jejich přesvědčením, musíte nejprve dokázat jejich mozku, že vás nemá považovat za osobní hrozbu. Takže hledejte způsoby, jak danou osobu identifikovat jako součást vašeho klanu a sebe jako součást klanu jeho. "Koukej, jsme členové téže rodiny." "Koukej, jsme oba rodiče." "Koukej, oba hrajeme Pokémon Go." Cokoliv. Cokoliv, co sděluje, že jste členem stejného kmene. To je první krok.
Druhý krok: Uvažte, že byste se mohli mýlit. Možná, že fakta nejsou na vaší straně. Pokud to v tom případě přiznáte, pomůžete dát vzor druhé osobě, že je v pořádku se mýlit.
Samozřejmě, nic z toho není lehké. Avšak pokud máme dál funovat jako stabilní společnost, musíme se naučit překonat svou osobní zaujatost. Pouze, pokud se to stane, budeme schopni se posunout kupředu k lepší budoucnosti.
Diskuse