Hranice mezi terorismem a politikou, vraždou a ... vraždou

25. 5. 2017 / Bohumil Kartous

Představa teroristického útoku vyvolává hrůzné představy. Bezmocnost nevinných obětí a drastické scény okupují lidskou mysl, její primární úroveň, s intenzitou, které se nedá bránit. Představa toho, že jdete po ulici, stojíte v metru nebo jste s dětmi na koncertě a v příští vteřině jste vy nebo vaši blízcí mrtví či ležíte s utrženými nohami v tratolišti krve a zemřete pravdě podobně v příštích pár okamžicích je nesmírně vtíravá a mocná. Zvlášť když jste periodicky pod obrovským tlakem mediálních obrazů a výkřiků, které takový strach umocňují. Slyšel jsem tak českého bezpečnostního analytika s vážnou tváří tvrdit, že přece Staroměstské náměstí před orlojem je jedinečný prostor, kde by se dal provést teroristický útok. Bývalý diplomat mu přizvukoval...
Jistě, nikdy není možné tvrdit, že k teroristickému útoku nedojde. Západ je konsternován každým dalším aktem brutálního, fanatického násilí natolik, že se najednou jeví být pravděpodobné takřka cokoliv. A zároveň jsou tím vytěsňovány na okraj zájmu či zcela mimo diskusi velmi palčivé otázky, bez nichž nelze o terorismu a možném řešení tohoto relativně jednoduchého nástroje zkázy rozumně uvažovat. Třeba jen o tom, že i teroristé velmi pečlivě zvažují, kde a za jakých podmínek útok provedou, aby naplnili své cíle. 

Uvažuje se o "boji s terorismem" a takové uvažování je scestné. Boj, navíc pojatý jako deklaratorně otevřená válka. To je přesně ten stav, o nějž jde teroristům zaštiťujícím se politickým islamismem. Jde jim o neustálý, trvalý boj, který jim umožní potvrdit fundament jejich apokalyptického postoje ke světu.  

Západ jim na tuto návnadu zatím stále nasedá. Politici, pod tlakem pudů vybuzených tím, co se chce tvářit jako "útok na západní hodnoty", ukazují své "válečné" odhodlání a neváhají hrát hru teroristů vedoucí k nekonečné spirále násilí. Je samozřejmě nutné snažit se odhalovat ty, kdo se chystají někdy v blízké budoucnosti zabít další nevinné Evropany či Američany.

Zároveň je ale nutné neustále dokola a nahlas připomínat, že tím nelze islamistický (ani žádný jiný) terorismus vykořenit, pouze - v případě příznivé konstelace - odříznout končetinu či hlavu hydry, aby jí hned narostly další dvě. Čím více tuposti a populismu je politik ochoten produkovat, tím více inklinuje k tomu reprodukovat problém a eskalovat ho. A jeho voliči mu věří, jelikož komplexita problému, před kterým stojí, je nad jejich síly, jak dobře demonstruje experiment zkoumající schopnost lokalizovat problematickou zemi a volit řešení vztahu s ní.

Je třeba západním společnosti stavět před realitu zbavenou pokryteckých představ o tom, že snad jsme v jakési válce s terorismem, kde na jedné straně stojí "dobrý" západ a na straně druhé "odporní" islamisté. To je zjednodušení zcela popírající skutečnost. Bojíme se "islamistů" a držíme vigilie za stovky obětí, které zavraždí, aby mezi tím pokračovalo naprosto nesrovnatelné masové vraždění v Sýrii, Iráku, Afghánistánu, Jemenu a na dalších místech, kam západní vlády (ale samozřejmě i Rusko nebo Čína) dodávají zbraně a či minimálně tolerují stav věcí, které vytvořily. Ve stejném okamžiku, kdy truchlíme nad desítkami mrtvých stále relativně sporadických teroristických útoků se v zemích, v nichž zoufalci marně hledají kořeny své identity, naučili žít s utrpením a smrtí dennodenně přítomnou na dosah a často na dotek. Jak jednoduché by bylo za takových okolností vytvořit z Evropanů či Američané teroristy? 

Západní společnosti jsou trvale uchovávány v nevzdělanosti a nevědomosti o tom, jak silně jsou kořeny současného islamistického terorismu prorostlé s historií, od koloniální nadvlády až po současné snahy vrtěti rozzuřeným psem volatilních společností a hrou na globálně inženýrské experimentování. 

Západní společnosti si musí připustit, že zájmy mocností, ekonomické a politické vazby, vždy stojí nad životy jednotlivců, aby pak docházelo k cynickým projevům soustrasti nad VIP mrtvými. Těsně poté, kdy byl vydán rozkaz, aby byly bombardovány teroristické cíle někde na středním východě, jenž způsobí smrt ženám a dětem, které stejní humanisté berou za pouhé přípustné ztráty v odhodlaném boji s terorismem. Lidé z západě si musí uvědomit, že rozdíl mezi terorismem a politikou se v takovém případě stírá a že rozdíl mezi vraždou a vraždou nedělá fyzická vzdálenost oběti a způsob vraždění.


0
Vytisknout
4668

Diskuse

Obsah vydání | 30. 5. 2017