Jakým způsobem byl zradikalizován atentátník z Manchesteru?

29. 5. 2017

čas čtení 5 minut


Co vyvolalo smrtící zuřivost atentátníka z Manchesteru, dvaadvacetiletého Salmana Abediho? Odpověď leží v labyrintu libyjské extremistické politiky z doby před dvaceti lety, napsal britský týdeník Observer.

Dnes už neexistuje   charitativní organizace Sanabel Relief Agency, která byla založena v Manchesteru v roce 1999 s cílem "odstraňovat chudobu, nemoci a traumata". Spojené státy v roce 2006 se pokusily nechat aktiva této organizace zmrazit, argumentovaly, že je to bílý kůň, jehož cílem je financovat pobočku al Kajdy.



Tato pobočka se jmenovala Libyjská islamistická bojová skupina (LIFG), která prohlásila, že je loajální Usámovi bin Ladinovi. Její vliv a její filozofie byla základem manchesterského atentátu z minulého pondělí.

Tato organizace vznikla začátkem devadesátých let s cílem bojovat proti sovětské invazi v Afghánistánu. Později se přesunula do Libye s cílem svrhnout Muammara Kaddáfího a "nahradit jeho režim fundamentalistickým islamistickým státem".

Tento pokus o převrat selhal a aktivisté skupiny byli pronásledováni Kaddáfího tajnou policií. Velká část z nich uprchla do Británie, kde dostali azyl na základě předpokladu, že "kdo je nepřítelem Kaddáfího, je naším přítelem" a mnoho z těchto lidí se usadilo v Manchesteru a v Birminghamu, kde žily dlouhá léta etablované arabské komunity, které pracují v tamějších strojírenských podnicích.

Velká část těchto lidí začala chodit do mešity v Didsbury, která káže salafistickou fundamentalistickou formu islámu. Káže sice proti nebezpečí Islámského státu a ostře odsoudila pondělní manchesterský atentát. Někteří její členové však byli obviněni, že sbírají peníze pro LIFG, která byla v roce 2004 označena za teroristickou organizaci.

5000 Libyjců, kteří žijí v Manchesteru, je naprosto šokováno pondělním atentátem. Abediho radikalizace byla podle místních lidí důsledkem mnoha vrstev indoktrinace. Přijal salafistickou ideologii a teologii.

Organizace LIFG odmítá obvinění, že je extremistická. Avšak její členové jsou přesvědčeni, že v Libyi by měl existovat přísný islamistický režim. Otec Salmana Abediho, Ramadan Abedi, byl jedním z mužů, kteří přijali tento názor a vrátil se - podle některých s podporou britské rozvědky MI6 - do Libye a účastnil se tam revoluce, která svrhla Kaddáfího. Jeden Libyjec, který sledoval návrat libyjských emigrantů z Británie do Libye, poznamenal, že bylo pozoruhodné, jak je desítky let života na Západě vůbec nepozměnily.

"Zastávali velmi islamistický názor na to, jak by měla jejich země vypadat," řekl. "Chodili ozbrojeni, byli členy ozbrojených bojůvek, které ovládly ministerstva. Musíte se ptát: Co získali ze své zkušenosti v Británii? Naučili se něco z občanské společnosti, jak demokracie fungují a jaké je role občana?"

V Británii vyvolal Kaddáfího pád oslavy. Ale po revoluci nastal chaos a pak, v červenci 2014, vznikla otevřená občanská válka. Od té doby se situace v Libyi jen neustále zhoršuje.

Poté, co se jeho otec  vrátil do Libye, Abedi pravidelně cestoval mezi dynamickým Manchesterem a ztraumatizovaným Tripolisem. V Manchesteru se nedokázal integrovat a choval se jako rozporná osobnost. Přátelé popisovali mladého muže, který míval záchvaty vzteku, mladého muže, který hodně pil a užíval drogy a podporoval fotbalový tým Manchester United. Reagoval zuřivě na západní sexuální normy a jednou udeřil ženu za to, že měla na sobě minisukni. Často se ocital uprostřed náhodných fyzických konfliktů.

Nalezl určitou identitu v subkultuře násilných gangů a ve skupinách, které uctívaly smrt.

Jeden Libyjec z Manchesteru, který Abediho rodinu znal, je přesvědčen, že absence jeho otce musela mít na Salmana Abediho velmi záporný dopad: "Jeho otec žil v Lybii od roku 2011, kdy Salmanovi bylo teprve 16 nebo 17. To je doba, kdy kluk opravdu potřebuje otce."

"Někteří tito mladí libyjští kluci jsou opravdu divocí, zejména ti, kteří bojovali v revoluci. A pak je tady problém gangů. Někteří z nich jsou, upřímně řečeno, naprostí psychopati. Salman se nakonec taky zjevně stal úplným psychopatem."

Salmanův otec v Libyii byl znepokojen chováním svého syna, povolal ho letos do Libye a odebral mu cestovní pas. Zdá se, že Salman Abedi se vykašlal na politické názory svého otce a přidal se k Islámskému státu.

Tradičně nemají organizace spojené s al Kajdou s Islámským státem nic společného. V Sýrii proti sobě zuřivě bojují. Ale v posledních letech začínají být hranice volnější a situace v Libyi a v Sýrii je daleko zmatenější a složitější.

Rozhodnutí Salmana Abediho přidat se k Islámskému státu zřejmě bylo vyvoláno jeho zážitky v zahraničí. Abediho sestra Jomana sdělila listu Wall Street Journal, že Salmana rozhněvalo, co se děje v Sýrii a chtěl pomstu:

"Myslím, že viděl jak umírají všude děti, muslimské děti. Viděl, jak Amerika hází na Sýrii výbušniny a chtěl pomstu."

Na rozdíl od al Kajdy či LIFG, které plánují své akce dlouhá léta, Islámský stát nabízí okamžitou reakci, která je pro mladé lidi atraktivní.

Podrobnosti v angličtině ZDE





0
Vytisknout
9270

Diskuse

Obsah vydání | 1. 6. 2017