ODS žije v 19. století

31. 5. 2017 / Martin Horut

ODS se pod Petrem Fialou již po několikráte očišťovala a reformovala. Její recept na politické vítězství však zůstává stále tentýž: „Zjednodušme to!“ láká nás stranický lídr z facebookového billboardu. Nižší daně, vyšší platy! Jestliže díky nižším daním vypadnou státní příjmy, ODS ráda ušetří – nenasytný stát je tak jako tak nutno zredukovat.
ODS absolutně nerozumí vývoji a úloze moderního státu, tak jak se formoval v posledních dvou stoletích. V západních zemích přece stát nabíral na vážnosti a zodpovědnosti v důsledku strádání chudých a slabých a jejich politické organizaci v situaci, kdy se jiná forma nakládání s nepřízní osudu ukázala jako neúčinná. Stát blahobytu se pak snažil vštípit étos solidarity mezi třídami a ustanovit na úrovni základního nároku a práva, co dříve bylo jen předmětem občasné charity.

 

Problém ODS je ten, že strana stále žije v polovině 19. století. Snaží-li se levice o solidaritu či investice do veřejných služeb, vidí hned ODS „systém, [který] trestá aktivní a pracovité.“1 Aktivní a pracovití si ale snáze poradí bez státu. Když má ODS šetřit, prvními podezřelými jsou pro ni naopak ti, kteří nejvíce potřebují státní pomoc – příjemci sociálních dávek. Chce-li se regulovat nešvar, jde o zásah do osobní svobody nebo svobody trhu.

ODS měla svou úlohu v 90. letech, kdy mohla po období komunismu vrátit historické kyvadlo do jeho rovnovážné polohy v rovině liberální demokracie, kdy se však vyjevilo, jak v praxi dopadá „zjednodušená“ politika: stát byl rejdištěm pro ty, kdo měli a chtěli víc, zbytečných regulací pro zločince nebylo třeba. „Plody naší práce však vždy sklidil někdo jiný,“ lituje se ODS na svých stránkách ZDE. Má pravdu. Celá republika dodnes sklízí plody práce ODS a bude jí to doufám dostatečným mementem k tomu, nikdy stranu znovu nezvolit.

0
Vytisknout
5342

Diskuse

Obsah vydání | 2. 6. 2017