Proč má Jeremy Corbyn pravdu

30. 5. 2017 / Daniel Veselý

čas čtení 6 minut

Lídr labouristů Jeremy Corbyn v reakci na teroristický útok v Manchesteru přednesl celkem pozoruhodný projev, v němž upozornil na poněkud opomíjené podhoubí islamistického terorismu v Evropě a prezentoval plán své strany, jak toto nebezpečí minimalizovat. Přestože Corbynova řeč byla plná vzletných klišé a patriotismu, mám za to, že tento přední britský politik v základních bodech vystihl podstatu fenoménu, jenž je neodbytným postrachem západního světa. Tyto postřehy nelze považovat za radikálně levicové výstřelky, neboť mají oporu v expertních posudcích, a proto je zapotřebí vést o nich věcnou debatu. Mediální scéna však není předákovi druhé nejsilnější britské politické strany dlouhodobě nakloněna.

Jeremy Corbyn ve své řeči kritizoval politiku škrtů, která postihla britské bezpečnostní síly, upozornil na spojitost mezi terorismem na půdě Spojeného království a britskými zahraničními intervencemi na Blízkém východě, a zároveň zdůraznil, že tyto skutečnosti v žádném případě neumenšují vinu teroristů. Tento projev - ačkoli má nesporně hlavu a patu - však podle očekávání ostře odsoudila britská premiérka Theresa Mayová. 

Podle Corbyna je nutné opustit politiku úsporných opatření, protože škrty dopadající na bezpečnostní složky podkopávají bezpečnost obyčejných Britů. Zároveň je podle jeho názoru nutné, aby v ulicích hlídkovalo více policistů, které je zapotřebí dobře zaplatit. Lídr labouristů rovněž prohlásil, že vláda Spojeného království by měla zásadně přehodnotit své zahraničně-politické angažmá, neboť řada expertů ze zpravodajských služeb poukázala na společný jmenovatel válek, na nichž britská vláda participovala a stále participuje - příkladně na válce v Libyi, a terorismu ve Velké Británii. Dle Corbynova mínění nelze bez pochopení příčin terorismu účinně na tuto bezpečnostní hrozbu reagovat. 

Britská zpravodajská služba v předvečer války v Iráku varovala bývalého premiéra Tonyho Blaira před nežádoucími následky iráckého tažení v podobě teroristických odvet. Tentýž názor zastává korespondent BBC James Robbins, který napsal, že britská bezpečnostní a  diplomatická komunita vesměs akceptuje tezi, podle níž zvýšená hrozba teroristických útoků následuje po každé intervenci v zemi, kde žijí převážně muslimové.          

Podle listu Guardian byl sebevražedný atentátník z Manchesteru Salman Abedi částečně radikalizován osobami, jež stojí za vznikem Libyjské islámské bojové skupiny (LIFG), obskurního teroristického seskupení, které bylo zformováno v polovině 90. let libyjskými veterány z války v Afghánistánu. Tito islamisté, jejichž cílem bylo ustanovení islámského státu v Libyi, získali ostruhy v 80. letech minulého století v průběhu konfliktu, jenž vdechl život modernímu násilnickému džihádu. Dnes již není žádným tajemstvím, že se tito džihádisté na afghánském bojišti těšili vydatné podpoře ze strany Spojených států, Saúdské Arábie, Pákistánu, ale i Velké Británie. Západní země a jejich spojenci tehdy shromáždili a vyzbrojili desítky tisíc islámských fanatiků z celého světa, aby slovy Zbigniewa Brzezinského pustili Sovětům žilou a aby tito Reaganovi „bojovníci za svobodu“ později obrátili zbraně proti svým bývalým donorům. V Afghánistánu se tedy s aktivní pomocí západních demokracií zrodila hrozba, která dnes nedá mnohým z nás spát.     

LIFG v roce 1996 provedla neúspěšný pokus o atentát na Muammara Kaddáfího a tato akce byla podle zpravodajce Davida Shaylera částečně financována britskou tajnou službou MI6. Militanti z LIFG se pod hlavičkou Západem podporované Národní přechodné rady v roce 2011 aktivně účastnili války, do níž neblaze zasáhlo NATO. V současnosti příslušníci LIFG bojují v chaosem zmítané Libyi a někteří z nich udržují styky s Al-Káidou. 

Z výše uvedeného tedy jasně vyplývá, že západní intervence či působení tajných služeb mají signifikantní vliv na radikalizaci některých muslimů. Britští konzervativci se je v minulých dnech pokusili očernit, avšak ukázalo se, že veřejnost navzdory kampani na tyto argumenty spíš slyší. Lídr labouristů je ostatně oblíbeným terčem britského bulváru i tradičních médií. Podle analýzy vypracované mediálními experty z London School of Economics byl Jeremy Corbyn  předními britskými periodiky naprosto dehonestován v době, kdy se stal předsedou labouristů. Ačkoli nelze popřít, že jeho politickou kariéru doprovází nejedna kontroverze, snad žádný jiný britský politik nečelil tak silnému mediálnímu krupobití.

Jeden konzervativní politik se o víkendu v britském rozhlase vyjádřil, že není překvapivé, že Corbynova popularita nyní stoupá, protože média o něm vytvořila tak záporný obraz, že je nerealistický a lidé v něj přestávají věřit.

Odpověď je nasnadě: Jeremy Corbyn se díky svým radikálním názorům vymyká představě ideálního představitele politického establishmentu, a proto i jeho racionální argumenty bývají zesměšňovány.

    

 * * *

Vážení čtenáři, máme-li ve vydání Britských listů pokračovat, potřebujeme trvalou finanční podporu. K provozu Britských listů je zapotřebí přibližně 60 000 Kč měsíčně. Stačilo by, aby 300 čtenářů přispívalo částkou 200 Kč.

Možná si nemyslíte, že je v českém prostředí Britských listů zapotřebí. (Nenávist, kterou vyvolávají, však spíš napovídá, že ano.)

Pokud takový názor zastáváte, pak samozřejmě finančně nepřispívejte. 

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.   Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

         

0
Vytisknout
11048

Diskuse

Obsah vydání | 1. 6. 2017