Libyjec z Manchesteru v BBC: Zdrojem extremismu je zahraniční politika Západu

25. 5. 2017

Rozhlas BBC ve středu v podvečer interviewoval mladého Libyjce, člena libyjské komunity v Manchesteru, který znal atentátníka Salmana Abediho. Muž žádal o anonymitu. Zde je jeho nesmírně zajímavé svědectví:

"Viděl jsem ho několikrát ve fitku a občas se vyskytoval kolem Wally Range ve čtvrti Old Trafford. My jsme tady velmi silně provázaná komunita."

Reportérka: "Jaký byl?"

"Možná to většinu lidí bude šokovat, ale vůči mně osobně on byl přezdvořilý. Vůbec jsem tento atentát neočekával. Asi většina lidí ho neočekávala. Nebyl to kluk, který by na sebe nějak upozorňoval. Nebyl agresivní, nebyl násilný, ty tendence nikdy neprojevoval. Například, naposledy, co jsem s ním mluvil, bylo to asi před čtyřmi týdny, nezdálo se, že by měl jakékoliv starosti, byl uvolněný, ptal jsem se ho, kdy zase přijde do fitka, říkal mi, ano, přijdu brzo. Myslím, že mu úplně vymyli mozek, naprosto ho znecitlivěli vůči utrpení, které lidem v Británii způsobí, jenom proto, že je ostře proti britskému establishmentu, britské zahraniční politice.  

Reportérka: "Myslíte si, že zuřil ohledně britské zahraniční politiky?"


"Podle mého osobního názoru ano. To, co děti zradikalizuje, je vždycky britská zahraniční politika. I když nakonec ten postoj na sebe přijme nějakou náboženskou formu, začátek té revolty je vždycky motivován zuřivostí nad britskou zahraniční politikou. A důvodem, proč se tímto lidi v Británii nezabývají, je ten, že by to přinutilo britský establishment a možná i celý britský národ zaujmout morálnější přístup k tomu, co se děje v zahraničí. By to přimělo všechny lidi, aby si položili tu morální otázku: Co to děláme v Iráku? Co to děláme v Afghánistánu? Co jsme to způsobili v Libyi?

Protože, víte, před válkou v Libyi všichni chtěli, aby nás západní koalice osvobodila od toho diktátora, ale to, co se pak stalo, když diktátor zemřel, vzniklo mocenské vakuum a to jste přenechali extremistům.

Mám jednoho kamaráda, který nedávno navštívil Libyi, protože jeden jeho známý tam měl svatbu. Cestoval na jih Libye, do města Sirte, což bývala Kaddáfího pevnost. A teď je to jen centrum extremismu."

Moderátorka: "Tady v Manchesteru žije velká libyjská komunita. Jezdí lidi hodně mezi Libyí a Británií, sem a tam? Říkáte, že když jezdí lidi do Libye a vidí, že je tam vlastně teď permanentní válka, že to na ně má vliv?"

"Víte co? Když budeme mluvit realisticky, tak mladý britský muž je tolik ovlivněn svými videohrami. Nemyslíte, že stejně intenzivní dopad mají na ty děti válkou rozervaná země, život ve válečné zóně? Vidí tam krev, jsou znecitlivěni vůči zvuku střelby a vůči zápachu střelného prachu. To se pro ně stane normální zkušeností. Dám vám dokonalý příklad. Je to Libyjec. A vrátí se z Libye. Viděl tam, jak tam umírají jeho bratranci. Vidí, že je tam šílená inflace, takže lidi v podstatě nemají vůbec peníze na jídlo. A ten člověk si položí otázku: Kdo udělal ty první kroky, které Libyjce dostaly do situace, v níž se dnes nacházejí? Kdo podporoval ty extremisty? Kdo je financoval? Kdo jim dával peníze? Bude si pokládat tyto otázky. A jakmile si začne klást tyto otázky, dojde na britskou zahraniční politiku."

Moderátorka: "To jsou názory, které tady slyšíte v Manchesteru hodně?"

"Samozřejmě. Zahraniční politika je naprosto určitě prvotním tématem, o níž se hovoří ve většině libyjských domácností, ve většině muslimských domácností. Protože se zpochybňování a kritice těchhle věcí prostě nevyhnete. To neznamená, že se z vás stává extremista, že jste proti establishmentu, víte, máme v této zemi svobodu projevu, takže bychom měli mít právo vyjadřovat tyhle pochybnosti. Měli bychom mít právo zpochybňovat politiku naší vlády. To je podmínkou zdravé demokracie. A jestliže tihle mladí kluci mají pocit, že nesmějí nic kritizovat, a když něco řeknou, že na ně zaútočí [ultrapravicová komentátorka] Katie Hopkins, když začnou být zakazováni a začne se jim říkat, že to jsou extremisté, že sociální financování, které je jim určeno, je vždycky vydáváno jedině na bezpečnostní účely, jestliže zacházíte s někým trvale, jako že je podezřelý, skončí to tak, že udělají to nejhorší, co je napadne. Protože dospějí k názoru 'Společnost si myslí, že jsem póvl, tak proč ne?'"

Moderátorka: "Ve vaší věkové skupině, mezi v manchesterské komunitě Libyjců, slyšíte hodně takovéto frustrace? Myslíte si, že je to motorem určité míry extremismu?"

"S dovolením, to byste musela být blbá, kdybyste si neuvědomila, že určitá zahraniční politika je motorem extremismu. To se přece vůbec nedá popírat. Jsme snad obětí úplných chimér? Je to proto, že Západ Libyi opustil, poté, co z ní udělal spoušť. A když mladí lidé jezdí z Anglie do Libye a zpět, když máte zemi, kterou vládnou extremisti, řekněme si to upřímně, to je země, kde vládnou extremisti,  co si myslíte, že bude výsledek? Když svět bude dál Libyi zanedbávat, Libye se promění v Afghánistán. Bude to místem, kde bude vznikat extremismus a šířit se do světa - teda ono už to tak dnes je. A je to stále horší."


Zdroj v angličtině ZDE  (audio od minuty 47.30)
0
Vytisknout
5326

Diskuse

Obsah vydání | 30. 5. 2017