Piráti

ANALÝZA PŘED VOLBAMI PIRÁTSKÉHO PŘEDSEDNICTVA

Piráti směřují tam, kde Zelení už byli

1. 8. 2014 / Štěpán Kotrba

čas čtení 9 minut

Programová neujasněnost, do extrémů dohnaný vnitrostranický formalismus hraničící s šikanou vedení, bezuzdně cynický trolling části členské základny, integrace "zelených" a "sorosovských" agend - to vše je dnes Pirátská strana po odchodu jejího charismatického předsedy Ivana Bartoše. Spíš anarchistická komuna než politická strana, konstatoval jeden z jejích sympatizantů a měl pravdu. Právě absence programu a nedostatek vnitřní disciplíny vytváří chaos v komunikaci i voličskou nečitelnost. Komunikace připomíná spíše kakofonii. Základní ideu pirátství chápou všichni, na ní ale voličská přitažlivost strany nestojí. O moc a křeslo pirátského předsedy se nyní uchází mladý právník, Jakub Michálek. Piráti mají druhého Michálka v Senátu: "práskače" a bývalého ředitele Státního fondu životního prostředí , evangelikála Libora Michálka, dnes společného senátora za Zelené, Piráty a KDU-ČSL. I mladý "Jakoubek" má problém se svou identitou. Je víc pirát, víc "občanskospolečnostní" zelený a nebo uměřený věřící?

Na jedné straně libertariánští sympatizanti Svobodných, uprostřed liberální urban intellectuals a zapaření geekové, jejichž politická aktivita se omezuje na občasné flash mob's a trollování interních diskusních fór, nerdi, kteří od programování v php odcházejí pouze na záchod a do ledničky. Na druhém konci anarchosyndikalisté a další naivně romantističtí vyznavači politického aktivismu a legálního hulení trávy. Je to strana s miliony na účtu, která není schopna kvůli "transperentnosti" užívání státního příspěvku proplatit svým členům lepidlo na volební plakáty. Podpora iniciativy Rekonstrukce státu. Proti TTIP, proti ACTA, proti VŠEM. To je vnější, byť zkratkovitý politologický pohled.

Ten vnitřní se orientuje povětšinou dovnitř na neujasněné programové priority a podle sympatií k jednotlivým vůdčím osobnostem barvitého slepence. Podle kandidáta na předsedu Jakuba Michálka má strana tyto vnitřní frakce: konspirační teoretici, rusofilové, krtkovci (stoupenci správce serveru krtek.net, vedoucího technického odboru pirátů Lukáše Nového s pastafariánským cedníkem na hlavě), bartošovci (stoupenci dosavadního předsedy Ivana Bartoše), byrokrati, politici, aktivisti, ekoteroristi.

"Proč tuhle stranu ovládají děti?" - Jan Hrubý

"Ty si myslíš, že to možné není. Já si myslím, že to možné je. Raduju se z naší různosti." "Já nijak zvlášť rovnost před zákonem neprosazuju. Mám nějak na práci věci, který mi připadaj naléhavější." - Josef Ulehla

"Běží tu spousta dovoleb a voleb a nikdo do nich nechce kandidovat. Potom je potřeba něco operativně a rychle rozhodnout a všichni se bojí, že ať udělají, co udělají, vždy se najde dost lidí, kterým se to nebude líbit a rozpoutají nekonečnou mašinerii přezkumů, odvolávaček." - Roman Kučera

"Upřímně: Je mi uplně fuk jestli něco změníme, úspěch vidím v samotné naší existenci." - Martin Švadlenka (ad Eduard Bernstein, autor věty "Hnutí je vším, konečný cíl ničím")

"Já říkám, ať si každý dělá co chce, těším se z jeho aktivity, pokud nikomu neškodí." - Jakub Michálek

"já doporučuju ostatní, ty doporučuješ sám sebe." - Ivan Bartoš Jakubovi Michálkovi

Nemám Pirátům za zlé trollení jako výraz "školy hrou", pokud nepřesáhne únosnou míru, jako při "Operaci Piča". Jsou ukázkou toho, jak si část mladé generace představuje politiku v post-parlamentní a post-stranické době na počátku přímé demokracie. To, co mi vadí, je zpočátku hravá, později pak už jen únavná nedospělost v chování. Nesoustředěnost, malá nebo spíše žádná výdrž a pracovitost. Vymyslet a prosadit nové autorské či patentové právo, přesvědčit o správnosti sdílení laickou veřejnost - to vše chce mimo kreativity i pracovitost a soustředěnost. Piráti se místo toho, aby si vážili vlastního, nesmírně perspektivního vidění klíčové otázky kapitalismu 21. století, soustředili na vnucených témat "rekonstrukce státu" neúspěšných lobbistů americké lidskoprávní agendy. Prosazují cyklostezky a participativní rozpočty, s nadšením se nechávají vodit za nos a namísto monitorování legislativního procesu a tvorby alternativních podob zákonů, které by směrovaly společnost, onanují u tvorby vnitrostranických diskuzních fór a jejich pravidel.

Když jsem psal počáteční analýzu vzniku pirátských stran v Evropě a východisek jejich programů pod názvem "The New Pirate Generation", měla česká strana za sebou jen několik nesmělých krůčků. Psal se rok 2009 a Česká pirátská strana vznikala na ustavujícím fóru dne 28.6.. Nyní jsme o pět let starší. Výsledky 4,7 % v evropských volbách dávají straně šanci i do příštího parlamentu či komunálních voleb. Problémem je, že výkřikové selfpromo "internet je naše moře" a jeden šašek s plyšovým papouškem nezastíní nesplněné sliby , nenaplněné očekávání, personální chudobu a únavu odstoupivšího předsedy.

Do intenzivní práce se svobodnou hudbou se nikdo nehrne (neb to nikoho neživí), ostatní osvobozující agenda nikoho nezajímá (patenty a autorská práva pedagogů vysokých škol, bádajících a píšících skripta za veřejné peníze; patenty vědců z ústavů které pobírají veřejné granty či jsou přímo dotovány z veřejných rozpočtů; texty závazných technických norem za peníze, učebnice pro první třídu, které jsou prostředkem snadného zisku). Piráty jako kdyby zajímaly jen vlastní harddisky plné empétrojek, porna, games a amerických komerčních filmů.

Tohle programové sobectví a lenost je třeba prolomit, ale ne s "Jakoubkem", kterého zajímá jen funkce na vizitce a tvář jednou týdně na obrazovce. Jemu nejde o politiku, ale o vnitrostranické rituály. Což je sice z antropologického hlediska učebnicová odlišnost, fakticky ten ubíjející trolling vyrábí. Jako každý správný právník chce mít pravidla co nejsložitější. Touha po moci bez programu je pro někoho, kdo chce moci dosáhnout a používat jí, smrtelná . Muž s vizí (opravdový předseda, ne ozubená pleš) řekne: tady stojím já a tam vidím cíl. Kdo chcete, následujte mne. Kariérista bez programu řekne: řekněte mi, kde je cíl a já vás k němu povedu. A klidně se domlouvá s lobbistou Tiscali Media Janem Václavem Čepem, který by chtěl kandidovat za Piráty na Praze 1 a stát se ideálně "pirátským" starostou, případně uvrtat Piráty do koalice s Bursíkovým LES - jmenovitě s Kateřinou "biomasou" Jaques. Stejně tak s bývalým starostou MČ P18 za ODS Ondřejem Lněničkou, který má nově kandidovat za ANO jako leader jejich kandidátky... (s vazbou na Babišovu Hanu Marvanovou)... Spoluzakladatel Pirátů Janek Wagner mu suše (a správně) napsal: "Měl by sis už konečně vybrat, buď budeš s Piráty nebo s grázly" Advokát ale vždy slouží těm, kdo platí, ne těm, kdo jsou v právu. Jinak umře hlady.

Piráti a s nimi i všichni, kteří čekají na změnu parlamentní demokracie v tu "online" s participací každého z nás, potřebují předsedu. Chlapa. Autoritu a nerda - vizionáře. Evangelistu nového věku, takového Steva Jobse. Ne nafoukaného elitářského chlapečka s Mgr a Bc, který ještě stále nedospěl.

Piráti nepotřebují rozmělňovat svoji identitu v stovkách nečitelných komunálních koalic s ANO, LES, Zelenými, katolíky a jinými pidistranami s negativním koaličním potenciálem, zkorumpovanými, neschopnými či všeho schopnými politiky v čele. Nepotřebují se zaplétat do místních intrik a komunálně podnikatelské korupce. Dokonce ani nemusí v komunálních volbách zvítězit. Měli by mít ale vždy jasnou komunální vizi komfortní a transparentní obce, jejíž IT nebude postaveno na Microsoftu a zlodějských smlouvách, jejíž rozpočet bude konzultován s občany a jejíž radnice se bude chovat vůči občanům korektně i po volbách. Piráti potřebují prostřednictvím kandidátů budovat povědomí o své vlastní agendě, o své vlastní identitě. Potřebují budovat vlastní značku a svoji pověst. SAMOSTATNĚ. Piráti potřebují dlouhodobou trpělivost při komunálním vysvětlování a soustředění na celostátní témata. Potřebují prokázat sebeorganizační kompetence, odborné zázemí, koordinovanou schopnost být občanům užiteční, i když nebyli zvoleni. To je užitečná politika. Zeleným trval v minulosti průnik do komunálu deset let a to už měli svoje lidi či sympatizanty na odborech životního prostředí i ministerstvech. Měli svoje "zelené" katedry na vysokých školách, učitele škol středních i základních. Vychovávali si svoje voliče od první třídy. Piráti mají dnes lepší šanci. Počítač či smartphone, stejně jako digitální televizi má dnes každý. Ale ne všichni s touto technikou jsou kamarádi. Nezištnou sousedskou radu či pomoc zkušeného uvítá mnoho lidí. V každé obci, v každé škole. To je politika. To je politika pro zítřek.

0
Vytisknout
13689

Diskuse

Obsah vydání | 5. 8. 2014