Další hra aneb Kdo s koho

19. 9. 2012

čas čtení 3 minuty

Prohibice. Slovo, které ještě před nedávnem málokdo znal, či dokonce ve svém slovním vyjadřováním aktivně používal. Dnes je to jedno z nejčastěji skloňovaných podstatných jmen, je-li řeč o alkoholu. V České republice není dospělého jedince, který by dané slovo už nevyslovil. Alkohol je, zdá se jedním z hlavních tahounů daní v této zemi. Aspoň dle množství věnované pozornosti tomuto zbytnému statku od médií. Je to taktéž základ prapodivné hry "kdo z koho"- likérky, vláda a nebo životy občanů, píše Barbara Oberreiterová.

Ačkoli teprve před týdnem se sestavoval krizový štáb za účelem pátrání po distributorech a výrobcích metanolu, dnes je pátrání mnohem dál. Mimojiné úřady vyčíslily, že přibližně čtvrtina alkoholu je tzv. pančovaná a na našem území bylo od začátku roku zabaveno cca 3 700 litrů nelegálního alkoholu. Za to Kalousek si udělal jiný propočet. Jednodušší. Čím déle bude zákaz prodeje alkoholu nad 20 % trvat, o to více milionů, pro státní rozpočet tolik cenných, vláda přijde. V ČR se prodá denně alkohol přibližně za 55 milionů a vzhledem k tomu, že je na něj uplatňovaná spotřební daň 20 %, denně to činí 11 milionů. Prohibice trvá od pátku 14.9. Spočítejme si proto, o kolik milionů už státní kasa přišla. A toto není jediný dopad na příjmovou stranu státního rozpočtu. Zákaz prodeje alkoholu snižuje tržby všem disco a koktejlklubům, restauracím a především výrobcům tvrdého alkoholu. Samozřejmě tyto tržby rovněž podléhají patřičnému zdanění a to už je slušná suma, co denně přiteče do státní kasy.

Další náhled na zákaz prodeje trvdého alkoholu pochází ze strany výrobců tvrdého alkoholu. Ti se buď dokáží přizpůsobit podmínkám a dát hlavní důraz na prodej povolených likérů, nebo se nepřizpůsobí a zavřou výrobu, propustí lidí a postaví je do fronty sociálně slabých na úřadu práce.

Otázkou je, proč musela situace dojít tak daleko a proč si pití alkoholu muselo vyžádat již přes dvacet obětí. Přičemž vymést nelegální palírny a prodejce nelegálního alkoholu z českého území by bylo nadmíru jednoduché. Stačila by skupina šikovných policistů a jeden schopný ministr vnitra, kteří by pracovali pro dobro občanů a ne svých peněženek. Tito lidé by sledovali informace od informačních služeb, toky alkoholu a dělali by velké razie na všechny pančovatele a překupníky nepravého, nebezpečného alkoholu. Byla by otázka několika měsíců, než by došlo k vymýcení tohoto neduhu. Bohužel i v tomto státě platí pravidlo "když se na správné místo položí správná suma, všechno jde". Není pravda, že vymýtit nelegální alkohol z českých trhů nelze. Kdyby se chtělo, šlo by to.

Ministr financí přesto, jak je situace vážná, chce co nejdřívě uvolnit zákaz prodeje alkoholu. Nezbývá mi, než se zeptat. Jde mu vážně o to, že piják kořalky nepřejde na víno a měl by pít, co mu chutná -- že všechny lihovary tvrdě prodělávají -- anebo o to, aby výpadek na daních ve státní kase byl co nejnižší?

0
Vytisknout
10101

Diskuse

Obsah vydání | 21. 9. 2012