A kdo odškodní obětí metanolové aféry?

20. 9. 2012 / Petr Vařeka

Tisková konference premiéra Nečase z 19.9. i opoziční ČSSD, která následovala po ní, se shodovaly v tom, že prohibici je nutné ukončit co možná nejdřív, protože firmy podnikající v alkoholovém byznysu přicházejí denně o desítky milionů korun a stát pak tratí na odpovídající spotřební dani. Kupodivu Nečas ani předseda ČSSD Sobotka se ani slovem nezmínili o omluvě postiženým a pozůstalým obětem otráveného alkoholu legálně zakoupeného v legálních prodejnách, o odškodnění ani nemluvě.

Připadá mi to vrcholně nevkusné, ba až sprosté.

Výrobní cena konzumního lihu je totiž jen malým zlomkem jeho ceny prodejní a značnou část rozdílu mezi nimi inkasuje stát v podobě spotřební daně. Normálně uvažující člověk by očekával, že část tohoto profitu bude státem investována právě do ochrany spotřebitelů před zdravotně závadnými lihovinami ať už pravidelnými kontrolami jeho kvality, či opatřeními proti jejich nelegální výrobě, distribuci či prodeji. A to v takové míře, aby se v žádném případě nemohlo otrávit na desítky lidí.

A to se evidentně nestalo. Člověk mající právní vědomí (a snad ještě v tomto státu už nevymřeli) musí proto vnímat metanolový skandál jako trestuhodné selhání státu, zakládající zcela nepochybný nárok na alespoň finanční kompenzaci těm, kteří se stali jeho oběťmi. Pokud se tento stát pokládá za právní, měl by tento nárok být postiženým či pozůstalým přiznán dokonce automaticky, aniž by by jej explicitně uplatňovali.

Bohužel se vše zdá nasvědčovat tomu, že zadostiučinění se jim od tohoto státu jen tak nedostane, a tak asi nezbývá než se obrátit k evropskému soudu a doufat, že ten jim nakonec dá za pravdu.

Je totiž odsouzeníhodné, že tento stát se zajímá jen o prospěch velkých firem a na práva obyčejných lidí nehledí.

0
Vytisknout
4112

Diskuse

Obsah vydání | 21. 9. 2012