Dědicem KSČ je v dnešní ČR česká pseudopravice

20. 9. 2012 / Boris Cvek

Byť jsem antikomunista (tedy zásadně odmítám komunistické totality a standardní komunistický názor na svět, hlásaný komunistickými stranami tam, kde samy vládly celé společnosti... východní blok v Evropě, Čína, KLDR, Kambodža, Kuba), musím bohužel souhlasit s poznámkou Jana Čulíka, že český "antikomunismus" po roce 1990 vážně omezuje v Česku demokracii proto, že má tendenci standardní demokratickou kritiku označit za "komunistickou", a tím ji bolševicky odsoudit.

Kdo nesouhlasí s fungováním poměrů po roce 1990, bývá označován za komunistu, byť by mu vadilo právě to, co se za vlády KSČ stalo standardem: všeobecná zlodějina, lhaní, vláda mafie a nezákonnosti.

Musí se říci, že takto pojatý "antikomunismus" je ve svém jádru bolševický, odmítající pluralitu a otevřenou debatu.

Je to totalitní myšlení.

Antikomunismus takového Karla Čapka nebo Ferdinanda Peroutky byl právě odmítnutím totalitního, nekritického, fanatického myšlení ve jménu otevřené demokratické debaty.

V Česku ovšem vznešená myšlenka svobody zdegenerovala v nezodpovědnou nezákonnost a vládu silnějšího a zločinnějšího mafiána a kritika těchto poměrů byla smetena ze stolu obviněním, že je komunistická.

Demokracie se tak stala pokračováním normalizace pod taktovkou české bolševické pseudopravice s jediným, klausovským, správným názorem na svět.

Pokud je dnes někdo poctivý antikomunista, musí být zejména proti bolševikům z ODS.

Česká pseudopravice je po roce 1990 tím skutečným dědicem a pokračovatelem KSČ, nikoli česká levice, včetně KSČM.

A pokud jde o antikomunismus... není antikomunismus jako antikomunismus.

Antikomunistou byl i Hitler nebo Mussolini, znám spoustu nechutně omezených antikomunistů mezi dnešními fašisty a ultrakatolíky.

Pokud je někdo proti nacismu nebo komunismu, je klíčová otázka, jaké jsou jeho důvody... mnohdy je někdo proti nacismu proto, že je bolševik a stalinista, mnohdy je někdo proti komunismu proto, že je nacista.

0
Vytisknout
6114

Diskuse

Obsah vydání | 21. 9. 2012