Vědci zjistili, že lidé náhle zestárnou rychle ve dvou dobách svého života - ve 44 letech a pak v 60 letech

15. 8. 2024

čas čtení 4 minuty
 
Americká zjištění naznačují, že stárnutí není pomalý a stálý proces. Zřejmě to vysvětluje prudký nárůst zdravotních problémů v určitém věku



Pokud jste si všimli náhlého nárůstu vrásek, bolestí nebo celkového pocitu, že jste zestárli téměř přes noc, může to mít vědecké vysvětlení. Výzkum naznačuje, že stárnutí neprobíhá pomalu a plynule, ale přinejmenším ve dvou zrychlených fázích.

Studie, která sledovala tisíce různých molekul u lidí ve věku 25 až 75 let, zjistila dvě hlavní vlny změn souvisejících s věkem ve věku kolem 44 let a znovu v 60 letech. Tato zjištění by mohla vysvětlit, proč v určitém věku dochází k prudkému nárůstu některých zdravotních problémů, včetně muskuloskeletálních problémů a kardiovaskulárních onemocnění.

 

„V průběhu času se neměníme jen postupně. Dochází k opravdu dramatickým změnám,“ uvedl profesor Michael Snyder, genetik a ředitel Centra pro genomiku a personalizovanou medicínu na Stanfordově univerzitě a hlavní autor studie.

„Ukazuje se, že polovina čtyřicátých let je obdobím dramatických změn, stejně jako počátek šedesátých let - a to platí bez ohledu na to, jakou třídu molekul zkoumáte.“

Výzkum sledoval 108 dobrovolníků, kteří každých několik měsíců po dobu jednoho roku až téměř sedmi let odevzdávali vzorky krve a stolice a stěry z kůže, úst a nosu. Výzkumníci hodnotili 135 000 různých molekul (RNA, proteiny a metabolity) a mikrobů (bakterie, viry a plísně žijící ve střevech a na kůži účastníků).

Množství většiny molekul a mikrobů se neměnilo postupně, chronologicky. Když vědci hledali shluky molekul s největšími posuny, zjistili, že k těmto proměnám dochází především v době, kdy je lidem kolem 40 a 60 let.

Výkyv stárnutí v polovině 40. let byl neočekávaný a původně se předpokládalo, že je důsledkem perimenopauzálních změn u žen, které zkreslují výsledky pro celou skupinu. Data však odhalila, že k podobným změnám dochází i u mužů v polovině 40. let.

„To naznačuje, že menopauza nebo perimenopauza sice mohou přispívat ke změnám pozorovaným u žen v polovině 40. let, ale že pravděpodobně existují i jiné, významnější faktory, které tyto změny ovlivňují jak u mužů, tak u žen,“ uvedl Dr. Xiaotao Shen, bývalý postdoktorand na Stanfordské lékařské fakultě a první autor studie, který nyní působí na Nanyang Technological University v Singapuru.

První vlna změn zahrnovala molekuly spojené s kardiovaskulárními chorobami a schopností metabolizovat kofein, alkohol a lipidy. Druhá vlna změn zahrnovala molekuly, které se podílejí na regulaci imunity, metabolismu sacharidů a funkci ledvin. Molekuly spojené se stárnutím kůže a svalů se změnily v obou časových bodech. Předchozí výzkum naznačoval, že k dalšímu náhlému nárůstu stárnutí může dojít kolem 78. roku věku, ale nejnovější studie to nemohla potvrdit, protože nejstarším účastníkům bylo 75 let.

Tento vzorec odpovídá předchozím důkazům, že riziko mnoha nemocí souvisejících s věkem se nezvyšuje postupně, přičemž riziko Alzheimerovy choroby a kardiovaskulárních onemocnění vykazuje prudký nárůst po 60. roce života. Je také možné, že některé změny mohou souviset s životním stylem nebo faktory chování. Například změna v metabolismu alkoholu by mohla být důsledkem zvýšené konzumace alkoholu v polovině 40. roku života, což může být stresující období života.

Autoři uvedli, že tato zjištění by mohla pomoci zaměřit se na intervence, jako je například zvýšení fyzické aktivity v období rychlejšího úbytku svalové hmoty. „Jsem přesvědčen, že bychom se měli snažit upravit svůj životní styl, dokud jsme ještě zdraví,“ řekl Snyder.

Zjištění byla publikována v časopise Nature Aging.


Podrobnosti v angličtině ZDE

1
Vytisknout
2839

Diskuse

Obsah vydání | 16. 8. 2024