Jak bude Putin reagovat na ukrajinskou invazi do Kurska?

15. 8. 2024

Dlouhodobé plány Kyjeva jsou nejasné, ale čím déle bude invaze trvat, tím těžší bude pro prezidenta Vladimira Putina ji smést ze stolu jako zádrhel v jinak úspěšném válečném úsilí.

Obvykle je známkou toho, že v Kremlu se něco nedaří, když pro to elita začne používat nejrůznější eufemismy. Plnohodnotný útok Kremlu na Ukrajinu dlouho nebyl „válkou“ nebo „invazí“, ale „speciální vojenskou operací“.

Putin slavně odmítal vyslovit jméno zesnulého opozičního vůdce Alexeje Navalného, dokud byl naživu, a mluvil o něm jako o „jisté osobnosti“ nebo „občanovi, kterého jste zmínil“

Nyní, když ukrajinské síly postupují hluboko na ruské území, probíhá podobná jazyková hra. FSB, hlavní ruská bezpečnostní agentura, oznámila, že byla přijata „opatření“ proti „ozbrojené provokaci“.

Putin a další představitelé různě označují „situaci“, „teroristický útok“ a „události v Kurské oblasti“. Pozoruhodně chybí slova jako „invaze“ nebo „ukrajinská kontrola“ ruského území.

Když v pondělí začal úřadující oblastní gubernátor při videospojení se schůzkou na vysoké úrovni vyjmenovávat počet osad obsazených ukrajinskou armádou, podrážděný Putin ho přerušil a řekl mu, aby takové věci nechal na armádě a místo toho se zaměřil na popis humanitární reakce.

Tato výměna názorů toho nechtěně hodně odhalila, uvedla Olga Vlasová, hostující vědecká pracovnice Institutu pro Rusko na King's College v Londýně.

„V gubernátorově hlase bylo později na schůzce slyšet znepokojení. Bylo zcela zřejmé, že není připraven na to, že se na jeho území povede válka,“ řekla.

„A když se pokusil podělit o informace, které měl, Putin mu to nedovolil. Chce zastavit sdělování čehokoli, co by v ruské společnosti zvýšilo míru neklidu.“

Invaze na části území Ruska zhoršuje dilema, kterému Kreml čelí od začátku své plnohodnotné invaze: zda válku Ruska na Ukrajině líčit jako existenční boj na život a na smrt se Západem a předehru ke třetí světové válce, nebo zda naznačovat, že jde o lokální konflikt, který je plně pod kontrolou a nikdo se nemá čeho obávat.

Státem kontrolovaná média v různých obdobích prosazovala obě tato protichůdná vyprávění, ale v uplynulém týdnu dávala přednost druhé verzi.

Televizní zpravodajství se soustředilo spíše na to, jak ruské síly odrážejí vpád a jak lidé v celé zemi solidárně posílají do regionu humanitární pomoc, než aby se zabývalo mimořádným pohledem na cizí vojáky, kteří poprvé od druhé světové války okupují ruské území.

Zatím se zdá, že to funguje. Jekatěrina Schulmannová, nerezidentní vědecká pracovnice Carnegie Russia Eurasia Center v Berlíně, uvedla, že v souvislosti s vpádem Ukrajiny do Kurska nedošlo k výraznému zvýšení zájmu Rusů o zpravodajství o této věci.

„Celkově se zdá, že bagatelizace této  události zatím funguje, protože spojuje přání elit i lidu,“ uvedla.

Putinova reakce však nebyla zdaleka tak přesvědčivá. Neobjížděl postižené oblasti ani nepronesl strhující projevy požadující oduševnělou obranu.

Zapadá to do vzorce, který se za celou dobu jeho vlády, počínaje krizí s ponorkou Kursk v roce 2000 krátce poté, co se stal prezidentem, projevuje tím, že v krizových okamžicích často reaguje pomalu.

V této chvíli už si na to elita zvykla a vidí, že Putin časem přebírá iniciativu zpět.

„Viz Prigožin: reakce na samotný převrat byla žalostná, ale kdo se smál jako poslední? O měsíc později vybouchl v plamenech,“ řekla Schulmannová s odkazem na neúspěšný pokus o puč z loňského léta, při němž byla Putinova nepřítomnost při vývoji událostí nápadná. Prigožin později zemřel při výbuchu na palubě svého soukromého letadla.

Nyní budou elitní kruhy sledovat, zda se Putinovi po počáteční nejisté reakci na události v Kursku podaří opět situaci zvládnout.

Podrobnosti  v angličtině ZDE