Křetínský potvrdil záměr převzít Slovenské elektrárny

16. 8. 2024 / Albín Sybera

 
 
Skupina EPH českého energetického a mediálního oligarchy Daniela Křetínského hodlá uplatnit opci na navýšení svého podílu v hlavní slovenské energetické společnosti Slovenské elektrárne (SE) na 66 %, uvedla  EPH, píše Albín Sybera na serveru bne Intellinews. 

 

Odkoupením 33% podílu italské energetické společnosti Enel by EPH získala faktickou kontrolu nad SE, ačkoli vláda si ponechá blokační minoritní podíl 34 %. Znamenalo by to také odchod společnosti Enel ze Slovenska po téměř 20 letech, během nichž se neustále hádala s vládou a snažila se modernizovat dříve státem vlastněnou energetickou společnost.

Křetínského mluvčí Daniel Častvaj ČTK řekl, že Křetínského společnosti usilují o majoritu v SE, které vyrábějí asi 70 % veškeré elektřiny vyrobené na Slovensku.

„Podle dříve uzavřených dohod můžeme koupit další třetinu [SE], kterou nyní drží italský Enel, a hodláme tak učinit,“ citovala ČTK Castvaje, který však odmítl upřesnit termín nebo cenu kvůli regulačním omezením.

ČTK také s odvoláním na své zdroje napsala, že jednání mezi Křetínského EPH, který je součástí EP Corporate Group (EPCG), a italskou stranou již probíhají.

EPH vstoupil do SE v roce 2016 prostřednictvím společného podniku 50-50 s názvem Slovak Power Holding BV s Enelem, který převzal 66% podíl italské skupiny.  EPH se tehdy dohodl, že za efektivní 33% podíl zaplatí 375 milionů eur.

V rámci opce měla slovenská vláda předkupní právo na odkup Enelu, ačkoli Křetínského společnost byla vždy považována za nejpravděpodobnějšího kupce. Křetínský navázal úzké vztahy se stranou Smer populistického premiéra Roberta Fica, za jehož předchozích vlád dosáhl dohody o SE a v roce 2013 také převzal společnost Eustream, která provozuje slovenskou část plynovodu Bratrství, jímž se do Evropy přivádí ruský plyn.

ČTK rovněž informovala, že EPCG hodlá investovat až 10 miliard eur do odprodejů uhlíku ve svých německých aktivech ovládaných EP Energy Transition. EPH je energetickými a ekologickými analytiky v Česku, Německu a dalších zemích kritizována jako jedna z nejšpinavějších společností ve střední Evropě.

„Transformace dříve uhlíkových aktiv již začala, postupně vypínáme uhlíkové bloky a investujeme do výstavby nových obnovitelných a nízkoemisních zdrojů,“ komentoval pro ČTK Častvaj.

Mediální divize EPCG a na EP napojená společnost Czech Media Invest (CMI) také jedná - prostřednictvím francouzského vydavatelství Editis ovládaného CMI - o převzetí dalšího francouzského vydavatelství Delcour.  

Převzetí SE ze strany EPH se protáhlo, protože slovenská energetická skupina má problémy s dokončením nového bloku ve své jaderné elektrárně Mochovce. To bylo zdrojem neustálých sporů mezi vládou a společností Enel a jedním z důvodů, proč italská skupina vůbec uzavřela dohodu s EPH a zahájila svůj odchod ze Slovenska poté, co skupinu koupila v roce 2005 v rámci privatizace. Tehdy za 66% podíl zaplatila 839 milionů eur.

SE loni na podzim dokončila poslední zkušební provoz třetího jaderného bloku v elektrárně Mochovce a letos se chystá zprovoznit čtvrtý blok, i když tento měsíc slovenská média informovala o dalším zpoždění tohoto procesu.

V červenci se SE dohodla s francouzskou společností Framatome na dodávkách jaderného paliva pro své reaktory VVER 440. Po ruské invazi na Ukrajinu se SE snaží diverzifikovat svou závislost na dodávkách jaderného paliva od ruské státní agentury Rosatom. Jaderný průmysl v tehdejším Československu byl v 70. a 80. letech 20. století zahájen v úzké spolupráci se Sovětským svazem. První dodávky z Framatomu se očekávají v roce 2027.        

Protikorupční nevládní organizace a liberální média obviňují Ficovu vládu z toho, že sleduje zájmy velkých soukromých korporací na úkor ekonomiky země a standardů právního státu. V červenci se Fico a další ministři kabinetu postavili na stranu zájmů rafinerie Slovnaft, kterou vlastní maďarský MOL, poté, co po ukrajinském zpřísnění sankcí proti ruskému gigantu Lukoil zaznamenala snížený přísun ruské ropy.