Francouzské volby: krajní pravice má nakročeno k vítězství v prvním kole. Co se stane teď?
1. 7. 2024
čas čtení
6 minut
Macronovo uskupení a levicově-zelená aliance budou muset spolupracovat, aby Národní frontu nepustili k moci, ale nebude to snadné.
Národní sjednocení (RN) získalo v prvním kole předčasných dvoukolových parlamentních voleb ve Francii podle prvních odhadů 34 % hlasů, levicová aliance Nová lidová fronta (NFP) 28-29 % a centristický blok Společně prezidenta Emmanuela Macrona 20-22 %.
Podíl hlasů na celostátní úrovni je však velmi obtížné převést na předpokládaný počet křesel v Národním shromáždění. To proto, že konečný výsledek bude záviset na výsledcích ve volebních obvodech. Ačkoli průzkumy veřejného mínění vydávají odhady počtu mandátů, francouzský úřad pro dohled nad průzkumy veřejného mínění je nepotvrzuje.
Zde je průvodce tím, co bude následovat, když se voliči připravují na rozhodující druhé kolo hlasování 7. července, kdy by Francie mohla poprvé ve své historii rozhodnout o tom, že kontrolu nad vládou předá krajně pravicové, protiimigrační straně.
Aby kandidát získal v prvním kole jedno z 577 křesel v národním shromáždění, musí získat více než 50 % odevzdaných hlasovacích lístků, což představuje nejméně 25 % registrovaných voličů.
To se obvykle stává jen výjimečně, ačkoli při vysoké volební účasti v roce 2024 toto číslo prudce vzrostlo a dosáhlo možná až 80 hlasů.
Pokud toho žádný kandidát ve volebním obvodu nedosáhne, postupují do druhého kola dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů plus kdokoli další, kdo nasbíral alespoň 12,5 % všech registrovaných voličů. V tomto kole je zvolen kandidát, který získá nejvíce hlasů.
Dvoukolový systém je značně disproporční a uměle posiluje větší strany. Například při volební účasti 65 % by 12,5% překážka znamenala, že strany by musely získat podporu téměř 20 % oprávněných voličů, aby postoupily do druhého kola.
V posledních parlamentních volbách byla účast výrazně nižší, což znamená, že téměř v každém volebním obvodu postoupili do druhého kola pouze dva kandidáti a počet tří- nebo čtyřkolových soubojů byl velmi nízký.
Ve volbách v roce 2012 se při volební účasti 57 % konalo 34 tzv. tříkolových kol. V roce 2017, kdy byla volební účast 49 %, se konalo pouze jedno a naposledy v roce 2022 jich bylo osm při volební účasti pouhých 47 %. Předchozí rekord byl 76, a to v roce 1997.
Kombinace nejvyšší volební účasti od 80. let 20. století a menšího počtu kandidátů - 4 011 oproti 6 290 v roce 2022 - pouze ze tří hlavních táborů (levice, střed a krajní pravice) - znamená, že druhé kolo voleb v roce 2024 bude obsahovat rekordní počet "trojkoaličních" soubojů.
Vzhledem k tomu, že se v neděli zúčastní voleb odhadem 69 % registrovaných voličů, mohli by se voliči v rekordním počtu volebních okrsků 7. července podle průzkumů v zásadě setkat s tříkolovým soubojem - možná až na polovině všech křesel ve sněmovně. Agentura Ipsos v neděli předpověděla 285 až 315 tříkolových soubojů.
Teoreticky by tří- nebo čtyřkolové souboje měly vyznít ve prospěch strany s největším podílem hlasů v prvním kole - v těchto volbách obecně RN -, protože hlasy opozice jsou rozděleny. Mnoho tříkolových soubojů však takto nezůstává.
Donedávna platilo, že pokud to vypadalo, že RN získá mandát v tříkolovém souboji, strany na druhém a třetím místě vyjednávaly o tom, čí kandidát vypadne.
Aby však byla tato strategie úspěšná, vyžaduje jednak ochotu hlavních stran stáhnout své kandidáty, jednak ochotu voličů přistoupit na hru, kdy středolevicoví voliči podporují středopravicového kandidáta a naopak.
Tato "republikánská fronta" se však neustále tříští, voliči jsou stále méně ochotni "držet se za nos" a odevzdávat své hlasy stranám, jejichž politika se nemusí nutně shodovat s jejich politickými preferencemi. V roce 2022 RN vrátila rekordních 89 poslanců.
Pokud jde o strany, vedoucí představitelé čtyř stran levicově-zelené aliance NFP - včetně ohnivého lídra radikální levice Nepoddajná Francie (LFI) Jeana-Luca Mélenchona - slíbili, že ve všech volebních obvodech, kde je RN na prvním místě a kandidát NFP na třetím, kandidát NFP odstoupí.
Macronův tábor se k tomu, co by jeho kandidáti v podobné situaci dělali, vyjádřil mnohem méně jasně, přičemž prezident a straničtí lídři označili oba konkurenční tábory za "extrémní" - v případě NFP především proto, že jí dominuje LFI. V neděli však premiér Gabriel Attal prohlásil, že kandidáti na třetím místě by měli ustoupit: "Ani jeden hlas nesmí jít Národnímu shromáždění." V neděli se pak premiér vyjádřil, že "Národní shromáždění" by mělo ustoupit.
Pokud jde o voliče, je situace ještě složitější. Průzkum agentury Ipsos z minulého týdne ukázal, že 87 % voličů NFP je ochotno odevzdat svůj hlas pro zablokování RN, ale pouze 62 % voličů Společně. Jiný průzkum, který provedla agentura Odoxa, zjistil, že blokovat RN je ochotno méně voličů (41 %) než blokovat NFP (47 %) nebo Together (44 %).
Situace je zkrátka značně nejistá a bude proměnlivá, dokud nebudou jasní skuteční kandidáti, kteří se zúčastní druhého kola. Vzhledem k tomu, že až polovina křesel ve sněmovně se může stát trojicí, prostor pro "republikánskou frontu" proti RN tu zjevně je - rozhodující však bude míra mezistranické spolupráce a ochota voličů taktizovat.
2736
Diskuse