Babiš, Orbán, Kickl. Nová krajně pravicová frakce v EP a její vyhlídky

4. 7. 2024 / Matěj Metelec

čas čtení 4 minuty

Hnutí ANO expremiéra a miliardáře Andreje Babiše, maďarská Fidesz pod taktovkou Viktora Orbána a Svobodná strana Rakouska vedená Herbertem Kicklem zakládají novou frakci v Evropském parlamentu. Jmenovat se má Patrioti pro Evropu a jejími základními cíli jsou obrana suverenity, boj proti ilegální migraci a revize Green Dealu. Na první pohled dochází tímto krokem k obohacení spektra evropské konzervativní a krajní pravice (tyto dvě polohy se prolínají občas obtížně rozlišitelným způsobem – nejen proto, že konzervativci se posunují doprava, ale také protože krajní pravice se posouvá směrem do mainstreamu) o lokální středoevropský akcent.

Těžko říct, jestli to je důvodem k národní hrdosti, ale nejzajímavější postavou z trojlístku zakladatelů je Andrej Babiš. Už proto, že jeho příslovečné posuny od založení ANO v roce 2011, motivované snahou obsáhnout další a další voličské rezervoáry, z něj dělají nejméně „autentického“ krajního pravičáka uskupení. Navíc narozdíl od Fideszu a Svobodných bylo ANO v EP až do června součástí liberální frakce Renew. Byť mu byla loni ze strany jeho evropských partnerů vytýkána účast na konferenci „krajněpravicové internacionály“ CPAC v Budapešti (letos už nejel), jeho postavení mezi evropskými liberály podle všeho nebylo ohroženo. Není pravděpodobné, že se nově ustavenému uskupení povede získat jen vzdáleně srovnatelný vliv, jako má stále třetí nejsilnější evropská frakce. Ale také se podle všeho nepřiblíží významu již existujících frakcí blízkého zaměření, Evropští konzervativci a reformisté a Identita a demokracie.

Spíš než k posílení tak dochází spíše k rozbití pole krajně pravicové politiky na evropské úrovni. Vedle Patriotů nová frakce vzniká také kolem Alternativy pro Německo, němečtí extrémisté byli totiž před eurovolbami pod tlakem Marine Le Pen vyloučeni z Identity a demokracie. Aktuálně se očekává, které další strany obě nové frakce posílí. V pondělí se k Patriotům pro Evropu přidala portugalská krajně-pravicová strana Chega, to je ovšem stále málo – aby byly uznány, potřebují frakce EP nejméně třiadvacet poslanců ze sedmi různých zemí sedmadvacítky.

S přistoupením Chegy projekt přestal být výhradně středoevropskou záležitostí, zároveň možná ukázal cestu, kterou se obě nové frakce budou ubírat při získávání potřebných poslanců: malé a ve vlastních zemích spíše nevýznamné politické projekty na pravém okraji politického spektra. Šance, že by se jim povedlo přilákat některého z velkých hráčů jsou ovšem nevalné. Těžko hledat důvody, proč by Národní sdružení Marine Le Pen nebo Bratři Itálie Giorgii Meloni hledalo v evropském parlamentu nový „domov“ zrovna u středoevropských potížistů. Oprávněně mohou mít pocit, že okopávat Evropě kotníky a pokukovat po Putinově Rusku je při jejich politické síle a významu dětskou nemocí, kterou mají dávno za sebou. Mají-li Patrioti jiné ambice, není zatím jasné, které to jsou. V této souvislosti se lze jen stěží lze ubránit myšlence, že hlavním Babišovým cílem je zvýšení tlaku v domácí politice a „vyluxování“ voličů SPD podobným způsobem, jako se

mu to podařilo s předchozími metamorfózami ANO – nejdříve s liberální pravicí a posléze se sociálně demokratickou i komunistickou levicí.

Babišův nejnovější posun tak překonává i tradiční krátkozrakost (skutečných) evropských nacionalistů. O těch lze říci, že jejich horizontem je aspoň evropská politika. Přehlíží ovšem, že pro evropské státy je v globální konkurenci Evropská unie stále nejlepší ze špatných řešení. V mezinárodní aréně by nemohli, a to včetně těch lokálně nejsilnějších, hrát samostatnou roli. Babiš však podle všeho nedohlédne ani na tento horizont a jeho kroky determinuje výhradně imperativ vyhrát příští české parlamentní volby. Právě tento imperativ se však může kvůli přílišnému tlaku na pilu konfrontace znovu stát příčinou Babišova neúspěchu u uren, jako jsme to viděli u volby prezidentské,.

3
Vytisknout
3173

Diskuse

Obsah vydání | 4. 7. 2024