Mezinárodní systém zdanění majetku miliardářů je technicky proveditelný, zjistila studie

26. 6. 2024

čas čtení 4 minuty
 

Návrh by mohl přinést dodatečné příjmy ve výši až 250 miliard dolarů ročně, uvádí zpráva, kterou si nechala vypracovat Brazílie pro skupinu G20.


Podle nové zprávy je mezinárodní systém zdanění majetku 3 000 světových miliardářů technicky proveditelný a mohl by přinést až 250 miliard dolarů ročně.

Studie francouzského ekonoma Gabriela Zucmana dospěla k závěru, že pokrok při hledání způsobů zdanění nadnárodních korporací znamená, že je nyní možné uvalit globální daň na jednotlivce - i když ne každá země souhlasí s účastí.

 
Zucman vypracoval zprávu poté, co byl vyzván Brazílií, která v současné době předsedá skupině rozvinutých a rozvojových zemí G20, aby prozkoumal způsoby, jak zvýšit nízké daně, které v současné době platí superbohatí.

"Tato myšlenka má obrovskou podporu veřejnosti," řekl Zucman při představení zprávy. "Před deseti lety nikdo nevěřil, že 130 zemí podpoří minimální daň pro nadnárodní společnosti. Považovalo se to za utopii."

Zpráva uvádí, že miliardáři v současné době platí v průměru 0,3 % daně ze svého majetku, což je méně, než kolik platí zaměstnanci. Zucman uvedl, že průměrné bohatství 0,0001 % nejbohatších jednotlivců rostlo v letech 1987 až 2024 v průměru o 7,1 % ročně, čímž se podíl miliardářů na celosvětovém bohatství zvýšil ze 3 % na 14 %.

Zucman svůj plán popsal jako navýšení daně z příjmu tak, aby miliardáři platili roční daň v hodnotě nejméně 2 % svého majetku, a uvedl, že progresivní zdanění je "klíčovým pilířem moderních společností".

Podle něj je nutná mezinárodní spolupráce, aby se zabránilo "závodu ke dnu", ale není nutné, aby se k této myšlence přihlásily všechny země, aby se mohla uskutečnit. Spojené státy jsou proti globálnímu zdanění bohatství, ačkoli Zucman uvedl, že rozpočtový návrh Joea Bidena na zdanění amerických superbohatých je v souladu s jeho plánem.

Zucman uvedl, že ocenění majetku miliardářů by bylo poměrně jednoduché, protože většina z něj je držena ve formě akcií. Podle jeho zprávy by se dalo úspěšně prosadit i v případě, že by jej nepřijaly všechny země, a to posílením současných exitových daní (odvodů pro bohaté lidi, kteří odvádějí své peníze do nezúčastněné jurisdikce) a zavedením "daňového výběrčího poslední instance".

To by zahrnovalo rozšíření pravidel, která zúčastněným zemím umožňují zdanit nedostatečně zdaněné nadnárodní společnosti z nezúčastněných zemí, na jednotlivce.

Návrh bude projednán na zasedání ministrů financí zemí G20, které se uskuteční příští měsíc v Rio de Janeiru.

Prozatímní výkonný ředitel Oxfam International Amitabh Behar řekl: "Jedná se o rozumný a seriózní návrh, který je ve strategickém ekonomickém zájmu každé vlády. Všechny země G20 by měly podpořit snahu Brazílie o uzavření vůbec první globální dohody o zdanění superbohatých."

Phil White, člen organizace Patriotic Millionaires UK, řekl: "Zucmanova zpráva ukazuje, že koordinovaný mezinárodní přístup ke zdanění superbohatých je rozumným a spravedlivým způsobem, jak řešit extrémní koncentraci bohatství.

"Řešení bohatství miliardářů by mělo být považováno za počáteční krok; pokud je naším cílem ochránit demokracii před zhoubnými účinky extrémního bohatství, pak by multimilionáři jako já měli být také připraveni platit více - a být hrdí na to, že přispívají svým spravedlivým dílem."

Rozšíření plánu na osoby s majetkem nad 100 milionů dolarů by podle Zucmana přineslo100 až 140 miliard dolarů  ročně.

Podrobnosti v angličtině ZDE

1
Vytisknout
2811

Diskuse

Obsah vydání | 2. 7. 2024