Trest za pomoc Ukrajině: Co stojí za kauzou proti bývalému šéfovi slovenského ministerstva obrany

26. 6. 2024

čas čtení 8 minut
Rozhodnutí o přesunu stíhaček MiG-29 na Ukrajinu může vyústit v trestní stíhání a potrestání bývalého ministra obrany Slovenska Jaroslava Nadě. A možná i bývalého premiéra Eduarda Hegera, píše Jurij Pančenko.

Zahájení odpovídajícího vyšetřování proti exministrovi již oznámilo slovenské ministerstvo obrany.

"Ministerstvo obrany podává trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu sabotáže, vlastizrady, zneužití pravomoci a neplnění fiduciárních povinností (povinností jednat v nejlepším zájmu nejlepších zájmů Slovenské republiky). – pozn. red.)," řekl na brífinku 21. června státní tajemník Ministerstva obrany Slovenska Igor Melicher.

"Již tento pátek zahájíme trestní řízení proti kabinetu Eduarda Hegera a samotnému exministrovi Jaroslavu Naďovi," řekl a označil přesun letadel na Ukrajinu za "protiústavní krok".

Toto prohlášení by mohlo být důležitým mezníkem v politickém životě Slovenska. Přinejmenším proto, že se jedná o první pokus současné vlády potrestat své předchůdce.

Toto prohlášení zároveň vyvolává mnoho otázek. Na jakém základě je možné zahájit trestní řízení? Je možné dovést tento případ až ke skutečnému uvěznění exministra?

A jak může takový verdikt ovlivnit vztahy Slovenska s NATO a partnery v EU? A zároveň s Ukrajinou?

Pomoc od vlády

Na první pohled je otevření trestního řízení ohledně přesunu 13 stíhaček MiG-29 (a s nimi i části systémů protivzdušné obrany Kub) na Ukrajinu zcela očekávané.

Stačí připomenout, že během transferu, který se uskutečnil v březnu 2023, tehdejší opozice v čele se současným premiérem Robertem Ficem vyhrožovala vládě trestním řízením za zneužití pravomoci.

Faktem je, že slovenská vláda tehdy vyhrála hlasování o nedůvěře, byly vyhlášeny předčasné parlamentní volby (které vynesly Fica k moci) a vláda Eduarda Hegera zůstala v postavení úřednického kabinetu.

To je principiální záležitost – slovenská ústava zakazuje takové vládě rozhodovat v oblasti zahraniční politiky. Hegerova vláda však zdůraznila, že se nejednalo o zahraničněpolitické rozhodnutí, ale o běžnou transakci se státním majetkem, pro kterou neexistují žádná omezení – vláda pouze vyjme určité vybavení ze státní rozvahy a převede jej do jiné země.

A co je důležité, tuto logiku přijala většina slovenských ústavních právníků a ve společnosti, což nakonec umožnilo předat tuto techniku ozbrojeným silám Ukrajiny.

Rozhodnutí předchozích vlád o přesunu vojenského vybavení na Ukrajinu aktivně kritizoval Robert Fico – a to i po svém návratu do premiérského postu.

Až dosud však Fico kritizoval především rozhodnutí z roku 2022 předat systém protivzdušné obrany S-300 Kyjevu.

Jako kompenzaci Spojené státy "zapůjčily" na rok na Slovensko systém Patriot, a když toto období skončilo, nabídla pomoc Itálie, která také na rok převedla systém SAMP/T.

Když se však toto období chýlilo ke konci, ukázalo se, že už nejsou žádní lidé ochotní Slovensku pomáhat, což ve Ficovi vyvolalo rozhořčení. Řekl, že rozhodnutí předat "funkční systém S-300" na Ukrajinu ponechalo jaderné elektrárny a další strategické cíle v zemi bez ochrany. A dokonce oznámil jednání se Spojenými státy o nákupu systému Patriot.

Toto rozhodnutí však nemá žádné soudní vyhlídky, protože bylo učiněno "plnohodnotnou" vládou.

U stíhaček MiG-29 je situace zcela opačná – navzdory tomu, že jejich přesun nevedl k oslabení obrany Slovenska (země nakupuje várku letounů F-16 a do jejich příchodu je ochrana nebe nad zemí garantována sousedním Polskem a Českou republikou), má větší právní perspektivu.

Je to záležitost pro PR

Zdá se však, že samotná Ficova vláda nevěří v možnost trestního stíhání kvůli vládnímu zneužívání moci.

Koneckonců na základě výroků, které na briefingu zazněly od Igora Melichera, se bude hledat především v postupu přípravy programu.

Podle státního tajemníka ministerstva obrany ministerstvo v současné době nemá oficiální právní analýzu, která by umožňovala předání vojenského materiálu zmíněným způsobem. A materiály, které exministr poskytl, podle něj "neodpovídají znakům úředního dokumentu řádně zaevidovaného v agendě ministerstva".

To znamená, že se snaží najít vinu bývalého ministra Nadě v rozporu s postupem při převodu, a nikoli ve schválení nezákonného rozhodnutí.

Expert Slovenské asociace pro zahraniční politiku Alexander Duleba spojuje rozhodnutí současné vlády zahájit kauzu na Jaroslava Nagye s žalobou, kterou bývalý ministr obrany podal na místopředsedu slovenského parlamentu Luboše Blahu.

Ten je představitelem Ficovy strany Smer-SD a má dost ošklivou pověst. Zejména je to on, kdo pronáší nejskandálnější výroky a útočí na opozici.

"Blaha učinil řadu prohlášení, v nichž obvinil Nadě ze zrady – a nakonec ho zažaloval a obvinil ho ze lži. Je zřejmé, že tento případ je jakousi reakcí současné vlády – měla by posílit Blahovu pozici u tohoto soudu," uvedl Alexander Duleba.

Je příznačné, že ministr zahraničí Melicher na svém brífinku také obvinil Nagye ze zrady.

"Osobně si myslím, že Jaroslav Naď je zrádce a neměl by zůstat nepotrestán," řekl.

Zdá se, že hlavním účelem této žaloby je pokračovat v obviňování opozice ze zrady.

A pokud je tento předpoklad pravdivý, pak je současný případ jen PR válkou mezi slovenskými úřady a opozicí. Ve kterém jsou hlasitá obvinění důležitější než potřeba je dokazovat.

Není však zdaleka jisté, že kauza skončí pouze obviněním. Existuje důvod se domnívat, že Ficova vláda zahajuje skutečnou válku s opozicí.

Ficova pomsta?

Nedávný útok na slovenského premiéra by mohl být pro zemi zlomový.

Koneckonců, současná vláda přímo říká, že za tímto pokusem o atentát stojí opozice, nezávislá média i veřejné organizace, které jsou "financovány ze zahraničí".

Ficovo první prohlášení, učiněné z nemocnice, nedává žádný důvod k pochybnostem: On sám jmenoval ty, kteří jsou zodpovědní za útok na jeho osobu, a chystá se pomstít.

Trestní řízení zahájené proti klíčovým členům bývalé vlády se v této souvislosti jeví jako logické pokračování výhrůžek slovenského premiéra.

A pokud je tento předpoklad správný, pak mohou být důsledky extrémně nebezpečné.

Případný trest pro exministra za poskytnutí nezbytné pomoci Ukrajině se v NATO a EU pravděpodobně nesetká s příznivým přijetím, a to ani v případě, že soud shledá určitou nedbalost v práci ministerstva obrany.

V souladu s tím bude mít toto rozhodnutí přímý dopad jak na domácí, tak na zahraniční politiku Slovenska.

Zejména Fico stále pilně manévruje v zahraniční politice, aby se vyhnul konfliktu se Západem. Například na rozdíl od maďarského premiéra Viktora Orbána neblokoval integraci Ukrajiny do EU (i když je proti jejímu vstupu do NATO).

V případě verdiktu o vině Jaroslava Nagye však bude toto manévrování ukončeno.

A takový konflikt samozřejmě nemůže neovlivnit vztahy s Ukrajinou, kde se Fico zatím také snaží udržet rovnováhu mezi kritikou a spoluprací.

K revizi vztahů nebude žádná alternativa – koneckonců, v tomto případě je Ukrajina ve skutečnosti zainteresovanou stranou.

* * * * *

V nadcházejících měsících, možná dokonce týdnech, dostaneme odpověď na to, jakou strategii Robert Fico zvolil.

Přistoupí k realizaci svých hrozeb pomstou opozici (i za cenu rozchodu se Západem), nebo bude pokračovat v manévrování?

Zdroj v ukrajinštině: ZDE

0
Vytisknout
3504

Diskuse

Obsah vydání | 2. 7. 2024