PACE přijalo rezoluci o vytvoření zvláštního tribunálu pro Putina a ruské velení za válečné zločiny

28. 6. 2024

"Ve třech rezolucích, které byly dnes přijaty po společné debatě ve Štrasburku, PACE nastínila plány na pohnání Vladimira Putina a jeho generálů k odpovědnosti za agresi proti Ukrajině, posílení sankcí proti Rusku a boj proti jeho pokusům o "vymazání" ukrajinské kulturní identity," uvádí se na webových stránkách organizace v prohlášení.

Uvádí, že vytvoření zvláštního tribunálu se stalo "nejlepší možnou variantou, pokud jde o právní základ a politickou legitimitu", jak postavit ruské vedení před soud za zločiny. Zvláštní tribunál bude vytvořen na základě dohody mezi Radou Evropy a Ukrajinou. Zástupci Nizozemska navrhli, aby se takový tribunál konal v Haagu. PACE rovněž zopakovalo výzvu ke konfiskaci ruského majetku a jeho převodu do Mezinárodního kompenzačního fondu pro Ukrajinu.

V samostatném usnesení Parlamentní shromáždění navrhlo způsoby, jak zaplnit "mezery" ve stávajících sankcích proti Rusku, konkrétně zařazení plavidel "stínové flotily" na seznam a jejich zákaz, posílení kontroly vývozu a pohnání mateřských společností k odpovědnosti za činnost jejich dceřiných společností.

Ve třetí rezoluci PACE odsoudila systematické snahy Ruska o "vymazání" ukrajinské kulturní identity, jako je přepisování učebnic dějepisu, ničení kulturního dědictví a "rusifikace" dětí.

V březnu loňského roku vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a dětskou ombudsmanku Marii Lvovou-Bělovovou.

Putin je podezřelý ze spáchání válečných zločinů, konkrétně nezákonné deportace obyvatelstva (dětí) a jejich přesun z okupovaných území Ukrajiny na území Ruské federace. Podobná obvinění byla vznesena proti Lvové-Bělovové. Zatykač na Putina a Lvovou-Bělovovou byl vydán na žádost prokuratury. Zločiny, z nichž je Putin obviněn, byly páchány na okupovaném území Ukrajiny nejméně od 24. února 2022.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová uvedla, že rozhodnutí ICC jsou "právně neplatná". "Rusko není smluvní stranou Římského statutu Mezinárodního trestního soudu a nemá vůči němu žádné závazky. Rusko s tímto orgánem nespolupracuje," vysvětlila. V květnu loňského roku vyšetřovací výbor v nepřítomnosti obvinil prokurátora a soudce Mezinárodního trestního soudu, kteří vydali zatykač na Putina a Lvovou-Bělovovou, a také zařadil prokurátora a soudce na seznam hledaných osob.

Mezinárodní trestní soud byl zřízen v roce 1998 na základě Římského statutu. Soud není součástí OSN, ale má mandát soudit jednotlivce za válečné zločiny, genocidu a zločiny proti lidskosti. Rusko podepsalo Římský status v roce 2000, ale dokument neratifikovalo.

Zdroj v angličtině: ZDE