Rusko: Jedno z největších ruských komoditních odvětví je na pokraji finančního kolapsu

28. 6. 2024

čas čtení 3 minuty
Ruský uhelný průmysl, jeden z největších surovinových sektorů ekonomiky, který zahrnuje více než 30 měst s jediným průmyslem a 650 tisíc zaměstnanců (včetně souvisejících podniků), se plnou rychlostí řítí do vážné krize.

Podle Rosstatu se v lednu až dubnu vyrovnaný zisk v sektoru "těžby uhlí" propadl o 93 %, tedy téměř patnáctkrát. V prvních čtyřech měsících roku 2024 skončila v černých číslech méně než polovina firem v oboru, i když před rokem jich byly dvě třetiny a jejich celkový finanční výsledek se snížil na 72 miliard rublů. Každá druhá společnost se podle oficiálních statistik stala ztrátovou (52,4 %), zatímco celkové ztráty za čtyři měsíce dosáhly 58 miliard rublů. Výsledkem je, že zisk horníků v lednu až dubnu činil pouze 14,3 miliardy rublů, což je téměř o 200 miliard méně než ve stejném období předchozího roku.

Uhelné společnosti odříznuté od západních trhů sankcemi rychle ztrácejí zákazníky v zemích, které Kreml nazývá "přátelskými". Na konci prvního čtvrtletí se vývoz ruského uhlí propadl o 13 % a v březnu pokles dosáhl 17 %, uvedli odborníci z Centra pro cenové indexy (CDI) Gazprombank. Každý měsíc těžaři uhlí ztráceli asi 3 miliony tun vývozu a ceny ruského uhlí se propadly na tříleté minimum: 95 dolarů za tunu v přístavech na Dálném východě (-6 % od začátku roku), 72 dolarů za tunu v Tamanu (-13 % od začátku roku) a pouze 61 dolarů v přístavech Baltského moře (-14 %).

Indie, která se na ruském vývozu uhlí podílí asi třetinou, snížila v březnu až květnu nákupy o 22 % na 6,76 milionu tun, vyplývá z výpočtů poradenské společnosti Bigmint. Vývoz do Turecka, Jižní Koreje a Japonska také klesl, uvedli experti CCI.

Uhelný průmysl se blíží "vážné krizi", varovala v dubnu energetická komise Státní rady. Podle jejích odhadů je odvětví ve stavu nedostatku hotovosti (kdy příchozí platby jsou nižší než odlivy z účtů) a do konce roku dosáhne jeho záporný peněžní tok 450 miliard rublů.

Podle odborníků Gajdarova institutu největší odběratel ruských surovin zavedl dovozní cla na uhlí, která se nevztahují na ostatní dodavatele – Indonésii a Austrálii, které jsou součástí zóny volného obchodu s Čínou.

Zatímco příjmy horníků klesají, náklady jen rostou, stěžoval si v dubnu gubernátor Kuzbasu Sergej Civilev. Náklady na uhlí se podle něj zvýšily o 30 %, protože se zvýšily náklady na dovážené vybavení, tarify za železniční dopravu, náklady na pronájem vagonů, překládku v přístavech, přepravu a pojištění námořních plavidel a také náklady na obsluhu úvěrů v důsledku prudkého zvýšení klíčové sazby centrální banky.

Zdroj v ruštině: ZDE

0
Vytisknout
3301

Diskuse

Obsah vydání | 3. 7. 2024