Výzva ke změně postoje české vlády ke krizi na Blízkém východě
6. 2. 2024
Otevřený dopis české vládě, prezidentovi ČR a zahraničním výborům Sněmovny a Senátu ČR
(Aktualizace: Později vydala k tomuto tématu zprávu ČTK s tím, že dopis podepsalo více než šedesát lidí.)
V Praze 5. 2. 2024
Obracíme
se na vás jako občanky a občané, lidé dlouhodobě se angažující v
podpoře lidských práv, členky a členové humanitárních
organizací a akademických obcí, kteří jsou silně znepokojení
humanitární katastrofou v Gaze. Touto otevřenou výzvou chceme vyjádřit
nesouhlas s reakcí naší politické reprezentace na situaci a vyzvat vládu
k změně postoje ke krizi na Blízkém Východě.
Od 7. října jsme svědky nejkrvavější fáze desetiletí trvajícího izraelsko-palestinského konfliktu, která trvá již čtvrtý měsíc. Počet zabitých civilistů, z velké části žen a dětí, je šokující. Více než milion vysídlených lidí je vystaven akutnímu hladomoru a přežívá bez úkrytu, bez přístřeší, bez zdravotní péče a bez humanitární pomoci. Mezinárodní soudní dvůr OSN vyzval 26.1. Izrael k okamžitým opatřením, umožňujícím poskytování humanitární pomoci obyvatelům Gazy a žádá Izrael, aby se vyvaroval genocidního jednání.
Útok Hamásu proti izraelským civilistům odsoudily všechny státy EU, podpořily právo Izraele na legitimní obranu, ale také vyjádřily znepokojení nad humanitární krizí v Gaze. Česká vláda přesto bezvýhradně podporuje současnou izraelskou vládu bez ohledu na humanitární katastrofu, a to jak na mezinárodních fórech a v Izraeli, tak i svou komunikací v České republice. Nerozumíme tomu.
V prosinci ČR hlasovala ve VS OSN proti rezoluci žádající humanitární příměří v Pásmu Gazy. V lednu nevyjádřila státní návštěva Izraele žádné veřejné výhrady vůči izraelskému vedení války. Vláda podle aktuálních zpráv odmítá postihnout evropskými sankcemi extrémisty na obou stranách konfliktu. Od začátku krize členové vlády opakovaně zpochybnili jednání institucí OSN vůči Izraeli.
Postoj české vlády považujeme za nepřijatelný a odporující principům mezinárodního práva, protože:
1. Podle našeho názoru nebere česká vláda ohled na akutní humanitární katastrofu v Gaze. Tím rezignuje na lidskoprávní rozměr vlastní zahraniční politiky a na dlouho budovanou pověst ČR, kterou chce naplnit kandidaturou do Rady pro lidská práva a do Rady bezpečnosti OSN.
2. Česká republika podporuje Ukrajinu na základě mezinárodního práva. Ve vztahu k Izraeli ale česká vláda v rozporu s mezinárodním právem nebere ohled na základní práva milionů Palestinců a tím de facto opouští i dlouhodobou českou podporu spravedlivého řešení izraelsko-palestinského konfliktu.
Hodnoty a principy, na kterých stojí naše dlouhodobá zahraniční politika a naše bezpečnost, nemůžeme veřejně ignorovat, podkopávat, nebo dokonce popírat ve vztahu k bezprecedentní míře násilí proti civilistům a masovému maření životů na území Gazy. Věříme, že pouze konzistentní politika, založená na posilování mezinárodního práva a institucí, je garantem naší bezpečnosti a cestou ke spravedlivému řešení konfliktů.
Proto vyzýváme vládu ČR, aby uvedla svou zahraniční politiku do souladu s hodnotami, k nimž se hlásí, a aby přijala následující kroky:
1. připojila se k výzvě Mezinárodního soudního dvora pro okamžité zajištění dostatečné humanitární pomoci obětem konfliktu;
2. postavila se jasně proti veškerému násilí na civilistech a proti jednání extremistů na obou stranách;
3. podpořila kroky mezinárodního společenství ke spravedlivému vyrovnání mezi Izraelci a Palestinci a zajištění bezpečného soužití obou národů;
4. zdůraznila lidský přístup ke všem obětem konfliktu a tím přispěla k obnoveni mírového procesu a k naději na lepší budoucnost pro všechny.
To, že nemáme hotová řešení takto komplexního problému, nás nezbavuje povinnosti otevírat otázky a pojmenovávat problémy. Odpovídat na násilí ještě větším násilím pokládáme za děsivé selhání politiky. Dehumanizující rétorika přímo dopadá na vztahy v naší společnosti a podrývání mezinárodního právního systému otevírá cestu politickým silám, které mohou ohrozit svobodný vývoj České republiky. Nechceme proto mlčet v situaci, v níž sledujeme výrazné proměny v používaném jazyce, potažmo možné posuny v hodnotovém ukotvení našeho státu.
Podpisy:
Anna Šabatová, bývalá ombudsmanka ČR
Jana Hradilková, organizátorka
Markéta Hrbková, překladatelka a básnířka
Filip Outrata, vysokoškolský pedagog a redaktor
Pavel Čižinský, právník a komunální politik
David Zelinka, divadelní režisér, překladatel
Dáša van der Horst, lidskoprávní aktivistka
Nataša Dudinská, publicistka a dokumentaristka
Zora Hesová, politoložka
Anna Hradilková, lidskoprávní aktivistka
Pavel Barša, politolog
Lída Hesová, lékařka
Adam Borzič, básník a překladatel.
Zuzana Augustová, pedagožka DAMU, překladatelka, dramaturgyně
Diskuse