Údajný rozkol ve vedení Hamásu v době, kdy roste naděje na dohodu o příměří

7. 2. 2024

 
V prvních dnech války, zatímco Sinvarovy kádry vyzývaly arabské národy na celém Blízkém východě, aby se připojily k boji proti Izraeli, předseda politického byra Hamásu Ismail Haníja sídlící v Dauhá se podle všeho soustředil na kontrolu škod. Rozhovory zprostředkované Egyptem, Katarem a USA vyústily koncem listopadu v příměří a výměnu rukojmích a vězňů, které trvalo sedm dní, než zkrachovalo.

Nyní se zdá, že se tyto role obrátily. Podle zpráv je to Sinvar a jeho muži, kteří jsou vyčerpaní boji a chtějí dosáhnout dočasné dohody o příměří, a Haníjova kancelář, která požaduje další ústupky a trvá na úplném stažení Izraele z Gazy.

V úterý večer se po obavách, že jednání o druhém příměří opět zkrachují, vrátil opatrný optimismus ohledně dohody.

Katarský premiér šejk Mohammed bin Abdulrahman Al Thani a americký ministr zahraničí Antony Blinken na mediální konferenci v katarském hlavním městě, která byla součástí Blinkenovy poslední diplomatické cesty po regionu, uvedli, že Hamás konečně reagoval na obrysy dohody.

"Hamás má připomínky, ale obecně je odpověď pozitivní," uvedli úředníci a dodali, že podrobnosti byly předány Izraeli.

Není tajemstvím, že mezi vůdci Hamásu v Gaze a těmi mimo ni nepanuje žádná láska. Takové názorové rozpory nejsou mezi geograficky rozptýlenými militantními organizacemi neobvyklé, ale rozporuplná sdělení skupiny v posledních týdnech ohledně rozhovorů přispěla k pocitu, že vnitřní obstrukce mohly hrát velkou roli při zdržování dohody.

"Je možné, že vedení v Dauhá, protože se ve skutečnosti nepodílelo na plánování 7. října, se snaží znovu získat převahu a dokázat, že to jsou oni, kdo skutečně velí," řekl Dr. HA Hellyer, vedoucí spolupracovník v oblasti mezinárodních bezpečnostních studií na Royal United Services Institute, který je také nerezidentním vědeckým pracovníkem Carnegie Endowment for International Peace.

"Je také možné, že jejich pozice nejsou tak vzdálené a rozhovory ztroskotávají z nějakého jiného důvodu. Jedná se o velmi citlivá jednání a stačí málo, aby někdo něco zablokoval,  pokud se chce vytahovat z nějakých osobních pohnutek, o kterých nevíme."

Hellyer dodal, že to také vyhovuje izraelskému preferovanému narativu, že nejvyšší představitelé Hamásu jsou rozhádaní. "Izraelská vláda může říct: na druhé straně není politická vůle, takže můžeme pokračovat ve válce," zdůraznil.

Podle televizního kanálu al-Aksá, který je spojen s Hamásem, skupina jedná se "všemi zástupci různých frakcí a organizací v palestinské sféře" o prosazování palestinských národních zájmů, z nichž prvním je "zastavení [izraelské] agrese, rehabilitace pásma Gazy a propuštění vězňů".

Údajně předložený návrh zahrnuje počáteční šestitýdenní zastavení nepřátelských akcí a postupné propuštění přibližně 130 Izraelců, kteří jsou stále drženi jako rukojmí v Gaze, výměnou za palestinské vězně v izraelských věznicích. Zahraniční zprostředkovatelé doufají, že během pauzy bude možné vyjednat trvalé příměří.

Zdá se, že hlavním sporným bodem je otázka, kolik a kteří Palestinci budou propuštěni, neboť podle deníku Wall Street Journal politické křídlo Hamásu požaduje téměř 3 000 vězňů výměnou za pouhých 36 izraelských civilistů.

Na rozdíl od listopadové dohody, kdy bylo 110 Izraelců propuštěno výměnou za 240 Palestinců, což byly většinou ženy a děti zadržované za drobné přestupky nebo osoby ve správní vazbě, se předpokládá, že nový seznam zahrnuje také zatvrzelé bojovníky vězněné za závažné zločiny, jako je plánování nebo provádění teroristických útoků proti izraelským civilistům.

Izraelští představitelé požadují, aby při této výměně byli vráceni všichni rukojmí - živí i mrtví - a odmítají uvažovat o úplném ukončení války. V úterý bylo oznámeno, že Izrael potvrdil smrt 32 rukojmích a informoval jejich rodiny, že nyní usiluje o navrácení jejich mrtvol. Izrael rovněž vyšetřuje možnou smrt dalších 20 rukojmích.

A výroky  izraelského premiéra Benjamina Netanjahua z minulého týdne, že válka neskončí  dříve, než Izrael zabije vůdce Hamásu, "nejsou pro tuto skupinu zrovna pobídkou k podpisu dohody", napsal v  izraelském deníku Haaretz publicista Amos Harel.

Je možné, že Netanjahu otálí kvůli vlastnímu politickému přežití: části jeho krajně pravicové koalice jsou vytrvale proti jakékoli dohodě o příměří, protože se domnívají, že dlouhodobě oslabí pozici Izraele, a hrozí pádem jeho vlády.