Dánské zpravodajské služby varují před hrozbou ruské vojenské intervence

7. 2. 2024

Analytici tvrdí, že je "nepravděpodobné", že by se Kreml pokusil vyprovokovat přímý ozbrojený konflikt s nejsilnějším vojenským blokem na světě, ale pokusil by se ho podkopat zevnitř.

"S největší pravděpodobností bude Rusko i nadále opatrné, aby jeho akce nevedly k aktivaci článku 5 NATO. Je však velmi pravděpodobné, že použije vojenské prostředky, které mu umožní vyzvat země aliance, aniž by překročilo článek 5," zdůrazňuje zpravodajská služba.

Toho lze dosáhnout vyvíjením tlaku na jednotlivé státy, zejména v pobaltském regionu: Rusko může například narušit jejich vzdušný nebo námořní prostor vojenskými letadly nebo válečnými loděmi, stejně jako budovat jednotky podél společných pozemních hranic a provádět tam cvičení.

Anders Pak Nielsen, vojenský analytik z Královské dánské obranné akademie, se domnívá, že dlouhodobým cílem Ruska je destabilizace NATO. Podle jeho názoru Kreml doufá, že slib obsažený v článku 5, že si v případě útoku přijdou navzájem na pomoc, se ukáže jako prázdná slova.

Flemming Splidsboel, vedoucí výzkumný pracovník Dánského institutu pro mezinárodní studia, souhlasí. "Pokusy o zabírání území jakékoli země jsou nepravděpodobné, ale mohly by to být operace zaměřené na podkopání rozhodovacích procesů NATO, zpochybnění soudržnosti a oslabení vůle Aliance," řekl.

Vojenští lídři Dánska a dalších 9 evropských zemí již dříve oznámili potřebu přezbrojit národní armády, aby bylo možné dlouhodobě zadržovat Rusko. Schopnost Kremlu přizpůsobit se situaci a rychle uvést ekonomiku do válečného stavu mnohé překvapila a některé evropské vlády již hovoří o tom, že NATO má jen několik let na to, aby dostalo zbrojní výrobu na stejnou úroveň.

Po rozhodnutí Finska a Švédska vstoupit do NATO se strategická pozice Ruska v oblasti Baltského moře oslabila a Rusko se nyní snaží znovu prosadit vojenskou dominanci zřízením jednotek jak v regionu, tak na severozápadě země. S tím, jak se budou hromadit síly, poroste ochota Kremlu riskovat, varuje zpravodajská služba.

Šéf dánského ministerstva obrany Flemming Lentfer 3. února uvedl, že země NATO mají omezený počet let na znovuvyzbrojení. "Vojensky vypadá Rusko po téměř dvou letech bojů na Ukrajině silnější, než se očekávalo. Myslím, že je již dobře prokázaným faktem, že učinilo významný pokrok v transformaci své ekonomiky a výroby pro vojenské potřeby a obnovuje bojovou sílu mnohem rychleji, než jsme si mysleli ve světle války na Ukrajině a mezinárodních sankcí," řekl Lentfer.

Dánsko není ve svých obavách osamoceno. Podobnou předpověď již dříve vyslovili vrchní velitelé armád Velké Británie, Nizozemska, Norska a Švédska, ministři obrany Německa a Polska, náčelníci generálních štábů Belgie a České republiky, estonský ministr obrany a předseda vlády.

Zdroj v dánštině: ZDE