Mohou protesty na Slovensku zastavit Ficovu "reformu" soudnictví?

12. 1. 2024 / Albín Sybera

 
Přestože se protesty rozšířily i mimo liberální hlavní město Slovenska Bratislavu a do regionálních měst, kabinet vedený stranou Smer má v Národní radě (parlamentu) stále těsnou většinu.

Tato 79členná většina (ze 150 poslanců) by vládnoucí koalici umožnila přehlasovat případné veto proti zákonu, které prezidentka Zuzana Čaputová řekla, že uplatní.

V praxi by veto mohlo zpomalit realizaci těchto legislativních opatření, která opozice a kritici považují za tupé zneužití moci. Konkrétně jsou vnímána jako snaha ochránit představitele Smeru před probíhajícím vyšetřováním, které bylo zahájeno po předchozí éře vlády Smeru (v letech 2012-2018), jež skončila uprostřed masových protestů, které rozpoutala krutá vražda investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové.

Případné Pellegriniho předsednictví pravděpodobně zvýší Ficův vliv

Obstrukce mohly oddálit zahájení klíčové parlamentní schůze až na leden, ale předseda parlamentu a lídr středolevé strany Hlas Peter Pellegrini ve spolupráci se svými koaličními partnery ze Smeru a krajně pravicové SNS zahájení schůze prosadil. Jak poznamenal redaktor liberálního deníku SME Michal Katuška, Pellegrini pravděpodobně zkrátil zpoždění přibližně o měsíc.

Pellegrini by měl svou prezidentskou kandidaturu potvrdit po summitu strany Hlas dne 19. ledna a podle průzkumů by pravděpodobně porazil svého hlavního vyzyvatele, bývalého slovenského ministra zahraničí a prozápadního diplomata Ivana Korčoka.

"Zdá se, že Pellegrini rezignoval na pokračování ve stranické politice a soustředí se na vlastní kariéru," poznamenala Katuškova spolupracovnice Eva Mihočková.

Pokud bude Pellegrini kandidovat, jak naznačují jeho výroky po oznámení stanovení termínu prezidentských voleb na 24. března, bude jeho strana Hlas dále vystavena vlivu Smeru, od kterého se Hlas odštěpil v průběhu masových protestů v roce 2018. Pellegrini si od té doby pěstuje image méně radikálního politika než Fico, jeho bývalý šéf ze Smeru.

Podle posledního průzkumu společnosti Median SK by Pellegriniho v prvním kole podpořilo 30,3 % voličů, následoval by Korčok s 23,3 %. Dřívější průzkumy z minulého měsíce naznačovaly, že Pellegrini by mohl v případném druhém kole pohodlně zvítězit nad Korčokem se 40-60 %.

"Fico prosadí svou"

Přesto lze pochybovat, že by Ficovu kabinetu ústavní stížnost jakkoliv bránila, vzhledem k rychlosti a rozhodnosti, s jakou prosazuje kroky, jejichž cílem je zjevně zmařit trestní vyšetřování.

Zatímco proti bývalému policejnímu prezidentovi z éry Smeru Tiboru Gašparovi již bylo vzneseno obvinění, obvinění ze zločinného spolčení proti samotnému Ficovi a jeho blízkému spolupracovníkovi ze Smeru Robertu Kaliňákovi bylo staženo po zásahu generálního prokurátora Maroše Žilinky, který  použil sporný  paragraf 363 trestního zákoníku.

"Do doby rozhodnutí Ústavního soudu bude [Ficův] kabinet změny prostě realizovat," poznamenala také Mihočková a předpověděla, že "Fico prosadí svou".

Nejnovější odhalení, že si Fico koupil luxusní byt v centru Bratislavy, kde dříve bydlel jako nájemník svého stranického kolegy ze Smeru Dušana Muňka, naznačují, že se Fico cítí pohodlně, že tento další dlouhodobý spor nepoškodí jeho pověst mezi voličskou základnou Smeru.

Proč by měl zásah EU na Slovensku význam   

Podstatnější reakce na změny ve Ficově kabinetu v justici by mohla přijít z Bruselu.

Fico již rozptýlil některé obavy, že by jeho vláda v Bratislavě mohla posílit obstrukce vůči pomoci EU Ukrajině - snahu, kterou v současné době sleduje Viktor Orbán a která vede Maďarsko do izolace od EU. Fico si však zachoval svůj "mírový narativ" pro Ukrajinu, který podporuje propagandistickou linii Kremlu ohledně války.

Ficův kabinet sice osekal slovenskou státní vojenskou pomoc Ukrajině, ale naznačil, že se nebude vměšovat do komerční vojenské pomoci. Mnozí poukazovali na to, že četné problémy, které čekají slovenskou ekonomiku, včetně prohlubujícího se rozpočtového deficitu, budou Fica nutit k tomu, aby si udržel dobré vztahy s Bruselem.

Tyto snahy však mohou vyjít naprázdno, pokud se ukáže, že Ficova válka s policií a justicí zahrnuje zametání pod koberec vyšetřování, která se týkají zneužívání fondů EU, jak ve slovenských médiích otevřeně varoval nejvýše postavený slovenský europoslanec Martin Hojsík.

Komisař EU pro spravedlnost Didier Reynders na zasedání Evropského parlamentu rovněž prohlásil, že EU "nebude váhat podniknout všechny kroky nezbytné k zajištění dodržování práva EU, včetně řádného finančního řízení fondů EU".

Mnozí slovenští opoziční politici si Reyndersova slova vyložili jako signál, že komise je ochotna zkřížit meče s Ficovou stranou Smer kvůli změnám v soudnictví a trestním zákoníku. O usnesení EP o Slovensku se navíc bude hlasovat příští týden na lednovém plenárním zasedání Evropského parlamentu.

Jednou z otázek pro rok 2024 se zdá být, jak daleko bude Fico ochoten zajít ve své radikalizaci.

Ve svém novoročním projevu Fico oslavil patnácté výročí od zavedení eura jedním z jeho předchozích kabinetů v lednu 2009. S oblibou vzpomínal na okamžik, kdy si jako první Slovák vybral euro v bankovním automatu, obklopen novináři a kamerami.

Jakkoli se však Fico chce prezentovat jako "dobrý Evropan", prosazuje rozsáhlá opatření, která zpochybňují právní stát na Slovensku, a to právě v době, kdy EU pečlivě zkoumá právní stát a korupci v Maďarsku a v kandidátských zemích, především na Ukrajině.

Přestože je Slovensko relativně malé, jeho domácí vývoj se rychle stává důležitou kapitolou v rámci širšího příběhu budoucího růstu EU.